(22.30 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Jak zabráníme tomu, aby kdokoliv volební lístek kontroloval komukoliv, kdo ho dává do obálky? Můžete namítnout, a ono to tady již zaznělo, že tohle se v rodinách na území České republiky běžně stává i nyní. To sice ano, ovšem ve výsledku za plentu ve volební místnosti přece nejde celá rodina dohromady, ani manželský pár, ani matka se synem. Do volební místnosti sice spolu přijdou, ale za plentu jde každý sám a každý volí tajně a do obálky vhodí volební lístek tak, aby to nikdo jiný neviděl, a může si jej opravdu svobodně upravit. Tato tajnost volby v případě korespondenčního hlasování platit nebude. Zkrátka a dobře, zcela jistě bude docházet k situacím, kdy někdo bude korespondenčně hlasovat tak, jak nechce, a to jen z toho důvodu, aby takzvaně v rodině byl klid. A to se nebavím o možnosti přítomnosti třetích stran, které mohou vyvíjet na tyto občany cílený nátlak a takzvaně volit ty pravé. Tohle hrozí právě v rámci různých komunit a organizací. Prostě to přineste a vyplníme to spolu dohromady.
Zároveň je nutné si uvědomit, že tyto volební komise, které by měly hlasovací lístky v zahraničí sčítat, nejsou vyvážené. Ve volebních komisích na území České republiky je to totiž jinak, než tomu je v zahraničí. Zde zasedají zástupci různých stran, které v daných volbách kandidují. Jsou to zástupci politických stran z celého politického spektra. Tento systém politicky vyvážených volebních komisí u nás funguje velmi dlouho a dobře. Z praxe vím, jak moc je důležité, aby ve volebních komisích byli zástupci různých politických stran. Ovšem na zastupitelských úřadech v zahraničí, kde by se měly právě shromažďovat hlasy z korespondenčního hlasování, toto nelze v žádném případě zajistit. Členové volebních komisí jsou zaměstnanci velvyslanectví a lidé věrní především současné vládní koalici. No a jak to může vypadat, si každý občan asi dovede představit. Prosím o vysvětlení, jak se na zastupitelských úřadech zajistí, aby k žádným podvodům nemohlo dojít.
Vy chcete umožnit hlasování těm, kteří v České republice trvale nežijí a kteří zpravidla zde ani neplatí daně? Připadá mi to velmi zvláštní. Jejich volba přitom bude mít jednoznačný důsledek jenom především pro ty, kteří zde žijí a ty daně tady u nás naopak platí. Navážu názorem, který mi napsal jeden z občanů a který se tohoto problému týká. Cituji: "Pokud Češi trvale žijící v zahraničí chtějí korespondenční volby, měli by začít platit například koncesionářské poplatky. Je to logické. Zprávy z Česka získávají zpravidla i například z České televize nebo Českého rozhlasu. Vysílání mohou sledovat na chytrém mobilu, na tabletu nebo na počítači. Budou tedy i oni platit koncesionářské poplatky, když chtějí volit a ovlivňovat veřejné dění?" ptá se nás tento občan. Je to totiž plivnutí do tváře českým občanům žijícím na území České republiky, platícím tady daně, když občanům v zahraničí vytváříte privilegia a výhody volby takzvaně z gauče a porušujete tím tajnost voleb.
Mluvil jsem zde i o možnostech podvodů a manipulace v rámci voleb. Dovolím si vás informovat právě o jednom takovém volebním podvodu, který se právě týká korespondenčního hlasování. Ten totiž velmi dobře ilustruje situaci a poukazuje na nebezpečí, do kterého vás vaše vláda táhne. Ten podvod se týká voleb do amerického Kongresu ve státě Severní Karolína v roce 2018 a vyústil ve zrušení výsledků těchto voleb. Volby do Kongresu se pak musely opakovat. Soud s hlavním strůjcem podvodů měl začít v srpnu 2022, ale obviněný bohužel zemřel. Nicméně podáním informací o tomto volebním podvodu si vám všem dovolím nastínit, jaké reálné nebezpečí korespondenční volba představuje. Je totiž hrozbou pro spravedlivý a férový průběh voleb. A tuto hrozbu umožnění volebních podvodů současná vládní koalice tvrdohlavě prosazuje.
