(16.50 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Bude s tímto fenoménem Ministerstvo školství něco dělat? Nemyslím si totiž, že je dobré, aby školní instituce nějakým způsobem, i nepřímo, nabádaly k porušování pravidel. A ta věková hranice přístupu na sociální sítě je oprávněná především z důvodu bezpečnosti dětí. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku. Musím začít tím, že budu vlastně rád za konkrétnější údaje k těm situacím. Dotýkáme se poměrně citlivé oblasti, která je předmětem politické a veřejné debaty v řadě evropských zemí. Sám musím říct teď za sebe, že považuji sociální sítě víceméně za moderní technologickou obdobu stěn na pánských pisoárech v době mého mládí, kde se samozřejmě vyskytovaly od vtipných komentů přes vulgarity až po politické komentáře nejrůznější výroky. A myslím si, že vlastně školy nebudou s to úplně ignorovat tuhle platformu, která prostě proniká do našich životů. Na druhé straně souhlasím s tím, že nabádat děti k tomu, aby deklarovaly jiný věk, než ve skutečnosti mají, je určitě neetické jednání, které nemá mít ve školách místo.
Ministerstvo školství zatím soustřeďovalo pozornost především na aspekty využití sociálních sítí, které mají charakter kyberšikany. Tam existuje celá řada doporučení a teď je nechci vypočítávat, v podkladu to mám. Jen bych zase nabádal k jisté opatrnosti, jaké všechny úkoly školám v těch regulacích uložíme. Já jsem se díval na stránky Ministerstva školství, které se týkají primární prevence. Máme 24 oblastí, kde se snažíme děti různě instruovat a chránit před různými riziky. Samozřejmě čím víc těch oblastí bude, tím menší pozornost bude věnovaná jednotlivým z nich.
Sociální sítě jsou součástí naší každodenní reality, asi od nich děti neuchráníme, ale měli bychom respektovat pravidla, s tím souhlasím, a budu panu poslanci vděčný za identifikaci těch konkrétních případů tak, abychom v té věci mohli dál nějakým způsobem postupovat.
Jsem přesvědčený o tom, že nás čeká debata i o souvisejících tématech. My spoléháme hodně na to, že školy regulují řadu věcí samy. V pravomoci ředitele je nakonec i to, zda budou děti během vyučování používat některé technologie, ale já se nebráním politické debatě o tom, zda nemá ta regulace v některých případech mít vyšší úroveň, a uvítám debatu i na půdě Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Uzavřeno? Ano, dobře, děkuji.
Poprosím pana poslance Romana Kubíčka, který bude interpelovat omluveného ministra Rakušana.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kdyby to sneslo odkladu, tak bych si počkal na přítomnost pana ministra, ale myslím, že odkladu to nesnese, protože se na mě obrátili příslušníci Policie České republiky, a dokonce i server PrahaIN citoval, že policie zavádí opatření proti skupinám s odlišnými ideovými postoji.
Tento dokument dostali k podpisu členové policie Jihomoravského kraje, kterým ji předložil pan generál Tržil, a krom normálních standardních úkolů vyplývajících z povinností Policie České republiky tam byl velmi zajímavý odstavec, který hovoří, že policie by měla dbát nejen na opatření v souvislosti s projevy rasismu a extremismu, a v uvedené pasáži zároveň píše o opatřeních proti skupinám s odlišnými ideovými postoji.
Příslušníci Policie České republiky se velmi ohrazují, protože vždy se cítili býti apolitickými příslušníky, to znamená, že pro ně podpis takového dokumentu je poměrně dehonestující. Oni se vyjadřují poměrně bouřlivými slovy, a dokonce - nebudu jmenovat - pan doktor od policie mi napsal, zda hodláme v tomto něco učinit a že se nechtějí vrátit před rok 1989. Nemám zatím informace o tom, že by takovýto podobný dokument byl nechán podepisovat i na jiných krajských ředitelstvích Policie České republiky, toto je případ jihomoravského.
Tak bych se zeptal pana ministra, zda k tomu podá nějaké vysvětlení, protože do současné doby Ministerstvo vnitra, které bylo v této problematice osloveno, žádné usnesení a vysvětlení nepodalo. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr je omluven.
Poprosím paní poslankyni Andreu Babišovou, aby interpelovala pana vicepremiéra Válka.
Poslankyně Andrea Babišová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte, abych se na vás obrátila s interpelací týkající se zásadního problému nedostatku praktických lékařů v České republice. Nejsou to bohužel jenom praktičtí lékaři, jsou to také samozřejmě dětští specialisté, dětští pediatři a ambulantní specialisté.
Čelíme v dnešní době kritické situaci, kdy se zvyšuje potřeba lékařské péče, ovšem počet lékařů, kteří tuto péči mohou poskytnout, bohužel klesá. Z dostupných údajů nám samozřejmě vyplývá, že mnoho z nich již dosáhne brzy důchodového věku nebo jsou v důchodovém věku a nyní přesluhují, a někteří už mnoho let. Vytváří to samozřejmě reálné riziko nedostatku základní péče pro občany našeho státu. Tato situace vyžaduje okamžitou pozornost a akční plán, který by měl zahrnovat revizi vzdělávacího systému lékařů, zvýšení počtu studentů medicíny, motivaci mladých lékařů pracovat v méně atraktivních regionech prostřednictvím lepšího finančního hodnocení či pracovních podmínek. Podle dostupných informací regionální programy, které v této chvíli již fungují a které mají nalákat lékaře do určitých oblastí, které nejsou moc atraktivní, bohužel nejsou dostatečným řešením. Příkladem by nám mohla být pediatrie, která se také dlouhodobě potýká s kritickým nedostatkem lékařů. V roce 2017 došlo ke sloučení oborů a dle odborných informací došlo pak k prudkému nárůstu zájemců o studium pediatrie.
Co se týče ambulantních specialistů, je tam situace také alarmující. Dnes již 43 % těchto lékařů dosáhlo důchodového věku. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ach, děkuji. Takže otázka: Co budeme dělat, pane ministře? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se. Přeji krásné odpoledne. A pan ministr, prosím.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Moc děkuji, paní předsedající a paní poslankyně. Jenom krátce budu na úvodu politicky zlý. Měla jste naprosto pravdu, že to sloučení v roce 2017 nebylo dobré. Možná by stálo za to se podívat, který poslanec nebo poslanci to navrhovali a kdo to prosazoval, to doporučuju vřele. Já to v životě neřeknu, protože nepovažuju za korektní zneužívat pro zdravotnictví politiku, ale je dobré se na to podívat.
Nedostatek praktických lékařů je tady patnáct, dvacet let, i pediatrů, a důvod je jednoduchý. Po revoluci primární péče byla abundantní, to znamená, vlastně celý systém byl nastaven tak, aby se zlepšila dostupnost nemocniční péče, posílila se akutní lůžka a tak dále a tak dále, a v podstatě se nepracovalo s věkovou křivkou. Až před nějakými dvanácti lety, když nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví profesor Dušek, začal pracovat s věkovou křivkou. Já v té době dělal šéfa Asociace akademických senátů, takže jsme mu dali nějaké podklady, co se týče absolventů. Asociace děkanů, tehdejší pan děkan Komárek a další - myslím, že to byl Komárek - nakonec přesvědčila vládu - buď to byla vláda, kde byl ministr Němeček, nebo to byla vláda předtím, to si už přesně nepamatuju - aby dala do svého programu, že se zvýší počet studentů na lékařských fakultách. Ono to trvalo, protože ta vláda, ministři se střídali relativně rychle. Finálně hned v prvním roce Vojtěch Adam a pan ministr Plaga toto podepsali. To znamená, letos budeme mít o 300 až 500 absolventů víc a tak to bude každý rok. Další zvyšování počtu studentů lékařských fakult i po diskusi s děkany nevnímám jako úplně šťastné řešení. ***
