Neautorizováno !
(17.00 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Když se podíváte na ten návrh Zastupitelstva Středočeského kraje, tak i tady vidíte, že oni navrhovali účinnost tohoto zákona od 1. ledna roku 2024. Znovu z tohoto místa vás prosím, podpořte program dnešní schůze, podpořte to, aby se mohla vést debata v rámci rozpočtového určení daní jak krajů, tak měst a obcí, a potvrďte to, že vašimi partnery v území jsou jak regiony, tak ale i města a obce. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Okamura. Jenom připomínám, že je poslední, kdo je přihlášen s přednostním právem. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou novelu zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Návrh šesti krajů na změnu zákona o rozpočtovém určení daní jako SPD podporujeme, protože současné nastavení systému přerozdělování daní pro kraje, které je od roku 2004 beze změny, nereflektuje dnešní rozsah poskytovaných veřejných služeb v jednotlivých krajích. Úprava je tedy opravdu nezbytná. Například Liberecký a Pardubický kraj předkládají novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní krajů, již podruhé. Návrhy předložené v roce 2020 nebyly Poslaneckou sněmovnou nikdy projednány v důsledku skončení volebního období.
Nastavení principu dělení daní, takzvané rozpočtové určení daní, RUD pro kraje, je platné již dvacet let a je neměnné, aniž by odráželo změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství. Zatímco parametry v rozpočtovém určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních statistických dat, u krajů tomu tak není. Zástupci šesti krajů České republiky - Jihomoravský kraj, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Středočeský a Zlínský - navrhují podíl krajů na daňových výnosech zvýšit ze stávajících 9,78 % na 10,81 % a rozdělit podle nových kritérií. Návrh novely zavádí jednotlivá kritéria, na kterých se jmenované kraje shodly, a jejich váhu. Jedná se například o počet obyvatel kraje, výměru území kraje, ale bere v potaz i délku silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem nebo počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích.
Není možné mít systém zmražený dvacet let a nezohledňovat vývoj v jednotlivých krajích. Třeba ve Středočeském kraji za tu dobu vzrostl počet obyvatel o téměř 300 000. To se ovšem v objemu financí, který stát krajům posílá, nijak nezohledňuje. Systém absolutně neodráží ani rozsah silniční sítě, počet výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby nebo počet žáků středních škol zřizovaných kraji. Návrh novely uplatňuje stejná kritéria na všechny kraje, vyjma hlavního města Prahy, kde jsou používána jen některá, protože ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona, tedy v rozpočtovém určení daní obcí a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.
Návrh novely zákona zahrnuje i finanční prostředky, které byly každoročně rozdělovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Návrh vznikl na základě dohody a podle Asociace krajů České republiky vhodně odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů.
Takže když to závěrem shrnu, hnutí SPD podporuje návrh na změnu zákona, který podalo šest krajů: Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Středočeský a Zlínský kraj. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře. Máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, zkusím popsat, v jakém jsme stavu při řešení rozpočtového určení krajů. Když se podíváme do programového prohlášení vlády, které se poctivě snažíme plnit, tak tam najdete větu, že "upravíme rozpočtové určení daní po dohodě s Asociací krajů za zvýšení prostředků, které budeme směřovat do krajů".
Tak nejdřív popis. Popíšu situaci a skutečně jenom popisuji, nijak ji nebudu hodnotit, do roku 2023. Deficit státního rozpočtu minus 288 miliard, výsledek hospodaření obcí a krajů, zatím to mám v sumě, nemám to rozklíčované na obce a kraje, za ten jediný rok plus 65 miliard. A současně říkáme - a říkám, my: kraj má hodně, samosprávy mají málo, státu vezmeme a přidáme samosprávám. Říká to vládní programové prohlášení. Já to nijak nehodnotím, konstatuji. Úplně logické to není, ale rozumím snaze samospráv vylepšit svoji finanční situaci.
Takže my jsme zahájili debatu s Asociací krajů na tom, aby se modernizovala a změnila kritéria, která v zásadě platí od vzniku krajů s nějakou drobnou úpravou. Po pravdě je třeba přiznat, že už je málo pamětníků, kteří jsou schopni si vzpomenut, jak probíhaly debaty před rokem 2000 a proč se zrovna zvolilo takové řešení. Jednání Asociace krajů expertně podporovalo Ministerstvo financí. V daném okamžiku, kdy přišel nějaký požadavek, tak jsme to propočítali a říkám, expertně jsme spolupracovali. Nakonec v Asociaci krajů zvítězil názor na to, že kritéria se změní a budou nová kritéria. Poctivě říkám, že nová kritéria jsou lepší než stávající. To takhle hodnotím, i když jsem se těch jednání neúčastnil, je to spravedlivější. Ale není to absolutně spravedlivé, a pokud budeme hledat absolutně spravedlivý model, bude to znamenat, že bude neustále prodlužován stávající stav. To není kritika, to je jenom konstatování.
V okamžiku, kdy změníte kritéria, co se stane? Logicky, matematicky: někdo si polepší a někdo si pohorší, jinak to prostě není možné. Jinak bychom sice změnili kritéria, ale kdyby byl dopad v procentuální váze pro jednotlivé kraje ze sdílených daní, tak to by byl zázrak a bylo by to v zásadě zbytečné.
Takže jsme měli odbornou debatu. My jsme doporučovali počet kritérií zmenšit, Asociace krajů se domluvila, že ne. To jsme plně akceptovali. Takže v této chvíli neprobíhá debata o tom, jak ještě tento návrh na nová kritéria změnit, vylepšit, parametricky upravit. Problém vznikl v okamžiku, když se to přepočetlo, a ve statickém modelu, podotýkám, ve statickém modelu to logicky znamená, že po změně kritérií si některé kraje v tomto statickém modelu polepší proti stávajícímu stavu a některé si pohorší. Reálně ale žijeme v dynamickém vývoji daňových příjmů a znamená to, že všechny kraje budou mít vyšší daňové příjmy, než měly doposud, bez ohledu na to, jaká budou kritéria, protože vidíme, jaký je vývoj daňových příjmů jako celku, a po změně kritérií budou mít některé kraje růst - budou mít růst, ale bude nižší než podle starých pravidel, a některé kraje budou mít růst vyšší než podle starých pravidel. ***
