(17.40 hodin)
(pokračuje Ondřej Kolář)

Každý žalobce potom postupující s péčí řádného hospodáře nebude muset počítat i s více nebo méně pravděpodobnou možností prohry ve sporu a s eventualitou, že bude muset odměnu za zastoupení advokátem uhradit ze svých prostředků svému advokátovi i protistraně za jejímu zastoupení advokátem. S advokátem, který zastupuje jej samotného, si může žalobce dojednat smluvní odměnu. Když tak neučiní, bude tato odměna stanovena jako mimosmluvní podle advokátního tarifu. Ve vztahu k případně vítěznému žalovanému by navržené znění § 61 odst. 3 pro žalobce znamenalo, že výše odměny za zastupování žalovaného advokátem se pro účely náhrady nákladů hromadného řízení určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně podle advokátního tarifu. Výše takto určené odměny se může významně lišit podle hodnoty sporu a od ní odvozené výše odměny za jednotlivé úkony učiněné v řízení.

Vzhledem k výše uvedenému se jeví vhodné posílit předvídatelnost v otázce výše odměny za zastupování advokátem stanovením jednotné tarifní hodnoty, ze které se bude podle § 7 advokátního tarifu počítat cena jednotlivého úkonu v hromadném řízení. Taková možnost není neznámá, takovým způsobem jsou nyní v advokátním tarifu stanoveny tarifní hodnoty pro různé případy, přičemž pro různé případy se pohybují od 500 do 50 000 korun. V budoucích hromadných řízeních se očekává typicky rozhodování o větším množství spíše drobnějších nároků založených na podobném nebo případně stejném skutkovém a právním základu, a vzhledem k tomu se jeví vhodným stanovit tarifní hodnotu, která nebude odpovídat bagatelnímu nároku, to znamená nebude u té nízké hranice. Proto se navrhuje stanovit tarifní hodnotu na částku 50 000 korun, kdy tato odpovídá tarifní hodnotě stanovené v § 9 odst. 4 a § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu pro ty nejnáročnější věci, jakými jsou například většina ústavních stížností, správní soudnictví nebo obhajoba v trestním řízení pro trestné činy, za které hrozí trest odnětí svobody na více než 10 let nebo trest výjimečný.

Není důvod se domnívat, že by zastupování ve věcech hromadných žalob bylo složitější nežli ostatní kategorie oceněné stejnou tarifní sazbou. Co se týče těch dalších paragrafů, odměna úspěšného žalobce, zejména bude-li schváleno navýšení, je postačující pro krytí nákladů hromadného řízení. Já tady proto navrhuji po vzoru slovenské právní úpravy stanovit, že přiznáním odměny žalobci se vylučuje přiznání náhrady nákladů hromadného řízení, a po vzoru slovenské úpravy se také navrhuje možnost přiznat tyto náklady v případě důvodů hodných zvláštního zřetele, podobně jako je to v ustanovení § 150 občanského soudního řádu.

Poslední současná podoba návrhu předpokládá, že soud bude povinen stanovit procento odměny žalobce již v rozhodnutí, kterým rozhodne o přípustnosti hromadné žaloby, to znamená v certifikační fázi hromadného řízení. V této fázi ale soud objektivně nebude mít dostatek vědomostí o tom, jak skutečně bude probíhat konkrétní hromadné řízení, jak rozsáhlé bude potřeba provést dokazování a spoustu dalšího. Odměna přiznaná žalobci by přitom měla na konci řízení odpovídat jeho vynaloženému úsilí o složitosti věci, a proto navrhuji zakotvit oprávnění soudu i bez návrhu přezkoumat. V rámci rozhodnutí ve věci je procentuální výše přisouzené odměny a tuto případně snížit až na polovinu, pokud neodpovídá skutečné složitosti proběhnuvšího hromadného řízení. Toto oprávnění by pak měl soud mít ve všech hromadných řízeních bez ohledu na výši žalovaného nároku či konkrétně přiznaného plnění.

Změny jsou nahrané v systému, já potom v podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí pan poslanec Josef Flek, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení pánové, mám dva pozměňovací návrhy, zmíním je při jednom vystoupení. Důvodová zpráva je u obou za mě dostatečná.

Začnu tím, který rozšiřuje hromadné řízení o takzvaný opt-out, kdy vládní návrh zákona o hromadném řízení usiluje o posílení postavení spotřebitele, a to tím, že nabízí efektivnější a hospodárnější procesní nástroj, jehož prostřednictvím bude možné se domoci ochrany proti nepoctivým podnikatelům soudní cestou. Důvodová zpráva v této souvislosti odkazuje na jev zvaný racionální apatie, to znamená situaci, kdy spotřebitelé, jakkoliv jsou v právu, raději na vymáhání svých práv rezignují. Příčin může být celá řada, nejčastěji však jde o psychologickou a finanční bariéru, kdy zejména bagatelní částky se soudně uplatňovat nevyplatí. Náklady na právní zastoupení, soudní poplatky a případné riziko spojené s neúspěchem řízení významně převyšují výši škody, kterou spotřebitel utrpěl. Racionální apatie je tak u spotřebitelů velmi obvyklá a nejvíce se projevuje právě při uplatňování nízkých částek. To je jeden pozměňovací návrh.

A ten druhý se týká spotřebitelských neziskových organizací, kdy předložený pozměňovací návrh usiluje o to, aby spotřebitelské neziskové organizace, které mají podle vládního návrhu klíčovou roli při podávání hromadných žalob, přičemž v této roli jsou zcela nezastupitelné, měly zajištěno adekvátní financování i ze strany státu. Jsou to totiž právě spotřebitelské neziskové organizace, které by jako jediné měly mít podle návrhu procesní oprávnění k podání hromadných žalob.

Děkuji za pozornost a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Tohleto je moje srdeční záležitost, nicméně potěším vás, protože od rána mi nejde notebook, počítač, kde mám spoustu věcí, poznámek, takže budu muset improvizovat. Načtu tady tři pozměňovací návrhy a řeknu k tomu pár slov, takže to zkrátím tak asi na třetinu, takže to určitě z toho máte radost.

Trochu mě mrzí, že tady není ministr spravedlnosti - tím se nechci dotknout ministra kultury, ale nevím, co má ministr kultury společného s hromadnými žalobami. Tohleto je docela fakt důležitá věc. Já bych řekl, že to je taková robustní změna. Jak již tady bylo řečeno, všichni víme, o co jde. Jak se modernizuje vztah klient-firma, klient - firma poskytování služeb, různých produktů, dochází k tomu, že jsou ty služby, zejména v bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, telekomunikacích, v energetice a podobně, jako přes kopírák, já bych je nazval formulářové smlouvy. To znamená, tam, když vznikne potom nějaká škoda, tak jako přes kopírák u všech ostatních - a nedává smysl, aby se obraceli jednotliví spotřebitelé na soud zvlášť. Proto ty hromadné žaloby.

Já jsem řekl, že nám to tady vláda poslala poněkud vykostěné. Jenom pro vaší informaci, skutečně to, co je připravené v České republice, tak zejména údajně z důvodů, aby se zabránilo šikanózním žalobám, je skutečně velmi úzce zaměřené - oblast, kde lze žalovat hromadně jenom spotřebitelské spory. Jsou země, kde to není omezeno vůbec - Dánsko, Itálie a tak dále. Kdo může být žalobcem v českém právním řádu? Jen zapsané neziskové spotřebitelské organizace. Návrh je čistý opt-in. Máte země, kde je opt-in, opt-out, a dokonce máte země, kde je opt-out jenom. Jinými slovy, další změkčování znamená to úplně vykostit.

Takže já jsem rád, že aspoň, protože tady o tom furt mluvím dokola, se podařila udělat ta jedna změna, a to je zvýšení odměny pro spotřebitelské organizace z původního rozpětí 0 až 5, 0 až 5 %, na 0 až 16, čímž se dostávám k prvnímu pozměňovacímu návrhu, který najdete pod číslem 3912, který tady mám společně se Zuzanou Ožanovou, která je také zpravodajka, kde ten rozptyl dáváme 0 až 25 %. Proč? No jednoduše, ať si to rozhodne soud. Koneckonců to stejně dělá v té první, certifikační fázi. Pro vaší informaci, průměr odměny v zemích Evropské unie je nějakých 25, 27 %, takže to, co tam bylo původně, bylo úplně mimo. Znamenalo by to, že se toho nikdo nemůže a nebude zúčastňovat, takže vy byste tady hlasovali pro něco, o čem dopředu víte, že se to nebude uplatňovat v praxi. To je první pozměňovací návrh. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP