(16.30 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

Já bych chtěl říct, že hygieny existují sedmdesát let v té podobě, která je dneska, ale mezitím se strašně posunula ta činnost, kterou by měly dělat, od takové té - když to řeknu zjednodušeně - prosté kontroly čistých rukou se to posunulo všude ve světě do ochrany veřejného zdraví, rozvoje ochrany veřejného zdraví - nejenom, ale především. Proto vzniklo něco, co je i obor, který se vyučuje - public health. Cílem je stanovit strategii rozvoje veřejného zdraví v České republice a to je cílem toho zákona, který budu předkládat do Poslanecké sněmovny, a bezesporu u něho bude bohatá diskuse - efektivnější protiepidemická opatření, podpora očkovací strategie, ale i podpora zdravého stravování ve veřejných stravovacích prostorách, školách, v nemocnicích.

Obecně k tomu, aby se rozvoj veřejného zdraví tímto směrem mohl posunovat, je potřeba udělat věci, které jsou - právě třeba v Německu Kochův institut, ale ve Francii Pasteurův institut - standardem. To znamená, v tom zákoně, když to řeknu, je návrh na to, aby vznikla Rada vlády pro veřejné zdraví jako mezirezortní nástroj, odborný nástroj, nepolitický nástroj, ve kterém by seděli odborníci a předkládali na vládu řekněme doporučení ke zvýšení veřejného zdraví. Návrh na vznik té rady předložím v dubnu tohoto roku. Chci, aby takový orgán vznikl a chci, aby v něm nebyli politici.

Úprava zákona o veřejném zdraví je druhý krok toho systému. Je to vlastně opětovné zakotvení podpory veřejného zdraví jako aktivity krajských hygienických stanic a Státního zdravotního ústavu a de facto propojení Státního zdravotního ústavu, který by se měl transformovat do Kochova institutu. Asi nepřekvapím, že bych rád, aby se změnil ten název, protože Alice Masaryková Státní zdravotnický ústav založila, tak aby se změnil na Institut Alice Masarykové, aby i ten název podpořil to, co byla vlastně ta myšlenka, když to zakládala z amerických peněz. Měla by to být i jakási vědecká základna, a už proto je tam dneska vědecká rada, kde sedí zástupci jednotlivých odborných společností. My s některými poslanci, kteří se na tom podíleli v minulém volebním období - většinou to byli poslanci z opozice - pracujeme na tom, abychom tam získali i některé odborníky ze zahraničí.

Ta třetí věc je efektivnější fungování krajských hygienických stanic. Efektivnější fungování ve smyslu, řekněme, jednotného rozhodování o tomtéž napříč republikou. Já se prostě domnívám, že stát by měl garantovat občanům, když chtějí povolit, co já vím, dětský tábor, aby pokud napíšou žádost, měli víceméně jistotu, že stanovisko krajských hygienických stanic bude stejné a že nebude různé v různých krajích, aby škola, která se má otvírat, měla jistotu, že když je na pomezí dvou krajů, tak nebude zvažovat, jestli žádat v tom, nebo onom kraji, protože ta stanoviska jsou rozdílná. To znamená, tady je potřeba odpolitizovat krajské hygienické stanice, ve smyslu jednak dohledu ministerstva obecně. Ten dohled by měl být opravdu odborný cestou Státního zdravotního ústavu, který by měl vydávat jasné metodické postupy, standardy. Vědecká rada by se na tom měla podílet, a ta centrální rada by to tedy měla řešit.

Rozhodně to neznamená omezování krajských hygienických stanic, protože krajské hygienické stanice jsou naprosto základním pilířem fungování bezpečnosti krajů a jsou součástí i krizového řízení práce v krajích. Kompetence v rámci krajů musí zůstat nedotčené. Každá hygienická stanice bude mít svého regionálního ředitele, který bude odpovídat za kvalitu dozorové činnosti dané krajské hygienické stanice, a ten ředitel bude partnerem pro hejtmany - to se nesmí změnit - eventuálně v Praze pro primátora. Bude vytvořeno centrální ústředí, které bude metodicky řídit krajské hygienické stanice, zase ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a vědeckou radou SZU. Je to de facto model, který je řekněme standardem v řadě západních zemí, a myslím si, že je to cesta, která posílí výrazně veřejné zdraví. Nejedná se o úspory.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Táži se, jestli má pan poslanec ještě zájem o doplňující dotaz? (Poslanec Kettner: Ano.) Ano, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Mám ještě doplňující dotaz. Protože většina obyvatelstva, když si představí hygienu, tak si představí restaurační zařízení, kde se švábi prohánějí v potravinách, čili taková ta představa, jak nám švábí nožičky chroustají v potravinách. Čili obyvatelstvo se nemusí bát, že je to taková opatrná pomalá příprava na to, že přejdeme na hmyzí potravu, o které se naprosto regulérně a vážně uvažuje ve veřejném prostoru?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Pane poslanče, opravdu ne. Podívejte se, ale přihrál jste mi, nahrál jste mi, za to moc děkuji. Já si fakt nemyslím, že je nezbytně nutné, aby kdokoliv kontroloval michelinskou restauraci nebo Pohlreicha, jak vaří. O to víc si myslím, že je potřeba, aby se kontrolovaly různé fastfoody. Ještě víc je potřeba kontrolovat veřejné stravování, ať už jsou to školy, ať už jsou to školky, ať už jsou to zdravotnická zařízení. Tam je potřeba soustředit tu kontrolu a kvalitu stravování. Tam je potřeba se soustředit například - my jsme se o tom s panem poslancem Růžičkou a dalšími bavili v uplynulém období a snažili jsme se to posunout, a kdyby nepřišel covid, tak jsme to s Vojtěchem a s dalšími poslanci posunuli - tam je potřeba dostat do toho veřejného stravování například dietu pro děti s celiakií, dostat tam některé další věci.

Opravdu si nemyslím, že - i když bych to také chtěl odlehčit - je úplně optimální, aby v metodickém pokynu pro některé hygieny bylo, že mají kontrolovat čistotu rukou zaměstnanců v restauračních zařízeních. Když si představím, že hygienik přijde k Pohlreichovi a řekne mu: Ukažte, jestli máte čisté ruce, tak si fakt nemyslím, že to je to správné. Spíš bych se chtěl soustředit na kvalitu stravy, na kvalitu veřejného stravování a opravdu na něco, co se jmenuje a co je samostatný obor, učí se to v Praze na lékařských fakultách, public health. Tam ta reforma musí směřovat.

Věřím tomu, že ta debata bude velmi bohatá, bude na jedné straně vědecká. Úplně slyším Juliuse Špičáka, jak tady bude hřímat, a bude mít v řadě věcí pravdu. Debata bude také o některých praktických věcech od vás, kteří mají z krajů zkušenosti s hygienami, ale fakt tam není záměr cokoliv likvidovat, rušit a ani šetřit. Na zdraví a na veřejném zdraví fakt nejde šetřit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a to je pan poslanec Ryba, který bude interpelovat pana ministra Rakušana. Podotýkám, že pan ministr Rakušan je omluven.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane vicepremiére, pánové, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolím si v této chvíli interpelovat pana ministra vnitra Víta Rakušana ve věci chybějících finančních prostředků bezpečnostních sborů, konkrétně tedy v oblasti ostatních běžných výdajů, nebo chcete-li takzvaných provozních prostředků. Budu to dokumentovat na číslech Hasičského záchranného sboru České republiky, ale podotýkám, že naprosto obdobná situace je i v Policii České republiky.

Trochu málo čísel, ale opravdu rychle. Hasičský záchranný sbor měl finanční prostředky pro rok 2022 ve výši 1 955 000 000. Pro rok 2023 poníženo na 1 387 000 000. Vidíte, že to ponížení je obrovské. Nedalo se s tím vyjít, proto došlo v průběhu roku k navýšení, a nakonec tedy rozpočet dělal 1 767 000 000. Pro rok 2024 je nastaven rozpočet na

1 543 000 000, ale místo navýšení tam došlo ještě k ponížení o 190 000 000 z důvodu toho, že se tyto finanční prostředky převedly do mezd, čemuž rozumím, protože jinak by došlo ke snížení mezd a velkému odchodu příslušníků. Celkem tedy hospodaří s 1 353 000 000. Takto tedy chybí ve srovnání s rokem 2023 400 milionů, s rokem 2022 dokonce 600 milionů korun. Inflace mezitím byla v roce 2022 - 15,1 %, 2023 - 10,7 %, tudíž chybí dalších 300 milionů. V rozpočtu Hasičského záchranného sboru České republiky v oblasti ostatních běžných výdajů chybí pro letošní rok minimálně 700 milionů korun, myslím si, že spíše 1 miliarda, a řada krajů mi potvrdila, že mají finanční prostředky nejdéle do září.

Ptám se tedy, co s tím budete, pane ministře, dělat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr, jak už jsem říkal, je omluven, poprosím dalšího interpelujícího na přítomného ministra školství, pana ministra Beka. Interpelovat bude pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji všem dobrý den. Já bych se chtěl věnovat jednomu excesu na českých základních školách, který byl prezentován v médiích. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP