Ani politolog Stanislav Balík není přesvědčen o užitečnosti korespondenční volby, naopak ji označuje za hodně nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému. Balík sice uznává, že z hlediska evropských zemí je Česko s absencí korespondenčního hlasování, anomálie, nicméně upozorňuje například na to, že ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno. Zavádění korespondenční volby v západních demokratických zemích přičítá jistému módnímu trendu, podobně jako přímou volbu prezidenta. Podle Balíka reálně hrozí, že v kontextu debat o podvodech se zaslanými lístky v minulých prezidentských volbách v Rakousku či USA, ať už to byly skutečné, či smyšlené, přestanou lidé důvěřovat celému volebnímu procesu a jakékoliv těsnější výsledky budou odmítány jako zfalšované. A možná nejenom těsnější. Uvěří-li nezanedbatelná část lidí, že je možné falšovat, tak i kdyby to tak nebylo, bude to pro legitimitu zvolených znamenat totéž, jako by se skutečně podvádělo.

Podle právníka Petra Kolmana neobstojí ani argument, že Česko je jedna z mála zemí, která korespondenční volby nezavedla, protože tento způsob hlasování podle něj degraduje volby ze svátku demokracie na nákup v e-shopu. Pokud někdo v České republice nežije, ale chce z jakéhokoliv důvodu ovlivňovat, kdo zde bude prezidentem nebo poslancem, měl by si to prostě zasloužit. Nezapomínejme, že Čech nebo Češka v cizině ve své domovině zpravidla neplatí daně, takže pokud má někdo ambici působit na to, kdo bude vládnout jeho spoluobčanům ve staré vlasti, pak by neměl jen posílat obálku, ale něco pro to také udělat. Jinými slovy jít osobně hodit hlas do volební urny na zastupitelském úřadě, což prostě mnoho z nich dneska už dělá, a věřím tomu, že by to dělali i nadále, a ten, kdo volit nechtěl, tak prostě volit nešel.

Bývalý diplomat a politolog Petr Drulák o zavedení korespondenční volby mluví jako o nebezpečném útoku na demokracii ze dvou důvodů. Za prvé proto, že občané trvale žijící v zahraničí disponují také občanstvím své druhé vlasti, kdy jsou o dění lépe informováni než o dění v Česku. Podle Druláka je proto zbytečné zvyšovat pravděpodobnost, že se stanou jazýčkem na vahách při politickém rozhodování, jehož následky neponesou a nanejvýš budou zdáli pozorovat. A za druhé, korespondenční volba porušuje úplně všechno, co činí volbu u uren nezpochybnitelným výrazem voličovy vůle. Naopak podle Druláka může být výsledkem nátlaku a manipulace. Nevíme, za jakých okolností byl hlas vložen do obálky a odeslán, může být porušena jeho anonymita, je totiž technicky možné spojit hlasovací lístek s voličem. A otevírají se také netušené možnosti kreativního sčítání, které jsou na úrovni volebních okrsků omezeny už tím, že příliš zmanipulovaný výsledek by upoutal pozornost. Drulák varuje před dalším krokem, který podle něj bude reálně následovat - zavedení korespondenční volby i v Česku po vzoru USA.

Námitky proti zavedení přímé volby se objevují také z řad politiků současné vládní koalice. Senátor ODS Tomáš Jirsa vyjmenovává riziko, že voliči budou vystaveni tlaku při volbě, že o směřování země rozhodnou hlasy lidí, kteří v Česku nežijí, že mohou vznikat pochyby o regulérnosti volby a že existuje ještě větší riziko kupování hlasů. Zajímavé je, že senátor Jirsa ukazuje prstem na vládní TOP 09, která o zavedení korespondenčního hlasování usiluje dlouhodobě. Schválení korespondenčního hlasování bych považoval za stejnou chybu jako schválení přímé volby prezidenta. I u této parlamentní iniciativy stála TOP 09 a následně z této změny ústavy, jak cituje senátor Jirsa, hlasoval jsem tehdy proti, bolela všechny její tvůrce hlava, napsal senátor.

Další člen vládní koalice a europoslanec Tomáš Zdechovský se nedávno vyjádřil, že v případě zavedení této volby již nepůjde o tajné hlasování. A zde se dotýkáme bezprecedentního narušení ústavního principu, že volba v Česku musí být osobní, a za druhé má být zaručena tajnost hlasování. Člověk nemusí být expertem na ústavní právo, aby byl schopen položit pětikoalici klíčovou otázku: Jak chcete zavést korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí a zároveň pro ně zachovat tajné hlasování? Plenta totiž ve volebních místnostech nestojí jen tak pro srandu králíkům. Volič za ní vhazuje lístek do obálky mimo jiné proto, aby nikdo neviděl, pro kterou stranu či kandidáta hlasuje, a aby nebyl ovlivňován.

Trošku mě mrzí, že odešel pan ministr pro místní rozvoj, pan Bartoš. Já jsem se chtěl zeptat zároveň ještě, jak to je plánováno s eObčankou, kterou jsme tady nakousli, někteří kolegové, při volbách. Jestli se eObčanka bude používat při volbách v příštím roce? Nebo jestli pan ministr kultury by mně mohl odpovědět, pokud by to věděl, anebo někdo z pětikoalice? Protože by mě docela - já to nemyslím teď nijak ironicky, ale mě by zajímalo, když budu mít eObčanku a půjdu volit do volební místnosti, pokud to tak opravdu bude, jestli to tak při těch volbách prostě bude nastavené, tak kdo bude mít tu čtečku na tu eObčanku? Ty okrskové volební komise, které tam sedí, ti lidé, tak jestli budou mít všichni chytré telefony a každý bude mít stáhnutou tu čtečku ve svém telefonu soukromém, nebo jestli v té komisi dostanou všichni služební telefony, tak v tom případě, kolik to bude stát, případně jakým způsobem se bude toto aplikovat? Protože nevím, jak to je u vás, ale u nás je třeba problém ty okrskové volební komise vůbec obsadit. A když si představíte, že tam většinou chodí senioři, aby si přivydělali, a vy jim řeknete, tak tady máte chytrý telefon a budete tady načítat QR kódy z mobilních telefonů voličů, tak myslím, že ten průběh voleb to může velice narušit. Protože dneska tam přijdete, je to rozděleno do těch sektorů podle abecedy, a jestli tam potom přijde x lidí a bude chtít skenovat na jedné čtečce víc lidí, víc voličů tu občanku, tak si myslím, že to fungovat nebude. Věřím tomu, že ji dopilují do té doby. Dneska nám nefunguje. Chudák ministr Válek, shodilo mu to eRecept. Tak věřím tomu, že oni ještě budou na tom pracovat. Ale fakt bych to chtěl slyšet od někoho, jak to bude fungovat v příštím roce nebo s čím se počítá u eObčanky, jakým způsobem se bude používat při volbách.

Velký etický problém vidím v tomto, jestliže zde někdo dlouhodobě nežije a neplatí mimo jiné daně, zdravotní a sociální pojištění, proč by měl rozhodovat o životě jiných lidí, kteří nesou dopady jeho volby? Zastánci korespondenční volby na to rádi odpovídají, že daně neplatí ani studenti, důchodci, ženy na mateřské nebo bezdomovci žijící v Česku. Za prvé, každý, kdo žije v naší republice, zde povinně platí denně. I když zrovna nepracuje nebo nepodniká, tak přece platí daně nepřímé - DPH, spotřební daň. Nicméně i kdyby je teoreticky neplatili, tak pro jejich aktivní i pasivní volební právo mluví fakt, že zde žijí, takže na ně přímo dopadají následky jejich volby. Stále častěji tak na starobní důchodce. Že neplatí daně, je neuctivý a hloupý argument. Mnozí z nich platili 40 a více let daň z příjmů, navíc nadále platí daně nepřímé. Ano, i tehdy, když si seniorka nakoupí v akci v supermarketu, tak odvede dépéháčko a někdy i daň spotřební, když pořídí pivo nebo výjimečně i becherovku k rodinnému nedělnímu obědu.

Dalším velikým neduhem korespondenční volby je, jak už jsem zmínil, nepřímé narušení ústavního principu, že volba v Česku musí být osobní a má být zaručena tajnost hlasování. Relevantní ohrožení je i princip, že volba každého, včetně osob hlasujících ze zahraničí, má být svobodná. Je jasné, že pokud se česko-zahraniční volič má dostavit na ambasádu a tam za dohledu příslušné komise musí jít řádně sám osobně za plentu, tak volba má úplně jinou bezpečnostní kvalitu. A kde máme záruku, že za Čecha žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo bůhvíkdo? Korespondenční volba také nahrává takzvanému kupčení s hlasy, které bylo dříve odsuzováno v judikatuře našeho Ústavního soudu, a to zcela po právu. Z ústavy jasně plyne rovnost hlasů, a když si někdo nakoupí další hlasy, tak má zákonitě a samozřejmě naprosto nespravedlivě vyšší podíl na moci než volič postupující korektně a disponující jen svým jediným hlasem.

Dalším očividným otazníkem je zde diskriminace. Jak to, že čeští občané, kteří žijí doma, tedy na území České republiky, korespondenční volbu nebudou moci využít a voliči v cizině ano? Nebo nám snad pan premiér Fiala s panem ministrem Rakušanem chtějí tvrdit, že na voliče žijící v Česku musí být větší přísnost a silnější dohled než na občany žijícími v zahraničí? Chtějí nám snad pánové ze Strakovky nakukat, že v zahraničí žijí poctivější Češi než v samotném Česku? Nevím, jak vás, ale mě to velice uráží. Žiji a platím zde řádně a včas daně a Fialova vláda mi nevěří, že zvládnu korespondenční volbu? Je to nedůstojné. ***