(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jsou dvě faktické poznámky, jako první pan poslanec Jiří Kobza, potom paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil zareagovat na pana ministra dvěma technickými poznámkami. Jednak musím se přiznat, že jako otce jedenáctileté dcery se mi trošku zježily chlupy, když jsem vás slyšel s tou hranicí 12 let, a myslím si, že to je skutečně jako hodně, hodně podseknuté, že těch 15 bylo přiměřených. A moc mě mrzí, že nějakým způsobem jsme na tu debatu nebyli přizváni nebo nebyli jsme tam... (Od stolku zpravodajů zaznívá, že byli zváni.) Nevím, nevím. Bohužel tedy to jsem neměl ve své gesci, tak to šlo mimo mě.
Ale chtěl jsem připomenout ještě jednu věc. Hranice toho věku je rozdílná pro rozdílné - jak bych to řekl, to nejsou kultury, ale rozdílné chápání. Podle islámské Síry Mohamed se oženil s Ajšou, když jí bylo šest, a sex zkonzumoval, když jí bylo devět. Já jsem měl mnoho diskusí na toto téma, že právě v Německu je tolerováno v muslimských komunitách i pod záminkou řekl bych uprchlictví, že si tam vozí tyhlety nezletilé manželky, někdy i ve větším počtu, a místním zákonodárcům to vůbec nevadí. Takže potom je také otázka, pakliže se tady na něčem dohodneme, tak aby bylo jasně řečeno všem, kdo sem přichází, že prostě tohle tady tolerovat nebudeme, protože to manželské znásilnění v případě mladistvých, nezletilých nevěst je stejně hrozné jako každé jiné. A myslím si, že to je věc, která je velmi vážná, a podle mého názoru tam v tom návrhu chybí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další faktickou poznámku má paní poslankyně Iveta Štefanová, pak Taťána Malá. Prosím.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Také zareaguji na pana ministra. Já to chápu, že je to nějakým způsobem politické rozhodnutí, i když si myslím, že u takto důležitého tématu by prostě ten politický pohled měl jít trochu, trochu stranou, a zaměřit se na praxi, co praxe potřebuje, jak to bude fungovat, to je důležitější pohled za mě. Ta věková hranice, to je nějakým způsobem můj osobní pohled, myslím si, že by to mělo být vyšší. Ale rozhodně to není záležitost, kvůli které bychom já nebo klub blokovali takto důležitý tisk. To jenom jsem chtěla říct, že to rozhodně není nepřekonatelná překážka, pouze jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že si umím představit, že praxe vyžadovala i hranici trochu vyšší. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Taťána Malá, pan ministr, potom paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Já se musím vyjádřit ještě k tomu věku 12 let, k té bezbrannosti. Nebude to tak, že pokud dojde k nějakému sexuálnímu aktu u dítěte nad 12 let, mezi 12. a 15. rokem, tak je to v pořádku, to je potřeba si říct. V tom věku mezi 12. a 15. rokem se vždycky bude znalecky zkoumat, jestli to dítě bylo natolik vyspělé, že už mohlo dát souhlas k pohlavnímu styku. To znamená, pokud by ho dalo, souhlasilo by, třeba čtrnáctiletá dívka bude souhlasit s pohlavním stykem s osmnáctiletým mužem a znalec dojde k závěru, že skutečně věděla, že to chce, tak to nebude znásilnění, ale bude to pohlavní zneužití, protože k tomu došlo za jejího souhlasu. Ale to, že sex s dítětem pod 15 let je trestný, bude platit pořád.
