Rozhodně to za mě není, jak je to prezentováno, že je to nějaké zlepšování či prohlubování demokracie. V tom případě nechápu, pokud je to prohlubování demokracie, tak proč se tak bráníte jako čert kříži udělat na toto téma referendum. Není ryzejší demokracie než referendum, kde se všichni voliči k tomu mohou vyjádřit. Neříkám dělat referendum s prominutím o každém prdu, ale myslím si, že radikální změna volebního zákona, který je provázaný s ústavou, by si to referendum rozhodně zasloužila.

Několik důvodů. Je deklarovaná tajnost volby. To znamená, už jenom selským rozumem je jasné, že pokud přijde obálka od pana Pepy Nováka, tak ten, kdo ji rozlepí, tak se může podívat, koho ten pan Novák volil. Nevím, možná nebude, nevím... Říkám, je tady spousta spíše otázek a spousta nejasností než jasných faktů. Rozhodně existují výsledky, jak ty volby ovlivnit, a to výrazně. To znamená, když se podíváme, třeba pojem bydliště definuje zákon (paragraf) 80 zákona č. 89/2012 Sb. Tam máme napsáno: "Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam nebo s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu." Tedy k tomu, aby osoba měla bydliště mimo Českou republiku, stačí, aby blíže nespecifikovaným způsobem prohlásila, že se v místě mimo Českou republiku zdržuje s úmyslem tam žít, či dokonce jen aby nastaly jakési, také nijak blíže nespecifikované, okolnosti. Nic jiného, žádné přihlášení k pobytu, žádné pracovní povolení, žádné potvrzení o studiu, zkrátka žádný administrativní úkon. Dle platného zákonného ustanovení je to tak, že bydliště každý může mít kdekoli a místo jeho trvalého pobytu s tím nemá co dělat. Trvalý pobyt a bydliště tedy není totéž. Takže já si dokážu živě představit, jak nějaký horlivý synáček nebo vnuk přijde za prarodiči se slovy: babičko, dědo, my teď budeme volit, vy se v době konání voleb budete ze zdravotních důvodů zdržovat tady na té adrese v Německu nebo kdekoli jinde, kde není potřeba vízum, a víte, je to jen kvůli úřadům, jinak pořád budete bydlet tady, nic se nemění. A co dál? Nic. Pak stačí zažádat o voličský průkaz a máme hotovo.

O tom se v navržené novele píše, cituji: "Volič může podat žádost osobně, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, do tří dnů přede dnem voleb nebo podáním doručeným příslušnému zastupitelskému úřadu nejpozději do 35 dnů přede dnem voleb. Toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení voliče, datum narození, adresu, kde má volič bydliště mimo území České republiky, a adresu, na kterou mají být písemnosti ke korespondenčnímu hlasování zaslány, popřípadě údaj o tom, že si volič převezme písemnosti u zastupitelského úřadu sám nebo prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče." Takže voličský průkaz už bychom měli, takže bábu s dědkem už není potřeba přesvědčovat.

Dál už je to úplně jednoduché, ale u navrhované novely to bude vypadat asi takto: Zastupitelský úřad zašle nejpozději 25 dnů přede dnem voleb voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky podle § 6d odst. 1. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, dodá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče. A pak už stačí vyplnit hlasovací lístek, stáhne se z webu Ministerstva vnitra, vložíte ho do příslušné obálky a pošlete.

Takže žádné oblékání, žádné cestování, žádné dovážení do volebních místností, žádná nejistota, co tam ta neprogresivní babička s dědečkem hodí. Stačí jeden ověřený podpis. Já si myslím, že získat plnou moc a ověřený podpis od některých prarodičů, ale i z některých sociálně vyloučených lokalit, absolutně nebo sociálně vyloučených osob není nic moc složitého. Běžně se to dělá i v komunálních volbách. No a tady se otevírá prostor samozřejmě pro různé politické neziskovky, které s tímhletím mají velkou zkušenost.

Já jsem těch faktů měl připravených podstatně víc, ale omezením řečnické doby to budu muset dosti výrazně zkrátit. Já teď tady budu citovat i - protože samozřejmě nejsem právník, to znamená, já se tady nebudu vydávat, že tomu strašně rozumím a že jsem snědl veškerou moudrost - tak já tady budu citovat, doufám, že to pro ty dotyčné osoby nebude Kainovo znamení, že, jak je v době módní, protože je citoval člen SPD, tak že jim třeba nepřijde, že poškozují pověst instituce, kde jsou zaměstnáni, a budou vyhozeni z práce.

Aleš Gerloch, právník, emeritní děkan právnické fakulty: "Korespondenční způsob hlasování ve volbách patří k distančním formám, kdy se volič neúčastní volebního aktu prezenčně ve volební místnosti, ale hlasuje na dálku. Pokud pomineme určitou devalvaci průběhu voleb působící nepříznivě na právní vědomí voličů a společnost vůbec, je možné uvést dvě skupiny negativních faktorů, které jsou s tímto způsobem hlasování spojeny. První z nich spočívají v ohrožení ústavních zásad, na nichž jsou demokratické volby u nás založeny. Jsou jimi principy svobodného hlasování, neboť voliči mohou být snadno ovlivněni jinými osobami při vyplňování hlasovacího lístku; s tím související princip osobní povahy volby, volič nemůže zmocnit jiného, aby za něj hlasoval; a tajnosti hlasování, kterou je mimořádně obtížné zajistit. Pokud korespondenčně mohou hlasovat jen někteří voliči, dochází rovněž k narušení principu rovnosti volebního práva, pokud by takový postup nebylo možné zcela přesvědčivě zdůvodnit." To už je takové to otevírání Pandořiny skříňky. Takže já už vidím, jak tady brzo bude novela, že vlastně je to diskriminační vůči našim občanům, a najednou budeme moci hlasovat všichni korespondenčně a bude z toho úplný guláš. "Snaha zmírnit zásahy do uvedených ústavních principů, které samozřejmě ústí ve zpochybnění korespondenčního hlasování, vedou zákonodárce k zavádění komplikovaných postupů, které tuto údajně jednodušší formu hlasování diskreditují ve faktické rovině. Aktuálně předložený senátní návrh korespondenčního hlasování je toho příkladem. Vybraní voliči pobývající v zahraničí by se museli předem zapsat do zvláštních seznamů," a tak dále, a tak dále. Takže tady jsme slyšeli slova profesionála, to znamená, neříká to nějaký Zdeněk Kettner, ale říká to hlava pomazaná, odborník, myslím si, že uznávaný. Co se týká různých proklamací (nesrozumitelné) demokracie, rozšiřování, prostě ty politické motivy tam jsou jasné.

Pak tady máme pana Druláka: "Každá úprava výsledek voleb ovlivní."

"Zahraniční voliči hlasují převážně pro pravici. Na druhé straně nevíme, kolik by jich možnost využilo." Tak to uvádí pan Tomáš Lebeda.

Pak tady máme pana Jiřího Pehe: "Hlavním důvodem, proč se některé strany korespondenční volbě brání, je skutečnost, že Češi žijící v zahraničí v minulosti preferovali spíše strany napravo od politického středu." Takže se zase dostáváme do té politické roviny. Ale my bychom neměli sklouzávat do té politické roviny, my bychom měli zůstat u těch faktů.

Odborníci jsou vůči možnosti zavedení korespondenční volby mnohem opatrnější než řada politiků. Například právník Zdeněk Koudelka označil korespondenční volbu za zásah do celé filozofie volebního práva a demokracie. Podle něj "navrhovaná novela zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o Poslanecké sněmovně a prezidentovi, ale přitom sami nežijí ve státě, o němž rozhodují, tedy neponesou důsledky svého volebního rozhodnutí. Demokracie je však založena na tom, aby si občané zvolili ty, kteří o nich rozhodují. Zvolí-li jim je někdo z ciziny, tento princip je porušen." Koudelka argumentuje mimo jiné tím, že volit v Česku také nemůže volič v jiném kraji či obci, kde nebydlí, aby neovlivňoval složení zastupitelstva, jehož rozhodnutí pak sám nebude podléhat. Spor o korespondenční hlasování je volbou mezi tím, zda má existovat právo volit držitele moci jen u těch, kteří žijí na území, kde budou této moci podléhat, nebo například tím, že zde platí daně, anebo se zvýší role těch, kteří nám budou moci vnutit svou politickou vůli, aniž by tu s námi žili.

Dále tady máme například politologa Stanislava Balíka. Není přesvědčený o užitečnosti korespondenční volby, naopak ji označuje za hodně nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému. Balík sice uznává, že z hlediska evropských zemí je Česko s absencí korespondenčního hlasování anomálie, nicméně upozorňuje například na to, že ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno.***