(11.00 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Výzkumy, které provedli v Německu, ukazují, že tam, kde ty nové zákony přijali, nestoupl dramaticky počet trestných činů. Malinko stoupl, ale ne vůbec dramaticky, a jenom někde. Ale fakt je, že veřejnost tam v těch výzkumech, třeba v Německu už je to sedm nebo šest roků, říká, že takto se mají sexuální trestní činy, speciálně znásilnění, sexuální nátlak a útok, trestat, čili zlepšila se důvěra v justici. Já doufám, že u nás, až se začne aplikovat právně tato novinka, se nová právní úprava také zlepší. Tak to je pokud jde o zahraničí a to, co jsme odpracovali.
A teď pár poznámek, které se týkají bolestivého tématu školení specializovaných soudců na tuto problematiku. Já si myslím, že tady ministr spravedlnosti má i nemá svázané ruce. Svázané je má potud, že nemůže nařídit povinné školení a dovozovat potom nějaké sankce vůči soudcům, kteří se nezúčastní, a nesvázané je má proto, že má porady s předsedy krajských soudů, kde jasně může říci, že to je jedna z priorit a že pro kariérní postup soudců, kteří byli přiděleni do této oblasti nebo se jí chtějí věnovat, byť třeba se jí budou věnovat - kéž by tomu tak bylo - jednou za rok, tak že musí absolvovat školení, i když budou dělat mezitím něco jiného. Jinak prostě budou vyhodnoceni jako soudci, kteří nemají ten kariérní postup tak jistý, protože když si přečteme zákon o soudech a soudcích, tak tam vidíme, jaké by měli mít vlastnosti a kompetence i odborné dovednosti soudci. K tomu patří i průběžné vzdělávání se v problematice, kterou soudí. Takže si myslím, že hodně záleží tady na postoji Ministerstva spravedlnosti a na silné ruce a hlavě pana ministra spravedlnosti, jak to bude prezentovat na poradě krajských soudců, když už nemáme tu Nejvyšší radu pro soudnictví.
Pak ještě jsem měla poznámku k tomu, co tady zaznělo v úvodní řeči, že někteří soudci nebo justice jako taková zatím to příliš nevítá a je spíš nedůvěřivá. Já se jim nedivím, ono celkem jasně to odeznělo na jednom setkání, vlastně pracovní debatě, na které jsem byla také přítomna, kde byli seznamováni s novou právní úpravou a kde jako silný argument z jejich strany zaznělo něco, co já tedy absolutně nesdílím, a veřejnost určitě také ne, ale chápu, že kdybych byla soudkyní, že bych asi také tak argumentovala, a totiž: vždyť my máme judikaturu. Judikaturu máme řadu let, my tomu rozumíme. My víme, že znásilnění, to, jak ho vnímá veřejnost, je až ve druhém odstavci. my víme, že v současné době pod znásilněním jsou i jiné, méně závažné útoky, ale my si s tím poradíme, my máme dlouhou judikaturu, a když nám to změníte, tak neříkám, ta nám bude k ničemu, to určitě ne, na ledacos se bude moci navázat, ale samozřejmě se bude čekat na novou judikaturu a vždycky ty porodní bolesti v oblasti jsou značné. To víme také, než se soudy sjednotí na aplikaci, a Nejvyšší soud to musí samozřejmě svými judikáty podporovat. Takže na jedné straně já to chápu, že soudcům se bude ze začátku pracovat hůře, chápu i jejich nedůvěru a nejistotu naprosto, na druhé straně, jak jsem říkala v té své faktické poznámce, právo na sexuální sebeurčení v současné době právní úprava dokonale nechrání, trestněprávní úprava, takže to by bylo toto.
