(22.40 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Žádosti pak vyzvedli a přinesli je Dowlessovi. Ten si ty formuláře prohlédl a do pravého horního rohu dal iniciály osoby, která ty hlasy posbírala. Pokud by totiž pak volební komise měla nějaké dotazy ohledně formuláře žádosti o hlasování, věděl, kterému pracovníkovi má zavolat. Před odevzdáním každého formuláře si Dowless udělal kopii. Tímto způsobem měl informace o voličích, a když byly na základě žádostí rozeslány skutečné hlasovací lístky, mohl poslat pracovníky nazpět, aby se ujistili, jestli občané skutečně hlasovali.
V okrese takto úřadoval Dowless. Bylo to v primárkách v roce 2018 a bylo zasláno 647 korespondenčních hlasovacích lístků jeho prostřednictvím. Harris z nich získal téměř 70 % hlasů, konkrétně 437, a to převážně právě díky Dowlessově práci. Jeho konkurent v primárkách Pittenger v tom okrese získal jenom 17 hlasů. V devátém volebním obvodě Severní Karolíny nakonec celkově zvítězil Harris, měl 828 hlasů. Stal se tak kandidátem republikánů do Kongresu. Klíčovým pro to vítězství byl právě Dowlessův okres Bladen.
Během následující volební kampaně před listopadovými volbami do Kongresu odeslal Dowless v srpnu roku 2018 velkou várku formulářů žádostí o korespondenční hlasování. Dále pokračoval ve stejné práci, aby zajistil korespondenční hlasy pro Harrise. Připravil další seznamy lidí, kteří požadovali korespondenční hlasování. Bylo načase se ujistit, že skutečně hlasovali. Nyní potřeboval stejné pracovníky, aby vyšli do terénu a popostrčili ty dané voliče, nebo dle potřeby vykonali víc než jen to malé popostrčení.
Mezitím už ale pracovali i vyšetřovatelé státní volební komise. Těm už přišly divné várky korespondenčních hlasovacích lístků z toho roku 2016. Napsali tehdy o tom třistastránkovou zprávu kanceláři amerického prokurátora. Netýkalo se to jen tehdejší Dowlessovy operace, ale i velmi podobných aktivit na druhé straně politického spektra, u demokratů. Vyšetřovatelé přišli měsíc před volbami, konkrétně 3. října 2018, na kontrolu do kanceláře volební komise v Dowlessově okrese Bladen v souvislosti s nezvykle vysokým počtem korespondenčních hlasů z tohoto okresu. Místopředsedkyně tamní volební komise jim potvrdila, že několik várek korespondenčních hlasů bylo podepsáno stejným jménem. V těch volbách zvítězil Mark Harris a slavil vítězství. V celém státě bylo odevzdáno 280 000 hlasovacích lístků a Harris zvítězil jenom o pouhých 905 hlasů. Z toho téměř polovina byly korespondenční hlasy, které mu zařídil právě Dowless.
Harris sice ještě svoje vítězství náležitě oslavil, ale pak už to s ním šlo jen z kopce. O tři týdny později, na konci listopadu 2018, se sešla státní volební komise, aby potvrdila výsledky všech volebních klání ve státě, a jednomyslně potvrdila vše kromě devátého volebního obvodu. To byl právě Harrisův obvod. Pak to šlo ráz naráz. O několik týdnů později už Harris a Dowless byli vláčeni médii jako volební podvodníci, a to i přesto, že oba jakékoliv obvinění do poslední chvíle odmítali. Šlo stále o to, jestli Dowless kromě žádostí o korespondenční hlasování, což je v pořádku, nezasílal i vyplněné korespondenční volební lístky, jestli tedy ty hlasovací lístky odesílali sami voliči, nebo právě osobně Dowless. Kvůli těmto obviněním, která se týkala nejen voleb v roce 2018, ale i voleb o dva roky dříve, se musely konat volby nové. V těch už pochopitelně Harris nekandidoval.
Jak jsem již na začátku zmínil, soud s Dowlessem, který zařídil stovky korespondenčních hlasů, které rozhodly několikery volby, byl naplánován na srpen 2022. Ovšem Dowless předtím zemřel a občané se tak bohužel nedozvěděli, jak to ve skutečnosti bylo. Dowless totiž až do své smrti trval na své nevině. Faktem však zůstává, že ty pochybnosti o průběhu korespondenčního hlasování do amerického Kongresu v letech 2016 a 2018 byly skutečné. Volby se musely opakovat a byl naplánovaný soud s hlavním aktérem.
Na tomto volebním podvodu jsem tedy chtěl všem kolegyním a kolegům ilustrovat, jaké reálné nebezpečí korespondenční volba představuje. Upozorňuji, že se nejedná o nějakou zemi třetího světa, kde byste si mohli říct, že jejich systém je třeba ještě nedokonalý. Přesto došlo k takovým pochybením a dle obvinění i k volebním podvodům v souvislosti s korespondenční volbou.
Kolegyně a kolegové, jak jste slyšeli, korespondenční volba je hrozbou pro férovost a prostředek ke zmanipulování voleb. Chceme spravedlivé a demokratické volby, které, věřím, že v současnosti zatím máme. Prosím, nedělejme z dobrého demokratického a spravedlivého systému něco, co umožní podvody, nedůvěru a připouští jakékoliv machinace. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek. Není přítomen. Nyní je na řadě pan poslanec Robert Stržínek, připraví se pan poslanec Vrána. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já se velice omlouvám, že vás přerušuji, ale přehlédla jsem faktickou poznámku pana poslance Berkiho, tak jestli byste mohl ještě vyčkat. Děkuji za pochopení.
Poslanec Jan Berki: Moc se omlouvám. Já jsem jenom chtěl reagovat a znovu připomenout, protože se nám tu rozšířil takový nešvar, že je znovu opakováno, že korespondenční volba dává volební právo někomu, kdo ho v tuto chvíli nemá. Není to tak. Tato norma neupravuje, nerozšiřuje volební právo. Volební právo v tuto chvíli je vázáno na splnění podmínky věku a občanství. Nikomu jinému právo nově nepřiznává.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Stržínek. Prosím.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, v prvém čtení zde projednáváme sněmovní tisk č. 596, nebo chcete-li změnu zákona o správě voleb nebo také korespondenční hlasování. Mění se tím zákon o správě voleb, zákon o volbách do Parlamentu České republiky, soudní řád správní, zákon o volbách do Evropského parlamentu, zákon o volbě prezidenta a některé další zákony. Primárním cílem je evidentně změnit zákon č. 247/1995 Sb., tedy zákon o volbách do Parlamentu České republiky, a to se snahou ovlivnit parlamentní volby již v roce 2025.
Dotýkáme se ústavněprávního základu našeho volebního práva, který je zakotven v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Volební matematika je jednoduchá a jasná. Jen pro připomenutí, v posledních sněmovních volbách hlasovalo přes 50 % voličů ze zahraničí pro koalici Pirátů a hnutí STAN. Koalice SPOLU získala 34 %, hnutí ANO získalo pouhých 5 %, hnutí SPD dokonce jen 2,1 %. Zahraniční voliči hlasovali rozdílně od zbytku republiky například i při volbě prezidenta v roce 2018. Úřadující prezident získal jen 10 % a pro Zemanova oponenta Jiřího Drahoše hlasovalo 90 % občanů žijících mimo Česko. To jsou zajímavá fakta.
Zajímavý je ale i měnící se postoj premiéra Petra Fialy, který k zavedení korespondenční volby v roce 2020 na platformě Fórum 24 tehdy v souvislosti s průběhem prezidentských voleb ve Spojených státech amerických a v návaznosti na situaci v České republice napsal, cituji: "Nové formy hlasování představují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální a legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit." Tolik citace Petra Fialy z roku 2020. ***