Reportáž o podvodu v korespondenčním hlasování uveřejnil časopis Politico 29. listopadu 2021. Je to velký americký zpravodajský portál zaměřený na politická témata a běžně ho citují i hlavní česká média. Titulek zněl: Tohle zavání něčím, co se zvrtlo. Skutečný příběh o podvodu při korespondenčním hlasování. Podvod během korespondenčních voleb do amerického Kongresu je tam popsán velmi důkladně, včetně toho, kdo kdy a o čem komu volal. Snadno byste z něj pochopili, jaké nebezpečí při korespondenčních volbách hrozí. Ovšem vzhledem k tomu, že mám jen omezený čas, tak uvedu jen krátké shrnutí.
Jedná se o Spojené státy americké, kde korespondenční volby fungují trošičku jinak, než jak je navrženo v této novele, nicméně princip zůstává stejný. Není plenta, není tajné hlasování a někdo někdy pošle někam nějaký dopis s hlasovacím lístkem. Celý ten příběh, který vyvrcholil velkým podvodem při korespondenčním hlasování v roce 2018, začal již dva roky předtím v roce 2016. Republikánský kandidát Mark Harris tehdy prohrál republikánské primárky v devátém kongresovém obvodu v Severní Karolíně o pouhých 134 hlasů, když odevzdaných hlasů bylo více než 26 000. Velký rozdíl udělaly korespondenční hlasy v okrese Bladen. Za těmito korespondenčními hlasy již tehdy stál muž jménem McCrae Dowless. Harris tehdy buď ze slabosti, nebo ze slušnosti o přepočítání a kontrolu hlasů nepožádal. S McCrae Dowlessem, který měl na svědomí ty desítky rozhodujících korespondenčních hlasů, se Harris sešel až v dubnu 2017, a to na cíleně zorganizované schůzce. Nutno říct, že Harris byl baptistický farář a vždy přísahal, že poslední věc, kterou by býval chtěl udělat, je spolupracovat s někým, kdo by chtěl porušovat zákon.
Dowless na schůzce řekl Harrisovi o svém dvoufázovém procesu. Jak poslal pracovníky, aby vyzvedli formuláře žádosti o korespondenční volbu, což je v souladu se zákonem, ale ne ty samotné hlasovací lístky pro korespondenční volby, to by už bylo nezákonné. Řekl mu, jak poslal tým dvou lidí, aby byli svědky těch korespondenčních voleb, což je také v souladu se zákonem, pokud oba lidé, kteří se podepisují jako svědci, skutečně sledují, jak volič odevzdává svůj hlas. Dowless také přísahal, že by nikdy nepomohl a do poštovní schránky by nikdy nevhodil hlasovací lístek ani třeba devadesátileté ženy, i kdyby ho o to požádala. Na základě těchto informací a této schůzky se Harrisovi celá operace zdála být právně v pořádku. Najatí pracovníci údajně vyřizovali formuláře žádostí o korespondenční hlasování, ale hlasy pak jednotliví občané posílali sami. Ovšem Harrisův syn, právník, byl jiného názoru. Byl přesvědčen, že ti najatí pracovníci také od lidí vyzvedávali i vyplněné hlasovací lístky a poštou je pak posílali oni. A to je v Severní Karolíně trestný čin.
Tady bych chtěl říci, že Harrisův syn byl jedním z oznamovatelů tohoto podvodu. Pokud by voličům jen donesli prázdné volební lístky s tím, že by jim řekli, ať to určitě pošlou poštou, tak by to bylo v pořádku. Ale vyzvedávání vyplněných hlasovacích lístků a jejich fyzické posílání ne. Harris a jeho tým zaplatili Dowlessovi za práci v předvolební kampani v roce 2018 asi 130 000 dolarů, což jsou necelé 3 miliony korun. Dowless ty peníze použil v několika okresech na různé výdaje na kampaň, včetně plateb pracovníkům v terénu. Jeho strategie byla stejná jako vždy. Poslal malou skupinu lidí, aby zaklepali na dveře a přesvědčili tak občany, aby si zažádali o korespondenční hlasování. ***