Poslední poznámka, ta se týká - už vlastně je to takový náznak pozměňujících návrhů, které tady ještě malé mohou přijít, ale abych nevyděsila pana ministra spravedlnosti, kterého ostatně vyděsit lze velmi těžko, tak se jenom pokusím ho upozornit, že jsou určitá ustanovení, která, jak on rád říká, lidský rozum nechápe, kdy ve znásilnění, kterým způsobím smrt, což je to nejhorší, co se vůbec může stát, mám sazbu v čtvrtém odstavci 10 až 18 let, ale u sexuálního útoku a u sexuálního nátlaku, když způsobím smrt, což si myslím, že oběti je úplně jedno, jestli to nazvu sexuálním znásilněním, nátlakem nebo útlakem, mám jenom 16 roků. Je to maličkost, ale myslím si, že pokud budeme do něčeho chtít sáhnout v pozměňovacích návrzích, a já slibuji, fakt, protože jsem zažila tu diskusi o těch 10, 12, 15 letech, tak jsem si myslela, že se zbláznili ti, kdo to navrhovali, ale těch 12 let je takovým vyváženým kompromisem. Mohu paní poslankyni Štefanovou, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, uklidnit, že opravdu nezůstanou nepostiženi ti, kteří znásilní, resp. takto - budou mít sexuální styk s dítětem mezi 12. a 15. rokem, akorát k tomu budeme muset mít, jak říkala kolegyně, paní poslankyně Malá, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, nějaké znalecké vyjádření.
Ale skutečně ty sazby ještě úplně vyvážené nejsou, a to jsem jmenovala jen to nejkřiklavější, že opravdu oběti, když to třeba přežije, a bude to jenom - ale tady se mluví o smrti, takže to nepřežije - tak nechápu, proč by měl být někdo, kdo byl za čin kvalifikovaný sexuálním nátlakem nebo sexuálním útokem o 2 roky odměněn v uvozovkách méně než ten, který znásilní s následkem smrti a bude ohrožen 18 lety. Jsem samozřejmě pro to, aby byla přísnější sazba u všech stejná, minimálně těch 18 let.
Myslím, že tím jsem vyčerpala ty svoje poznámky, které tady mám a závěru jenom - velmi ráda zvednu ruku pro to, aby tento tisk šel do dalšího kola. Pana ministře, opravdu ty pozměňovací návrhy z naší strany nebudou návrhy koncepčními, spíše zase jenom v zájmu toho doladění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Ivany Mádlové, prosím.
Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Chtěla bych tady upozornit ještě na jednu důležitou věc v souvislosti s tím, co tady projednáváme, a to je v současné době prosazování společných toalet pro chlapce a dívky na školách, protože ve stavební vyhlášce teď, jak je v návrhu, tak je to tam napsáno tak, že nemusí být oddělené toalety pro chlapce a dívky. Je tam napsáno - pokud by byly oddělené, nemusí být hygienická kabinka pro dívky od 12 let, čili s tou se počítá jen v těch společných toaletách pro chlapce a dívky. Já to považuji za velmi důležité tady zmínit, protože na jedné straně tady zpřísňujeme definice, ale na druhé straně vlastně vládní koalice a bohužel i část ODS, což mě velmi překvapuje, vlastně propaguje ty společné záchody. To, že to chtějí Piráti, tomu i do určité míry trochu rozumím, s jejich smýšlením liberálním, ale u vaší strany mě to překvapuje. Já to považuji za velmi velké riziko, tyto společné záchody, protože už se v zahraničí ukazuje, že to je skutečně skryté místo pro šikanu, sexuální obtěžování. Ty případy už jsou, jsou i v médiích, že se to prostě stalo, a jestli by i toto nestálo za to se nad tím zamyslet, jak velké riziko to je, a jestli opravdu na těch společných toaletách v současné době máme tedy trvat a jestli mají být prosazeny do vyhlášek jak Ministerstva zdravotnictví, tak Ministerstva pro místo rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan poslanec Aleš Dufek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já bych chtěl podtrhnout i to málo, kdy tady v Poslanecké sněmovně nejčastější slovo je "děkuji" a ocenění, a to se dělo právě v tomto bodě. Já bych to chtěl podtrhnout, abychom si trochu i zlepšili jako politici obraz, protože většinou odsud z Poslanecké sněmovny se ven vysílají naše konflikty, přeřeky a podobné věci, a tady by se mělo vysílat i to, že je na něčem shoda, i přesto, že ten konflikt tady není. ***