Já jsem na začátku té debaty skutečně taky navrhovala, byla jsem zastáncem té vyšší hranice věkové, ale skutečně po dlouhých, dlouhých debatách, kdy jsme si řekli všechny možné argumenty a všechna rizika, která by hrozila z toho, že ta hranice bezbrannosti bude patnáctiletá, jsme dospěli k názoru, že tohleto bude lepší. Takže mezi 12. a 15. rokem se vždycky bude znalecky zkoumat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan ministr Blažek, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jen připomenu, proč ta debata o dětech vlastně vznikla. Ta vznikla proto, že docházelo k případům, kdy v podstatě to, čemu budeme do budoucna říkat znásilnění u dětí, se trestalo podle jiného paragrafu zvaného pohlavní zneužívání a padaly tam prostě odlišné tresty než u toho znásilňování, což se selským rozumem nedá vysvětlit, a soudy judikovaly, a byl to i Nejvyšší soud, že v podstatě takovýto věk, kdy to dítě je schopno pochopit, že už jde o sex, je od 7 let, tak to jsme si prostě řekli - tam padaly různé, 5, 6, 7 vývojem. Tak jsme si řekli, dost této praxe, a zákonodárce přijde a řekne 12 a do 12 let se na dítě nesahá. To je podstata tohohle paragrafu, který tam je. Dobře, může být někdy nějaký, že ta hranice se třeba zvedne, ale 12 let považuji já za správné a za obrovský posun proti praxi, jaká byla teď, že se různí násilníci vyhýbali potrestání proto, že to bylo trestáno jiným paragrafem. To by mělo skončit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Klára Kocmanová - faktická poznámka. Prosím.
Poslankyně Klára Kocmanová: Jenom velmi stručně v reakci na pana kolegu Kobzu, prostřednictvím pana předsedajícího. My tady dneska říkáme, že sex s dítětem je trestný, do 12 let naprosto vždy se na dítě nesahá, jak zmiňoval pan ministr. Zároveň říkáme, že sex proti vůli oběti je trestný. Sex s někým, kdo je paralyzován, je trestný, a že není možné uzavřít manželství s nezletilým, to tady snad vůbec nemusíme otvírat. Takže to jenom na ujasnění.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášení. Nyní paní poslankyně Helena Válková, potom Patrik Nacher. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já to nebudu mít dlouhé, protože už vlastně jenom na stole svého původního projevu řeknu to, co jsem neřekla. Takže já bych tady chtěla vzpomenout na tomhle místě aspoň několika větami těch seminářů a kolegů soudců, advokátů, vědeckých pracovníků, kteří se zúčastnili našich debat před rokem, které pozvala paní poslankyně Malá, a já některé z nich, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, kteří nám pomohli najít právě tuhletu kompromisní variantu a myslím jako celek tu redefinici "ne je ne".
Před rokem, 1. února 2023, tady proběhla například přednáška - která byla i přeložena do češtiny a dostali ji i legislativci na Ministerstvu spravedlnosti - paní profesorky Tatjany Hörnle, která je současně ředitelkou Max Planck Institute pro kriminologii, bezpečnost a právo ve Freiburgu, která vycházela z analýzy šesti nových zákonů šesti zemí: Kanada, Anglie, USA, Švédsko, Německo a poslední Španělsko. Čili my jsme skutečně tady udělali kus práce. A i když to nezní možná příliš atraktivně, ta práce se výjimečně tentokráte zúročila v tom výsledku, za který bych také já osobně chtěla moc poděkovat. Vzali jsme v úvahu zkušenosti ze zahraničí, poučili jsme se z nich. Víme, že tam, kam šli až moc daleko, to jsou ty modely, o kterých hovořil pan ministr spravedlnosti, kdy - já dám ten klasický případ. Muž zvažuje, jestli podle náznaků chování dívka opravdu chce, nebo nechce. Protože si není jist, tak jí radši dá papír, na který ona napíše, asi ano, asi chci. A stejně je nervózní, co to tam to "asi" znamená. Tento extrémní model jsme zavrhli, ale zavrhli jsme i model, kdy ta žena říká: "ano, teď nastal ten správný čas". A šli jsme tím opatrným "ne je ne", ale už u toho nemusím kopat, křičet, bránit se a tak dále. Teď jsem to trošku zjednodušila, ale to jsou ty výsledky kulatých stolů, které loňského roku, přesně před rokem, leden, únor, probíhaly. A já jsem tedy moc ráda, že jsme je přetavili do české varianty. Předpokládám, že bude nejlepší ze všech a že se osvědčí. ***
