(9.20 hodin)
(pokračuje Ivan Jáč)

Další oblastí, které jsem se chtěl dotknout, jsou některé negativní zkušenosti, podvody a manipulace. No, bylo to tady odezněno už také vícekrát. Zase si dokazujeme, že zmanipulování prezidentských voleb v USA, v Rakousku, ve Francii, možná ani jsme nezachytili, kde všude jinde, je prostě specifický případ a že se to dá nějakým způsobem do budoucna ošetřit. Těžko to můžeme teď rozhodnout hypoteticky, co nastane za originální situaci a jaké můžou nastat problémy.

Já jsem chtěl trošku ještě přidat něco, co možná není jenom to shrnutí dosavadních názorů, ale to, jaké možnosti bychom měli zvážit pro zajištění bezpečnosti nebo určitého komfortu a vyrovnanosti v přístupu všech občanů, ve smyslu postižení třeba v případě nevidomosti, a nabízí se některé možnosti, jak při korespondenční volbě to dosáhnout. První možností je hlasovací asistence. Jestliže někdo je postižen zrakovou výlukou, může použít určitou asistenci blízké důvěryhodné osoby nebo přítele, rodinného člena, a může mu pomoci vyplnit hlasovací lístek. Ovšem tady to samozřejmě naráží, jak bude ta pověřená osoba nezaujatá ve smyslu volby nevidomého. Braillovo písmo jsme probírali, bylo by ideální, aby to mohlo být poskytnuto v tomto formátu. Nahrané zvukové pokyny - také se o tom uvažuje, že by byly podávány nevidomé osobě pomocí průvodce, který by je poslouchal, a mohly by mu pomoct při hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas. Pane poslanče, zapínám dalších 10 minut, ano?

 

Poslanec Ivan Jáč: Ne, ne, ne, já jsem, paní předsedající, řekl, že nebudu postupovat asi v rozporu s výrokem Ústavního soudu, abych neměl ještě na krku nějaké soudy na závěr své kariéry...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Je vaším právem vystoupit ještě 10 minut bez nějakého ohrožení.

 

Poslanec Ivan Jáč: Já si je nechám. Děkuji, ale Ústavní soud je Ústavní soud, já mám k soudům jaksi respekt, takže zatím se zdržím té možnosti a uvidíme ještě během dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, děkuji, tak to byl pan poslanec Jáč. Nyní je přihlášen pan poslanec Nacher, kterého tady nevidím a je omluven. Na řadu přichází pan poslanec Milan Feranec a připraví se pan poslanec Berkovec.

Než dám panu poslanci slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Válek od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, vašich prvních 10 minut.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já vystoupím myslím že najednou, uvidíme, ale předpokládám, že využiji ten čas v jednom vystoupení s tím, že na úvod ještě řeknu jenom - vrátím se k tomu včerejšímu rozhodnutí o pevném hlasování. Mě celkem pobavilo vlastně zdůvodnění, které přednesl pan Jakob, proč máme hlasovat v 15 hodin, protože podle jeho názoru každý už mohl vystupovat 16 minut. To byla první část toho zdůvodnění v době, kdy tam svítilo nějakých 42 nebo 44 přihlášených, a potom on seznal, že už všechny argumenty padly, že se opakují, takže proč dál. Proč dál? Tak já se ho možná pokusím vyvést z omylu, určité argumenty, které řeknu, si myslím, že nepadly, ano, myslím si, že určitě ne. Ale pojďme k samotné podstatě.

Mé vystoupení bude mít v zásadě takové tři částí. První část je ústavněprávní rovina, to znamená korespondenční volba a ústavněprávní principy voleb, které máme zakotveny v ústavě či v Listině základních práv a svobod. V druhé části se dotknu trošku nějakých, z mého pohledu technických problémů toho návrhu, jak byl zpracován, a potom na závěr přednesu trošku katastrofickou vizi, jak by to mohlo dopadnout, kdybychom skutečně i v běžných volbách opustili tyto základní principy, které si myslím, že opouštíme.

Takže první věc je ta ústavněprávní rovina. Už tady bylo několikrát řečeno, já to jenom zopakuji, že tak, jak je zákon korespondenční volby navržen, si myslím, že odporuje třem základním ústavněprávním principům voleb, to znamená tajnost hlasování, svoboda hlasování, osobní výkon, respektive přímo - jak říkal pan Michálek - hlasování. To si myslím, že skutečně tento zákon je s tímto v rozporu.

Asi začnu tím principem tajnosti hlasování. Nemůžu souhlasit úplně s tím, co říkal tady opakovaně pan poslanec Benda, který říkal, že tajnost hlasování se přece vztahuje jenom - že to je tajné ve vztahu ke státní moci nebo k veřejné moci. No, to si myslím, že tak úplně není, protože principy, které jsou v ústavě a v Listině, jsou potom naplňovány v prováděcích předpisech, ve volebních zákonech, a to pamatuje i na to, nejenom tajnost před veřejnou mocí, ale i tajnost před ovlivňováním v rámci - a jestli je to rodinné hlasování nebo skupinové hlasování. Přece proč zákon předpokládá, že tam máme tu plentu? A nejenom že máme, tam volič musí jít. Musí, nenechají vás hodit lístek do urny, pokud nejdete za plentu nebo jak se říká, prostor pro úpravu volebních lístků. Pokud by to byla jenom tajnost před státem, tak vám pošlou obálku, vy si doma tam hodíte něco, přijdete, hodíte do urny - plenta. Takže nesouhlasím s tím, že skutečně je to jenom tajnost před veřejnou mocí, je to i tajnost před možností ovlivňování. A pochopitelně, když volba není tajná nebo nemusí být tajná, tím pádem nemusí být ani svobodná. Už tady několikrát bylo řečeno o tom rodinném hlasování a tak dále.

A další, jestli je ta osobní volba nebo přímost - tady pan Michálek říkal několikrát, že u nás není možné volit v zastoupení. Jasně, není, nemáme takovou úpravu. Ale prosím vás, korespondenční hlasování, když si vyřídím plnou moc toho člověka, vyřídím mu všechny doklady k tomu a potom klidně můžu vlastně volit za něho ve smyslu, že tam dám do té obálky ty lístky, tak není to v zastoupení? A já nebudu polemizovat, jestli ta plná moc je na základě toho, že máme dobré vztahy, nebo ho přesvědčím, anebo možná mu něco nabídnu za to, takže si myslím, že i toto je v rozporu. A on to říkal vlastně i jeden z předkladatelů, pan ministr Rakušan, když na úvod říkal, že tento návrh zaručuje zachování dostatečné tajnosti voleb. A to je právě to, ta dostatečná, jestli je úplná. My se rozhodujeme, jestli zachovat ústavní principy, anebo ulehčit. chápu, je to legitimní rozhodování, ale skutečně musíme se (na to?) podívat.

Takže závěr k těm ústavněprávním principům je, že skutečně podle mého názoru je to v rozporu a měli bychom se nad tím zamyslet. Skutečně to chceme, aby byly volby jiné, než na které jsme byli zvyklí? netvrdím, že korespondenční nemůže být tajné a svobodné, ale ten zákon negarantuje, že to tak bude. Takže to je k ústavněprávním principům. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP