Souhlasím s vámi, pane premiére, s pracovní silou, v tom není vůbec nejmenší rozpor.

Co se týká restartu, pane premiére, tak tam si nerozumíme v jedné věci. My netvrdíme, že stát nemá dělat nic, to v žádném případě, já jsem to zde jasně řekl. Stát má vytvořit prostředí pro to, aby privátní sektor generoval vysoké zisky. Nemá ho, pane premiére, poučovat se zdviženým prstem: pozor, vyděláváte příliš, má poděkovat každému, kdo slušně vydělá. Má ho zdanit nikoliv tím, že mu, pane premiére, budete zvedat ty daně, ale tím, že je důsledně budeme vybírat, a když ty daně vybereme z privátního sektoru, poté může pan ministr Kupka, případně ostatní, investovat, a to je naprosto logické a správné, a vytvářet podmínky, o kterých jste hovořil, infrastrukturu a tak dále. Ale podstata je v tom, že to nemůžeme dělat jako dneska, když nám stagnují investice privátního sektoru, když negenerujeme hrubý domácí produkt, který by měl být tažený právě tím privátním sektorem, ať už spotřebou domácností, které ji budou mít tehdy, když vydělají peníze, a ty vydělají tehdy, když firmy budou mít zisky a poté budou ty firmy investovat. To snad je logický pohled, protože současný stav hrubého domácího produktu je velmi nezdravý, táhne to právě stát svými spotřebními výdaji, do spotřeby, a poté investicemi, jenomže bohužel ty investice už na úkor dluhu, a to je to, co je chybné. Čili budujme infrastrukturu v rámci státu, naprosto správně, ale nejdřív musí vydělat privátní sektor. Proto já říkám, že na něj se musíme soustředit.

Nezlobte se, pane premiére, výbor to nevyřeší. Výbor fajn, tak si tam sednete, nazvali jste jinak tripartitu, víte, že byl po velkém tlaku podnikatelů, protože už se na to nemohli dívat, a že tam řešíte financování, ano, to je fajn, ale já se ptám, pane premiére: prosím, vždyť už vládnete dva a půl roku. Já vím, že to není jednoduché. Tak já jsem tvrdil, jestliže tady máme odfinancovat 4 biliony korun, které vy jste nadnesli - a určitě už je nebude dělat vaše vláda, dokonce možná ani ne ta příští, ale ty další vlády - tak se musí ukázat, z čeho se to bude financovat. A já se tedy ptám, co jste udělali za ty dva a půl roku ve smyslu toho, abyste to ukázali.

Já se budu držet jenom dopravy. V dopravě se asi shodneme s panem ministrem Kupkou, co by se všechno mělo stavět v horizontu - já nevím - deseti, patnácti let. Teď když si to jenom vyčíslíme a podíváme se na ty VRTky, co všechno nás bude čekat, tak co jsme udělali za ty dva a půl roku konkrétního k tomu, abychom si ukázali, že půjde 20 % z toho, 30 % z toho, 50 % z toho, a ukázali jsme na ty konkrétní nástroje, které to budou? Asi se shodneme na PPP. Jak jsme na tom se státními dluhopisy? Jak jsme na tom v takzvaném velkém financování? Všechno je to v počátcích, nic konkrétního nemáte, a po pravdě řečeno, už to ani nestihnete. To znamená, ano, máte sice výbor, ale po pravdě řečeno, z toho výboru už neočekávejme žádné velké výsledky. Navíc já si tedy myslím, že to není práce výboru, ale že to je práce ministra pro hospodářství, nebo vicepremiéra pro hospodářství, nebo ministra průmyslu. V tom je - a vy to velmi dobře víte, pane premiére - váš problém, protože řešíte průšvihy pana ministra průmyslu. Buď si to přetáhnete na sebe - zaplaťpánbůh, aspoň že něco se v tom děje, ale on v tomhletom nedělá prakticky nic. Já už jsem ho hrozně dlouho neviděl.

Co se týká té armády, tam já nebudu s dovolením reagovat na vás, pane premiére, tam to byla spíše politická odpověď - ale já tomu rozumím, protože chápu, že to nemůže být v detailu - ale budu reagovat na paní ministryni Černochovou. Děkuji jí za její odpovědi. Víte, že jsem, paní ministryně, si ani nestěžoval, a v zásadě musím říct, že hrajete za tu armádu. Já hraju zase za průmysl. Jako vy se nechcete vzdát armády a vybojovala jste spoustu věcí pro ni, někdy možná na úkor ostatních, tak já se rozhodně nevzdám průmyslu a budu v tom důsledný. Nekritizoval jsem z 52 na 59 miliard více bévépéček, respektuji to. V zásadě si myslím, že byl docela dobrý přechod na to G-to-G, protože je to z mého pohledu asi lepší varianta v danou chvíli. Řekl jsem, že i když jsem si vážil práce Luboše Metnara, udělal obrovský kus v rámci Ministerstva obrany, byla jeho zásluha, že se tam zvedaly investice docela zásadním způsobem ze 42 až na 85 miliard korun. Neměl tam jednoduchou pozici, něco také zdědil, to si také řekněme rovnou, ale řekl jsem férově i to, že jsem se s ním neshodnul. Luboš to ví, na naší vládě jsme se hádali jako psi, protože jsem viděl, že český průmysl tam bude do počtu, a nechci, aby to dopadlo teď úplně stejně.

