(15.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
My teď jednáme s Asociací krajů dál, tímto to nekončí, jsme si opravdu všichni vědomi toho, že s tím je potřeba něco udělat. Ale zase nechceme, aby byly nějaké kraje teď vítězné, poražené, ta shoda by byla prostě žádoucí. Jsme tedy připraveni k dalším jednáním.
Ta myšlenka, že teď tam nalijeme další finanční prostředky, když kraje jsou přitom v přebytku na rozdíl od státu, není ta nejlepší. My se teď bavíme o dvou variantách, které počítají s postupným navýšením alokace RUD krajů o 10 miliard korun, z toho 4 miliardy by šlo na úkor prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury na silnice druhé a třetí třídy v letech 2025 až 2027. Jsou tam dvě varianty, jak říkám, které rozkládají ty finanční prostředky do let 2025 až 2027, a čekáme na rozhodnutí krajů (Předsedající: Čas.), kterou z těch variant by preferovaly.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan poslanec položí doplňující dotaz.
Poslanec František Petrtýl: Ano, děkuji za odpověď. Máte pravdu v tom, že těch kritérií je o hodně víc, ale přece jenom, počet obyvatel je velice důležitý. Máte pravdu i v tom, že nelze jenom tam přilévat ty peníze, ale mně šlo o to vyvážení, aby to bylo skutečně, jak jsem to uváděl ten název bodu, spravedlivé.
Ale v souvislosti s tím počtem obyvatel úplně takovou podotázku, protože jak jsem uváděl, že v některých obcích jsou obyvatelé, kteří tam nejsou přihlášení, a chtějí čerpat veškeré ty výhody toho kraje, co jim poskytuje, tak jestli se neuvažuje třeba o institutu nějakého přechodného bydliště, který by tento problém vyřešil, a vlastně by byli ti obyvatelé nějak zahrnuti, že by nemuseli mít ani stálý pobyt, ale že by prostě do toho to bylo zahrnuto a že by vlastně to rozpočtové určení daní bylo, jak jste říkal, i takové dynamické podle počtu obyvatel, jako je to například v rozpočtovém určení daní (Předsedající: Čas.) u měst. A děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní reakce pana premiéra. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já to sem nechci nějak jako přinášet do té debaty. Já jsem poslanec za Jihomoravský kraj, ten samozřejmě je jedním z iniciátorů té změny a vlastně se cítí v mnoha směrech znevýhodněn. Já to kritérium počtu obyvatel určitě nepodceňuji. Pravda je ta, že kdybychom došli k té každoroční aktualizaci, která by zahrnovala i počet obyvatel, tak bychom se posunuli dál. Tady to s tím bydlištěm a kdo co využívá, jakých služeb, to moc není jednoduché. Víte, jak složitě se řeší vztah mezi krajem třeba krajským městem a krajem v případě třeba čerpání určitých služeb, kulturních, sportovních a dalších, které jsou financovány převážně z města, a jak se tam těžko hledá ta shoda. Navíc u kritéria počtu obyvatel my opravdu musíme zohledňovat i další kritéria, která jsou také podstatná. Třeba jednoduchý příklad. Je opravdu rozdíl mezi kraji, které mají na svém území fakultní nemocnici jakožto státní nemocnici, která je vlastně financována státem, a kraji, které nemají fakultní nemocnici, ale vlastně mají na krajskou nemocnici řadu podobných požadavků, a musí financovat, jako jsou ty fakultní, a musí je financovat kraj. Čili opravdu to musí být více kriteriální.
Já si myslím, že opravdu jsme blízko dohodě. Už to, že většina krajů souhlasí s těmi kritérii, naprostá většina, je podstatné. Já bych řekl, že ten problém trošku je, že když se to potom přepočítá na konkrétní peníze pro jednotlivé kraje, tak (Předsedající: Čas.) ta teoretická dohoda se pak začne trochu drolit. Ale věřím, že dospějeme k dohodě.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Sládeček, poté se připraví pan poslanec Janulík. Prosím.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, pane premiére. Rád bych se vás zeptal na aktuální stav v huti Liberty. Jelikož se jedná o můj rodný kraj, zcela pochopitelně mě současná situace velmi znepokojuje. Hutní společnost Liberty Ostrava už podeváté o tento týden odložila návrat zaměstnanců do práce. Tato huť má sedmdesátiletou tradici, zaměstnává 6 000 lidí a je na ni navázáno dalších zhruba 40 000 zaměstnanců. Je to jeden z největších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji. Moje otázka na vás zní: S jakým řešením přijde vláda pětikoalice, aby byla huť spuštěna a nenastal kolaps v Moravskoslezském kraji? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za položení dotazu i dodržení času a požádám z levé strany sálu - opakovaně zní zvonění, požádám o součinnost, kdyby se povedlo... Děkuji pěkně. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Toto je také z mého hlediska důležitá otázka a vláda, přestože tady má opravdu jenom omezené možnosti vzhledem k soukromým vlastníkům zasahovat, tu situaci nenechává být, intenzivně se jí věnujeme a možná řešení samozřejmě máme. Já jenom bych chtěl říct, že to je taky důležité pro kontext diskuse, co se vlastně v Liberty Ostrava v tom minulém období dělo. Začátkem tisíciletí prodal, za vlády ČSSD stát prodal majoritní podíl ve společnosti indickému průmyslníkovi, byla to nějaká součást trendu konsolidace ocelářského průmyslu. Po několika dalších fúzích a přejmenování se společnost stala součástí ArcelorMittal Ostrava. V červenci 2019 - to už bylo za vlády Andreje Babiše - došlo k další významné změně, společnost byla převzata britskou skupinou Liberty Steel, došlo k přejmenování na Liberty Ostrava a minulá vláda v čele s ministrem Havlíčkem podepsala memorandum o převzetí společnosti, podepsala kompenzace pro Liberty v hodnotě 200 milionů korun a poskytla záruku na úvěr ve výši 1,5 miliardy korun, který dodnes nebyl ani zdaleka splacen, byť je nějakým způsobem ten splátkový kalendář plněn. Tak to je minulost, nějaká rozhodnutí, která teď nekritizuji, ale rozhodnutí minulých vlád, která vedla k této situaci.
Teď se objevují nějaké spekulace v médiích, občas je to slyšet i z úst opozičních politiků, že naše vláda nejedná a že nemáme plán, ale to tak rozhodně není. Jednak nejsme to my, kdo odmítá jednat s vedením Liberty Ostrava - opakovaně jsme vyzývali management společnosti k jednáním a s výjimkou dvou schůzek s českým managementem, který nám vždycky sdělil, že nemá žádné pravomoci rozhodovat, se s námi vedení společnosti nesešlo. Ministři - Stanjura, Jurečka - byli přímo v Ostravě, vyzvali majitele huti nebo vedení, aby se setkali s ministrem Síkelou, nic z toho se nestalo. My také neodmítáme jednat s panem Guptou. Pan Gupta nereaguje na výzvy k jednání a to je prostě fakt, se kterým se musíme nějak vyrovnávat.
Není pravda, že nemáme plán. Dobře chápeme obavy i to napětí mezi zaměstnanci. Máme jasný plán ve vztahu k zaměstnancům, kterých jsou tisíce, a Ministerstvo práce a sociálních věcí má scénáře, které jsou ve hře. Je schopno reagovat na různé varianty toho vývoje, ať už v konkurzu společnosti, možných propouštění a dalších věcí, stejně tak Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno na to, co dělat s podnikem, jak řešit případně jeho restrukturalizaci. Podobně potom je na tom Ministerstvo financí, které je skrze EGAP jediným věřitelem ze strany státu. V současné době Liberty Ostrava splácí podle nastaveného splátkového kalendáře, podařilo se splatit zhruba 25 % dluhu. ***
