(12.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)

Chtěl jsem zvednout ještě jedno téma, které tady nezaznělo, ale vzhledem k tomu, že se bavíme o novele zákona o soudech a soudcích, tak se domnívám, že by zaznít mělo, protože my jsme zde schválili zásadní změnu zákona o soudech a soudcích, která vedla ke zřízení pozice justičních kandidátů a k systému, od kterého jsme si slibovali transparentnější obsazování soudcovských pozic.

Myslím si, že by bylo dobré, teď v souvislosti i s projednáváním této novely, možná v dalších čteních, zamyslet nad tím, jestli ten systém je nastaven optimálně a jestli ministerstvo vyhodnotilo, jestli v tom systému nejsou mezery. Protože z mé zkušenosti, jak se bavím s lidmi, kteří procházejí různými stupni toho systému, tam třeba dochází k tomu, že člověk je asistent soudce, následně se stane justičním kandidátem, ale pak je tam stanovena časová lhůta, po které mu to kandidátství končí, navíc dochází ke snížení jeho platu, protože jsou tam jiné možnosti pro osobní ohodnocení, a pak se zase dostává do nějaké těžko pochopitelné role po tom, co mu uplyne ta doba toho justičního kandidáta.

Myslím si, že by stálo za to, mít od ministerstva ve spolupráci se soudy nějaké průběžné vyhodnocení toho, jestli ta úprava, tak jak jsme ji schválili s dobrými úmysly, že by se i v praxi osvědčila, nebo jestli je případně nutné přijmout nějaké dílčí změny, protože si nemyslím, že bychom v tento okamžik měli zvažovat úplnou revokaci toho systému, který byl zaveden a je poměrně čerstvý, ale určité drobné vyladění v souvislosti s tím, že tady ten zákon projednáváme, a má to dopad na celou řadu lidí, kteří jsou právě v pozici justičních kandidátů nebo asistentů soudce a mají před sebou nějakou perspektivu, to, že se jednou stanou soudci, tak bychom se měli snažit odstranit nedostatky, které se v průběhu nasazování tohoto systému zjistily. To je určitá výzva pro další čtení, abychom zvážili, jestli tam takovéto možnosti jsou, a případně tam ty nejkřiklavější případy dysfunkce toho systému opravili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikoho dalšího nevidím, ani s faktickou, ani s přednostním, poprosím paní poslankyni Štefanovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážení pane předsedající. Už to vypadalo, že se ke slovu vůbec nedostanu.

Vážení kolegové, dovolte mi vyjádřit se k tomu návrhu. Téma laických přísedících je dlouhodobě diskutováno, zda ano, zda ne, v jaké míře. V praxi se setkáváme až s velmi rozdílnými názory na tuto funkci - část se přiklání k tomu, že laický přísedící přináší důležitý laický pohled takzvaně zvenku, civilní náhled, a zastává tam vlastně zástupce veřejnosti. Část se zase domnívá, že se jedná o jakýsi přežitek, který v praxi není plně funkční, vytváří určité technické potíže, ať již s obsazováním senátu, nějakou byrokratickou zátěž, jedná se často o starší lidi, kteří se o to projednávání mnohdy nezajímají, spis nečtou, finanční ohodnocení je velmi slabé, a další a další důvody.

I já to v této podobě vnímám jako určitý přežitek, kdy praxe zřejmě by potřebovala nějaký jiný, funkčnější model laického prvku nebo veřejné kontroly. I já vnímám důvodovou zprávu jako nedostatečně vysvětlující, proč vlastně v této míře se ruší laičtí přísedící, zvláště u trestních řízení. Tady už zaznělo několikrát slovo koncepce, kdy vlastně tady nejenom že není dostatečně vysvětleno, proč vlastně v této míře se ruší laičtí přísedící, ale ten návrh nenabízí náhradu, tedy co s tím. V podstatě pouze tu jednáme o částečném rušení laických přísedících jako takovém. A tady vlastně si myslím, že se ten laický prvek, nebo respektive prvek veřejnosti, u soudních jednání prostě zachovat musí, a to zejména u trestních řízení.

V rámci toho, že ten zákon je otevřený, vlastně můžeme vést tu debatu, jaké další prvky bychom tam mohli aplikovat, takže tady uvádím dopředu, že budu navrhovat, aby v tom zákoně byla zakotvena i například povinnost pořizovat obrazové záznamy z jednání, samozřejmě u těch jednání, která to z charakteru svého dovolují, že se nejedná o nějaké vyloženě citlivé záležitosti - tam, kde vlastně i veřejnost je připuštěna, aby se pořizovaly obrazové záznamy, upozorňuji, nikoli přenosy, ale obrazové záznamy, které by se ukládaly, následně by mohly být přístupné i veřejnosti a používat i jako materiál k posuzování toho postupu soudu, v případě nějakých pochybností.

Takže ten návrh, jak je předložen, vnímám jako nekoncepční. Nevnímám tam dostatečné důvody, proč v této míře se přísedící ruší, a hlavně mi tam chybí celkový pohled, to znamená náhrada toho modelu, kde tedy tam veřejnost nebo laický prvek musí být zastoupen. Takže určitě bude záležet na té další debatě v těch dalších projednáváních. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Helenu Válkovou.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já se to, milé kolegyně, milí kolegové, budu snažit udělat zajímavé, aby vás neotravovala dlouho tím, co už tady zaznělo, tak jen ty podstatné věci. Nicméně navážu plynule na konstatování své předřečnice paní poslankyně Štefanové, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že není možné současnou nevyhovující koncepci a systém laických přísedících v nižších stupních soudního rozhodování, ale to ať už jde o trestní, nebo i pracovněprávní spory, v uvozovkách reformovat tak, že je prostě škrtneme. Tomu tedy opravdu neříkám dobrá práce, ani legislativně, ani organizačně, ani personálně, ani demokraticky, tomu říkám jenom odškrtnutí si úkolu, ale velmi, velmi špatně.

My jsme o tom hovořili toho 12. prosince na podvýboru pro justici, jehož se zúčastnilo tuším asi šest nebo osm (teď si nejsem jista) přísedících z Prahy a Středočeského kraje. Byl tam také pan magistr Lukáš Stehlík, což je předseda - doufám, že se ho nedotknu, pokud je prezident - Unie přísedících soudů v České republice a ti jednoznačně říkali, že tady jde o koncepční problém, že pouhá eliminace nic nebude řešit a vystavujeme se kritice i třeba takových nestátních, neziskových organizací, jako je Rekonstrukce státu, ale i dalších, já jsem teď uvedla jeden příklad za všechny, protože samozřejmě ovlivnit samosoudce je vždycky jednodušší, a to nechci malovat čerta na zeď, než ovlivnit tříčlenný senát, že? Čili může se nám zvýšit tady velmi výrazným způsobem i to prokorupční riziko. Čili my děláme tady krok, o tom se tady ještě nehovořilo, který může mít nedozírné důsledky i ve vědomí lidí. Víte, že veřejnost nedůvěřuje justici tak, jak bychom si přáli, takže ještě k tomu přiložíme polínko.

Opakovaně tady upozorňoval Nejvyšší soud na to, že dojde ještě k větší izolaci soudců, pokud by se ten laický prvek zrušil. Pak už budou rozhodovat jenom profesionálové - samosoudci. Není to promyšlené ani dotažené, pokud jde o související právní předpisy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP