(14.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)

Prosím, pane předsedo. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon z poslanecké lavice: Nejdřív kroje...)

Ano, byla mi připomenuta ještě jedna dohoda, kdy mimo tuto řadu standardních přihlášek jsme se dohodli, že nebude námitek, že ještě krátce vystoupí pan předseda Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: (Řečník vystupuje v kroji.) Dobrý den, dámy a pánové, vidíte, že jsme tady v krojích, je dnes krojovaný den v Poslanecké sněmovně, tak mi dovolte krátce jenom připomenout proč. Určitě se všichni ptají proč, jakou to má tradici, kde to vzniklo. Tak mi dovolte vysvětlit, k jaké tradici se hlásíme.

Tuto tradici zavedl již ve druhé polovině 19. století rolnický poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady František Skopalík, který byl také tři desetiletí starostou Záhlinic na Kroměřížsku. Poslanec Skopalík aktivně vyhledával v odborném tisku informace o moderních způsobech hospodaření na základě svých zkušeností s tehdejší zaostalou zemědělskou výrobou, protože byla zaostalá ještě z dob feudalismu, aktivně se snažil o prosazování moderních trendů v zemědělství. Koneckonců, byl to Hanák. Poslanecký slib na Zemském sněmu skládal v únoru 1867 v češtině a zrovna tak své projevy na půdě Říšské rady pronášel výhradně v češtině, a navíc často oblečen do moravského kroje. Jako vlastenec se aktivně účastnil táborů lidu a mnohých vlasteneckých akcí a sjezdů, na kterých často přednášel své projevy zaměřené na postavení českého národa v rakousko-uherské monarchii. Vrcholem těchto akcí byla Skopalíkova účast na slavnostním položení základního kamene pro budované Národní divadlo.

Dnes je kroj symbolem stále udržovaných nebo obnovených lidových oslav a obyčejů, například hody a fašank na Moravě nebo posvícení v Čechách, a také národní hrdosti a já se svými kolegy a kolegyněmi se pyšně k této národní tradici hlásím. Děkuji. (Silný potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jako druhý ke krojům vystoupí pan předseda Aleš Dufek. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: (Řečník vystupuje v kroji.) Dámy a pánové, na grémiu jsme se domluvili, že k dnešnímu dni vystoupí jeden předseda poslaneckého klubu za opozici, jeden předseda poslaneckého klubu za koalici. Vzhledem k tomu, že jsem jediný krojovaný, tak ta čest zbyla na mě. Samozřejmě se chce mluvit něco sentimentálního o tom, že se vracíme ke kořenům, že v podstatě myslíme na to, odkud pocházíme. Já tedy vůči většině poslanců, která není krojovaná, bych možná připomněl sentimentálně naše kořeny. To znamená, když jsme skládali svůj poslanecký mandát, tak jsme svůj slib neslíbili ani sami sobě, ani naší straně, ani našemu regionu, ani jinému státu, ani jinému nadnárodnímu útvaru, ale slíbili jsme ho jen a jen České republice, a České republice doufám budeme pořád sloužit. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní tedy k přihláškám podle pořadí - nejprve pan předseda Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, já mám jeden jediný návrh a možná je trochu překvapivé, že ho přednáším já za vládní koalici, ale přednesu ho, a to abychom zítra jako druhý bod našeho jednání zařadili bod 123, třetí čtení, návrh poslanců Josefa Bernarda a dalších na změnu občanského zákoníku, zjednodušeně řečeno manželství pro všechny. Myslím si, že už bychom se s tím příběhem měli nějakým způsobem vypořádat, aniž bych odhadoval, jak to zítra dopadne, ale navrhuji, abychom toto zařadili zítra jako druhý bod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, mám zaznamenáno.

Zrekapituluji pořadí všech přihlášek s přednostními právy, aby bylo jasno v tom, co bude nyní následovat. Nyní tedy vystoupí pan předseda Andrej Babiš a poté je přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová, poté pan předseda Tomio Okamura, Radim Fiala, pan místopředseda Karel Havlíček a poté opět ještě jedna přihláška, a ta už je do rozpravy. (K řečnickému pultíku přichází s taškou plnou dokumentů předseda Babiš.) Takže takto je zatím pořadí přihlášek s přednostními právy.

Prosím, pane předsedo, máte slovo, jsme v návrhu na změnu pořadu této schůze. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si připravil 16 krásných bodů na program dnešní schůze - vážení spoluobčané, vás se to hlavně týká. (Hluk v jednací síni přetrvává, skupinky poslanců v krojích se fotí.) Budu rád, když tyto věci, které všichni diskutujeme v médiích a politici dávají rozhovory, tady probereme.

Takže ty kroje jsou úžasné, ale já mám trošku obavu, aby někteří politici vlastně nás nenasměrovali směrem, že budeme nosit uniformy. První bod, který navrhuji, a je to v podstatě výzva pro pana prezidenta a pro pana premiéra, je mírová konference v Praze. Proč vede vláda a prezident válečnou propagandu, neusiluje o mír a nezorganizuje mírovou konferenci v Praze? A předtím, než vládní propaganda začne na mě útočit, že jsem proruský a nevím jaký, což samozřejmě nejsem a nikdy jsem nebyl, tak bych chtěl odkázat na rozhovor ukrajinského prezidenta Zelenského. (Pokračuje focení krojovaných i nekrojovaných poslanců. Hluk v jednacím sále přetrvává). Vyšlo to v Frankfurter Allgemeine a sám prezident mluví a počítá s tím, že "letos proběhnou dvě mírové konference, na kterých by se mohlo podílet i Rusko, říká prezident Volodymyr Zelenskyj". Takže to je samozřejmě průlom a já jsem tomu strašně rád.

Politici pětikoalice včetně pana prezidenta stále mluví o válce. Česká republika shání 35 miliard korun na munici pro Ukrajinu, Pražský hrad podrobnosti tají, tady čtu. A možná si pamatujete prezidentské volby, když jsem přišel s tím, že kdybych se stal prezidentem, tak se budu snažit zorganizovat takovou mírovou konferenci, protože všechny konflikty jsou hlavně selháním diplomacie a jednou skončí u jednacího stolu. Takže by bylo dobré, kdyby naše vláda i pan prezident - protože si myslím, z hlediska morální podpory Česká republika má to renomé - že by mohli takovou konferenci zorganizovat, místo toho, aby nám neustále náčelník generální štábu Řehka říkal, jak bude válka. Teď začal ty odvody a prezident Pavel podpořil odvody do armády. A já se ptám, proč odvody? Na co to bude, ty odvody? Jeden z bodů, který tady mám, je i o tom, proč se armádě nedaří angažovat nové vojáky, když ze 7 000 zájemců vzali jenom 600. Takže já bych byl rád, kdybychom už konečně přestali, pětikoalice hlavně, s tou vojenskou rétorikou. To, že Putin je agresor, je jasné. Včera byl summit v Paříži, a jestli je to spíš nějaký vnitropolitický vzkaz prezidenta Macrona, tak jak to dělá naše vláda, která stále mluví o Ukrajině a málo mluví o tom, jak se žije našim občanům a jaké problémy tady jsou. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP