(22.10 hodin)
(pokračuje Ladislav Okleštěk)
Projevuje se to mimo jiné v tom, že u nás nikdo neuznává výsledek voleb, případně porážku ve volbách a vítězství protikandidáta. Protože to není třeba. Každý podaným číslům důvěřuje a nepotřebuje ujištění svého favorita, že má výsledek voleb akceptovat.
Zavedení korespondenční volby může tento stav důvěry zásadně změnit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, budete pokračovat dalších deset minut?
Poslanec Ladislav Okleštěk: Ano, prosím.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Prosím, pokračujte.
Poslanec Ladislav Okleštěk: To jsme si neřekli na začátku, omlouvám se.
Takže znovu. Zavedení korespondenční volby může tento stav důvěry zásadně změnit. Stačí připomenout příklad rakouských prezidentských voleb v roce 2016, které se musely opakovat kvůli podezření, že 60 000 obálek s poštou zaslanými hlasy bylo otevřeno předčasně, tedy nikoliv proto, že by o jejich preferencích byl informován zbytek voličů a byli ovlivněni. Tato chyba ve zpracování cca 0,75 % hlasů všech oprávněných voličů vedla k nutnosti opakovat celé volby a podryla důvěru v ně a jejich výsledek. Řada rakouských voličů je dodnes přesvědčena, že opakovány musely být proto, aby dopadly, jak měly. V USA je situace ještě horší. K podobnému stavu se můžeme dostat i u nás. Tím spíše, že už teď řada politiků a komentátorů korespondenční volbu vítá s tím, že napomůže k oslabení některých politiků a politických formací. Poněkud problematické je, že těch, kteří mají poměrně silnou podporu ve společnosti.
Důvěře nepomůže ani to, jakým způsobem je návrh projednáván. Na začátku jsem zmínil čtyři ministry mezi navrhovateli, včetně ministra vnitra a premiéra. Ministr vnitra má ve své působnosti oblast voleb a předseda vlády by měl garantovat, že vláda dodržuje vlastní předpisy. Zvolený způsob předložení novely znamená porušení legislativních pravidel vlády a obejití procedury, se kterou je počítáno pro přípravu vládních návrhů. V tomto případě neproběhlo mezirezortní připomínkové řízení a ani návrh neprojednala Legislativní rada vlády. Obejití těchto dvou fází legislativního procesu jen prohlubuje společenskou kontroverznost návrhu. Proč bylo nutné? Vláda měla dva roky na řádné předložení návrhu. Nepochybuji, že Ministerstvo vnitra mělo text připravený dokonce daleko dříve. Během uplynulých dvou let mohl být návrh řádně projednán, vypořádány připomínky, a pokud by nějaké přetrvaly, je nutno říci, že jak připomínkové řízení, tak jednání Legislativní rady vlády mají v konečném důsledku poradní charakter. Konečné slovo má vždycky vláda. Řádným postupem by vláda vyloučila námitky, že se vyhýbá připomínkám. Přitom by žádný čas neztratila.
Pochybnosti o vládním postupu jen podtrhuje to, že návrh zákona zamýšlí měnit jiný návrh zákona. Novelizovat lze přitom pouze zákon vyhlášený ve Sbírce zákonů. V tomto případě se má zasáhnout do návrhu zákona teprve projednávaného Senátem. S takovým případem jsem se ještě nesetkal. A lze se jen divit legislativnímu odboru Poslanecké sněmovny, že takový návrh vůbec přijal. Tento postup pouze podtrhuje pochybnosti o návrhu samotném a klade do základů korespondenční volby další pochybnosti o její ústavnosti a společenské korektnosti.
Děkuji vám za pozornost. A jenom zmíním ještě jednou, že jsem teď přednesl stanovisko ústavního právníka docenta Kudrny, se kterým se nemůžu než plně ztotožnit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Jakub Michálek a připraví se pan poslanec Jan Berki. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych odpověděl na pár dotazů aspoň tak, jak budu schopen v rámci svých vědomostí a konzultací s Ministerstvem vnitra, které jsme vedli, které samozřejmě vyjadřovalo a připravovalo ten původní návrh, který byl potom recyklován z předchozího vládního návrhu.
Za prvé byl dotaz k hlasovacímu lístku, jakým způsobem se to bude tisknout a jestli bude potřeba se přihlašovat. Já se domnívám, že spíš bude zvolena ta varianta bez nutnosti přihlašování, a to z toho důvodu, že u tak citlivé věci, jako kdo si stahuje jaký volební lístek, nebo takhle, tak by stát neměl logovat nebo vůbec jakoby sledovat, kdo k čemu má přístup. Tam by právě mohlo dojít k porušení tajnosti volby. Takže spíše asi to bude tak, že si každý to bude moc vytisknout. Ale jak to přesně bude, tak to teď tedy schopen říci nejsem.
Za druhé - proč nevybírat volební obvod tak, aby si každý mohl vybrat, do jakého volebního obvodu bude hlasovat, jako je to u volebních průkazů? Tak to by bylo zbytečně technicky složité, musela by se prostě vést další sčítací tabulka na každém tom zastupitelském úřadu. Přece jenom už teď je to obsazeno... Leckdy je problém tam sehnat lidi a takto by se to ještě zkomplikovalo a prodloužilo by se to sčítání. A je otázka, jakou přidanou hodnotu by to mělo, kdyby tedy někdo si mohl vlastně náhodně jen tak vybírat, koho bude volit. Nevidím v tom osobně žádnou přidanou hodnotu oproti tomu našemu návrhu.
Ty další odpovědi bohužel nestihnu, takže možná v další faktické poznámce.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jan Berki s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím bych panu kolegovi jenom k těm volbám v Rakousku. Já jsem tedy neměl čas úplně googlit dostatečně podrobně, ale pokud se nepletu, tak volby byly napadeny právě stranou Svobodných, nikoliv tedy... nebo nerozumím tím pádem tomu argumentu, že by se někteří mohli domnívat, že byly napadeny proto, aby to dopadlo, jak to mělo dopadnout, protože dopadly po dvakráte stejně - vítězstvím Van der Bellena. Takže tam nějak tomuhle úplně nerozumím. A naopak já třeba to, co se stalo v Rakousku, vnímám jako doklad toho, že máme ty opravné prostředky. Že prostě tam je pořád pojistka, která umí posoudit, jestli bylo, nebo nebylo porušeno právo na volbu, případně v jaké míře. Jestli to mohlo ovlivnit výsledky, nebo nemohlo. A dokonce, pokud se nepletu, tak v tom Rakousku soud nekonstatoval, že by měl důkazy, že došlo k porušení, ale došlo k porušení předpisů.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A ještě jedna faktická poznámka pana poslance Jakuba Michálka. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Jestli bych mohl s přednostním právem, když teď není nikdo přihlášen.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přednostní právo zde žádné nahlášené není, v tom případě vystupte s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych pokračoval v těch odpovědích.
Pak tady byl vznesen argument, že někteří lidé v zahraničí mohou být snáze ovlivnitelní. Nicméně tady je potřeba říct, že to je i u Čechů, že jsou skupiny obyvatel, které jsou snáze ovlivnitelné, ale nemá to vliv na to, že bychom takové lidi připravovali o volební právo nebo jim to nějak komplikovali. Zkrátka tak to je a to prostě patří k lidské společnosti.
Za čtvrté - jakým způsobem bude řešena plná moc? Já si tedy popravdě úplně nedovedu představit, že by někdo kvůli tomu, aby získal... Vlastně ten člověk by musel fyzicky chodit s nějakou plnou mocí na ambasádu, protože by tam přišel třeba s dvaceti plnými mocemi. Pokud by tam přišel s dvaceti plnými mocemi, tak asi by začala blikat kontrolka a možná by to ambasáda nahlásila jako podezření z nějakého volebního podvodu a začalo by se to prošetřovat. Což se taky reálně děje, protože policie to samozřejmě sleduje, je to trestný čin maření voleb, ke kterému může docházet. Pokud by se to dělo v ojedinělých případech, tak vystavovat se riziku trestního stíhání kvůli jednomu hlasu, fyzicky kvůli tomu falšovat podpisy a volit na nějakého mrtvého občana, kterého bych tímto způsobem někde našel, myslím si, že když to srovnáme s tím, jaké riziko z toho je, jaké to má náklady, tak je to asi podobné, jako kdybychom říkali, že zásadní problém pro volbu je, že někomu vezmu dítě, budu ho držet ve vězení, dokud nebude volit určitým způsobem, a že tím budou zmanipulovány celé volby. Takže nemůžeme jít úplně do extrému, jde tam o vážení míry toho rizika.***