(10.00 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Z novějšího nálezu, opět z plenárního, aby bylo vidět, že judikatura českého Ústavního soudu je teď aktuální časově, že se nejedná o nějaké archaické nálezy a že se v mezidobí nemění, to znamená, můžeme ji nazývat ustálenou a konstantní judikaturou Ústavního soudu. Teď budu citovat z plenárního nálezu Ústavního soudu 6/2020, bod 12 tohoto plenárního nálezu: "Podrobí-li se relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva patřičnému rozboru, nelze jen ve shodě s většinou konstatovat, že neexistuje žádné obecné právo stát se rodičem nebo počít dítě, že právo stát se rodičem nelze dovodit ani z čl. 8, ani z čl. 12 Úmluvy" - míněna Úmluva o ochraně základních práv a svobod, ne česká Listina, zdůrazňuji, evropská Úmluva o ochraně základních práv a svobod - "a že z úmluvy nelze dovodit ani žádné obecné právo na to, stát se osvojitelem, a nelze tedy dovozovat žádnou povinnost státu umožnit přístup k osvojení." Tolik ta právní rovina. Mohl bych citovat i samotná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jsem schopen vám jednotlivé nálezy Ústavního soudu, včetně rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, zdůrazňuji zase pro přesnost, ne soudního dvora Evropské unie, ale skutečně Evropského soudu pro lidská práva, jsem vám je schopen dát k nahlédnutí, mám je stažená snad všechna. Takže to je ta často argumentovaná otázka, že existuje jakési právo na osvojení, právo na děti, mám-li takhle zjednodušeně říct. Je mi líto, že v tomto směru ta názorová strana často nepoužívá úplně správné a přesné argumenty, objektivní argumenty, protože prostě opravdu (není) žádné takové právo ani v českém právním řádu, ať už zákonem, nebo ústavním, ani v mezinárodním právním řádu včetně evropské Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Tento dokument předpokládám nebude nikdo zpochybňovat, ať je v naší Poslanecké sněmovně liberálního nebo konzervativního, pravicového nebo levicového zaměření. Stejně tak si myslím, že všichni s velkou vážností, všichni, ať jsme jakéhokoliv politického zaměření, lidského zaměření, vnímáme rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, tak věřím, že argument o tom, že narovnáváme práva k dětem, věřím, že třeba v tom veřejném diskurzu i po mém vystoupení, po drobném střípku do veřejného diskurzu zaznívat nebude. Ten argument není správný, není férový. Je mi líto, že ho musím takto názorovým zastáncům manželství pro všechny říct, a myslím si, že řada z nich to ví, že tento argument nepoužívají přesně. Žádná taková práva, ať na osvojení, ať právo na řeknu jakákoliv jiná práva k dětem neexistují.
Stejně tak - já jsem na to byl dokonce tázán v televizní debatě po druhém čtení se ctěnou, respektovanou kolegyní Klárou Kocmanovou, prostřednictvím paní předsedkyně - jsem dostal argument, a ten taky zaznívá ve veřejném diskurzu, ve veřejném prostoru, ve veřejné debatě velmi často, právo na osvojení v rámci stejnopohlavních párů musíme dát kvůli ochraně dětí, kvůli ochraně práv dětí, kvůli faktické ochraně dětí v nebezpečných situacích. A můj argument tam byl velmi rychlý a věřím, že kdyby tady seděl kdokoliv z institutů a všech institutů, jak je v České republice máme nastaveny, v orgánech sociálně-právní ochrany dětí, ať by tady někdo seděl z výborných českých státních zaměstnanců, kteří řeší mezinárodněprávní ochranu dětí, protože i ty smutné příběhy samozřejmě v lidském světě existují, to nepopírám, tak Česká republika má jak v exekutivní rovině jednotlivých exekutivních nástrojů a opatření, v institucích, v zaměstnancích, tak v legislativní rovině jeden z nejlepších systémů na světě ochrany dětí, ať už v té řekněme legislativní, nebo v té exekutivní. Čili argument, a s tím opět tedy nemohu souhlasit, argument zastánců manželství pro všechny, že tu úpravu děláme kvůli ochraně práv dětí, je z mého pohledu svým způsobem velmi neuctivý k práci všech zaměstnanců na jakýchkoliv úrovních, kteří se na ochraně dětí v České republice podílejí, protože opravdu institucionálně, dlouhodobě - a to není záležitost posledního roku, dvou, tří, čtyř, pěti, to je dlouhodobá záležitost několika desítek let - opravdu náš systém, častěji se používá ten pojem sociálně-právní - já to nezužuji jenom na sociální rovinu, protože se leckdy jedná o zdraví dětí, o násilí na dětech a tak dále - prostě komplexní systém právní ochrany dětí i exekutivní ochrany dětí je v České republice na jedné z nejlepších úrovní v rámci celého světa.
To jsou, prosím vás, mé argumenty k tomu, snažil jsem se je takhle bodově seřadit. Snažil jsem se vlastně naznačit, že v pěti z osmi těch argumentů náš pozměňovací návrh vychází vstříc, tím ho nijak nezveličuji. Asi rozumím lidsky - a teď to řeknu úsměvně - že zastánce manželství pro všechny tím nedojmu, ale snažím se svoje argumenty říkat korektně, slušně, nahlas, tak vlastně v pěti z osmi argumentů těm názorům rozumím. V našem společném pozměňovacím návrhu jsme se těm argumentům snažili vyjít vstříc a snažil jsem se teď tou svojí poslední řečí, posledním vystoupením k tématu manželství pro všechny na půdě Poslanecké sněmovny ukázat to, že názoroví - to není přece sprosté negativní slovo - názoroví odpůrci manželství pro všechny také museli ujít a ušli velký kus myšlenkové cesty oproti tomu platnému a účinnému "as is" stavu. Na spoustu věcí, na spoustu argumentů přinášíme v našem společném pozměňovacím návrhu odpovědi a myslím si, že ten pozměňovací návrh, možná v to doufám trošku idealisticky, by se mohl stát nějakým názorovým průsečíkem, který by nějakou podstatnou část vás, mých ctěných kolegů a kolegyň, mohl oslovit.
Děkuji vám za pozornost a děkuji za případnou podporu pozměňovacího návrhu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Mám teď jedno oznámení, takové nezvyklé: našel se mobilní telefon, který si někdo z kolegů a kolegyň zapomněl tady u kopírky. A předpokládám podle toho - nerada bych prozrazovala něco, ale chodí tam zprávy do WhatsAppu na klub KDU-ČSL, takže to bude někdo z KDU-ČSL. Je tady k dispozici. (O telefon se přihlásil poslanec Carbol.) Tak prosím. (Reakce poslance Foldyny.) Ano, odevzdal ho pan poslanec Foldyna. Takže jenom aby byl předán kredit nálezci, prosím.
Tak, pan poslanec Síla je další přihlášený v rozpravě, následuje pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, už jsem na toto téma tady vystupoval taky opakovaně i v prvním i v druhém čtení, kde jsem se snažil objasnit názor SPD na tuto problematiku, kterou je změna nebo novela občanského zákoníku, sněmovní tisk 241, kde vlastně hlavní téma této změny má být manželství pro všechny, ale nejen manželství pro všechny, ale hlavní je asi podle mého názoru problematika výchovy dětí v různém prostředí, a tady tato problematika je vlastně meritem celé této novely podle mého názoru. (Hluk v sále.)
Sice jsem byl za svoji poslední přednášku nebo za poslední svůj projev dehonestován nejen vámi, některými poslanci, ale i v masmédiích. Bohužel, nebo bohudík, i vzhledem k tomu, že celou tuto problematiku...
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane poslanče, ale hladina hluku je příliš vysoká - nerada vás přerušuji. Prosím i klub KDU-ČSL, který stále řeší telefon, aby se ztišil, a mohli jsme pokračovat. Prosím.
Poslanec Jan Síla: Děkuji. Proto jsem se rozhodl, že vzhledem k tomu, že studuji tuto problematiku několik let již, a moje kritické myšlení mě přinutilo, abych se ještě hlouběji zabral do této problematiky, co se týká studia problematiky výchovy dětí v různém prostředí, a proto jsem začal hledat a studovat opravdu různé práce, vědecké práce, to znamená ne práce zadané nějakými lobbistickými organizacemi, jako jsou různé nevládní organizace nebo náboženské organizace, které se navzájem pochopitelně liší ve svých názorech na tuto problematiku. Problematikou výchovy dětí v různém prostředí se zabývaly odjakživa vždycky. Hlavně začínalo to - byly to americké instituce - problematikou jak různých sexuálních úchylek, tak i homosexuality. ***