Já teď nechci chodit do těch detailů, kolik firem je tam více. Přijímám vaši výzvu, paní ministryně. Pojďme se sejít společně, pojďme se potkat třeba ještě s někým, kdo u toho bude, a já si fakt chci - a teď to neříkám ve zlém, ale v dobrém - kontrolovat to, kolik tam těch firem je, bez toho, abych to někde vynášel, kolik už je zasmluvněno, nakolik to vypadá, že to bude. Podívám se na to, jak se to může vyvíjet s přidanou hodnotou. Myslím si, že dokážu rozpoznat, jestli je to malování trávy na zeleno, nebo ne, to znamená, že jsou fakt firmy, které tam budou v tom fungovat. A když se takhle potkáme vždycky čas od času, tak s tím nebudu mít nejmenší problém a můžeme si tam vyříkat celou řadu věcí, protože věřím, že se shodneme na jedné zásadní věci, že průmysl do toho musíme dostat a že si nemůžeme dovolit tyhle biliony celkem vyhazovat, neříkám vyhazovat, ale utrácet, a nemít tam průmysl.

Poslední věc, paní ministryně, už to ukončím, je to financování. Tady s vámi souhlasím. No, to je možná další výzva v rámci hospodářské strategie, která mi chybí. Teď to fakt není kritika vaše. Já úplně fakt šílím, když vidím, že země tu hospodářskou strategii nemá, protože součástí hospodářské strategie by mělo být i financování klíčových věcí a součástí by měla být pozice Národní rozvojové banky. Já se teď nechci vyjadřovat k tomu zákonu, který už zase dneska vzniká takovou horkou jehlou k Národní rozvojové bance, ale zrovna Národní rozvojová banka by se mohla stát jedním z vehiklů, který by dokázal odfinancovat to, co neodfinancují zahraniční banky. Při veškerém respektu, ani vy, ani já, a ani nikdo z nás nezvládne přesvědčit zahraniční banky, jestli mají financovat, nebo nemají financovat ty či ony subjekty. To jsou nějaké jejich parametry, mně to také není jasné. Není to zdaleka jenom u zbrojařského průmyslu, je to dneska i u energetiky. Dostáváme se do situace, že velice vysoce výnosné projekty, v podstatě na to nejsou ti, kteří by je financovali. Částečně by to mohla odehrát i Národní rozvojová banka, ale musí to mít ve svých produktech, musí být posílena kapitálově a musíme si říct, jaká je její role.

Jinak jedna dobrá zpráva, nebudu teď jmenovat tu firmu, vy ji znáte velmi dobře, navštívil jsem ji, je to asi čtrnáct dní, jedna z těch největších českých zbrojařských firem, dělá tedy i sportovní věci, tak mě docela mile překvapila, protože mi řekla, že dělají obraty v řádu jednotek miliard korun, že nemají problém s bankovním financováním a že to kupodivu funguje velmi dobře. Tak to snad je docela dobrá pozitivní zpráva nakonec, že by to nemuselo vypadat tak černě.

Já vám v každém případě děkuji. Už reagovat dále nebudu, aby měli případně i ostatní možnost se zúčastnit dalších bodů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Mám zde jednu přihlášku k faktické poznámce - pan poslanec Jaroslav Dvořák - ano, tedy odmazávám. Nyní paní ministryně Černochová s faktickou poznámkou.

Mám zde jedno sdělení, než dám paní ministryni slovo: pan poslanec Kohajda ruší svoji omluvu od 10.30. A omlouvám se, během dnešního projednávání ještě někdo rušil omluvu, ovšem bohužel jsem nezaznamenala kdo vzhledem k tomu, že jsem musela sledovat řečníka. Dobrá, pokud byste měli pro mě tuto informaci, tak za ni děkuji.

Paní ministryně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já musím zareagovat na to, že pan Metnar řekl, že mu žádná pozvánka nepřišla. Pokud pan Metnar má e-mail MetnarL@psp.cz, tak jsem poslala jasný důkaz paní předsedkyni poslaneckého klubu ANO Schillerové, že e-mail na pana Metnara byl odeslán 7. února na tento sněmovní e-mail včetně pozvánky. Protože se nám do 22. neozvali, tak jsme raději ještě 22. 2. poslali cestou asistenta pana Metnara, pana Zdeňka Macha, ještě urgenci, kterou jsem také poslala paní Schillerové - takže, pane Metnare, nelžete, tu pozvánku jste dostal. Já chápu, že vám to je nepříjemné, že tady teď se musíme bavit na této úrovni, ale já prostě opravdu si nemůžu nechat líbit to, že tady řeknu nějaká fakta, a vy je zpochybníte nějakou lží, která je tady vyslovena. Jste bývalý policista, takže já myslím, že tohle je snad dostatečný důkaz toho, že vám pozvánka přišla, dokonce dvakrát, i s urgencí. Tak prosím, opravdu vás prosím, už nelžete. ***