(13.00 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Samozřejmě zároveň podtrhuji, že pokud kdokoliv bude mít zájem si věci vyřídit na kamenném úřadě, ta možnost tady vždycky bude, ale pro všechny, kterým je bližší elektronická cesta, se otevírá tento prostor pro snadnější vyřízení všech nezbytných záležitostí, které má občan se státem.
Děkuji za pozornost i za případnou podporu toho návrhu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Okleštěk. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. S principem vůbec nemám problém, ale zdají se mi trošku přemrštěné ty náklady. Pan ministr tady zmínil 200 milionů, ale když se podívám tedy do důvodové zprávy, tak předpokládané náklady na rok 2024 jsou 204 milionů, náklady na analytické práce a tak dál jsou 130, téměř 132 milionů a další a další, prostě do roku 2025 je to 400 milionů. Následuje potom 76 milionů v roce 2025, pak ještě investiční náklady 42 milionů a pak je teprve těch téměř 34 milionů každý rok.
Tak jsem se chtěl, pane ministře, zeptat, když tu digitalizaci děláme zodpovědně, jestli už se nedá využít prostředků, které do digitalizace plánujeme a respektive už jsme je využili, protože to číslo mně vcelku připadá dost vysoké.
Jinak samozřejmě tak, jak tady zmínil pan ministr Kupka, s tím se nedá víc než souhlasit. Samozřejmě, kdo je velkým příznivcem kamenných úřadů, ten tu šanci bude mít pořád, ale plno lidem tím můžeme zpříjemnit život. Takže s principem problém nemám, nevidím ho, ale s těmi částkami. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda vlády Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych to zvládl i ve faktické, na faktickou, ale využiju to, vejdu se do té chvíle. Já občas trpím lineárností textu tak, jak jsou napsané důvodové zprávy. (Ukazuje materiál.) Já to tady mám v tabulce. Ty celkové náklady jsou 204 včetně té částky, kterou pan Okleštěk zmínil, ono tam je napsáno pod sebou. Takže ty náklady tak, jak jsem je zmiňoval, je skutečně ta velká implementace centrálního řešení v roce 2024, kde provozní náklady jsou samozřejmě ponížené, je (to) 200, to je gros toho projektu. V roce 2025 se ještě investuje do technologie a platforem, ale už se k tomu přičítá provoz a rozvoj, tam je to 76, a pak od roku 2026 celkový náklad provozu, řízení a rozvoje je 33. Takže když to sečtu tady od oka, do roku 2027 by ten systém, což je v následujících čtyřech letech, měl být - ať se moc neseknu - 330 milionů v rozmezí čtyř kalendářních let. Je to tak? (Přepočítává.) 300? Je to tak, 330. Tam je to rozepsáno pod sebou a vypadá to, že se to sčítá. Já jsem to poslal vlastně i taky takhle rozepsané paní předsedkyni Schillerové, takže je ta částka nižší, a ten (nesrozumitelné), taky bych chtěl, aby vývoj byl levnější už v tom úvodu, ale vlastně i tak, jak jsme jednali se všemi rezorty, které se podílejí na tom začátku, tak ta první investice je vyšší, ale není to těch - tady lítala miliardu, že to bude stát, protože došlo k sečtení jednotlivých kapitol, byť je to vlastně skladné.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se vracíme do obecné rozpravy. Přihlášena je paní poslankyně Pošarová.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se také krátce vyjádřím k tomu sněmovnímu tisku. Jedná se konkrétně o vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje Registr práv a povinností a údaje o oprávněných k zastupování v kontextu s veřejnou správou a zřizuje se informační systém oprávněný k zastupování, tedy digitalizace plných mocí.
Podporujeme digitalizaci, ale takovou, na kterou máme samozřejmě finanční prostředky, která je pro chod našeho státu důležitá a potřebná. Zde se jedná o zřízení z našeho pohledu drahé agendy, tlak na sledování nadbytečných osobních údajů i pro zpravodajské služby. Navíc jde o nepraktické opatření, protože málokdo chce být zase někým zmocněn, úřady veřejné správy, nastálo či doživotně. Vláda chce tedy zřídit registr - tady se obrátím na předřečníka - za více jak 300 milionů korun a k tomu připočteme zase nová úřednická místa na jeho spravování a další mandatorní výdaje na jeho údržbu.
Můžeme si připomenout, že je připravován i registr eTurista v podobné výši. Můžeme si za současného stavu s astronomickým deficitem našeho státního rozpočtu tento registr dovolit? Já za SPD žádám, aby se nejdříve v této oblasti řádně dokončilo něco, co trápí všechny občany a firmy a je i rozjednáno, a to je digitalizace stavebního řízení. Bohužel zde dosud nebyl příslušný systém vůbec představen a chybí k němu jakékoliv relevantní informace, a to nejen těm, kdo jej budou využívat na straně stavebníků, ale rovněž na straně těch, kdo s nimi mají v budoucnu pracovat, tedy příslušným úředníkům. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Z místa se ještě hlásí pan poslanec Králíček.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně kolegové, já se nechci dostat do role, kdy už vše bylo řečeno a jen to neřekli všichni, tak své vystoupení zkrátím na otázky, které ještě řečeny nebyly.
Jen na začátek bych možná doplnil pana ministra, že dnes se zabýváme projektem, jehož počátky a první zmínky se tradují již od roku 2012, 2013. Dále postoupil tento projekt někde kolem roku 2020, ale je dobře, je dobře a já to přijímám a kvituji, že tento projekt dokončujeme. Nicméně mé konkrétní otázky míří k důvodové zprávě, protože o financích a dalších věcech tu bylo už řečeno, ty dotazy padly a nechci se dostat ani k tomu, abych byl jízlivý a přirovnával to i k tomu, jak se pan ministr vyjadřoval o přípravě projektu digitalizace stavebního řízení kolegyně paní místopředsedkyně Kláry Dostálové. Dnes jízlivý tedy nebudu.
Konkrétní dotazy. V RIA uvádíte expertní odhad na základě konzultací Digitální a informační agentury s různými typy poskytovatelů nákladnosti integrace řešení je možné vyjádřit částkou 5 až 10 milionů včetně DPH, v závislosti na rozsahu. Domnívám se, že integrace bude muset udělat každý orgán státní správy do všech svých systémů. Tak jsou to v důsledku vyšší stovky až menší tisíce takových integrovaných řešení, takže dopady do veřejných rozpočtů budou řádově v miliardách. Můžete to nějak okomentovat, vyvrátit, potvrdit, upřesnit?
Druhá otázka: Dále uvádíte v důvodové zprávě, že to nemá dopady na územní samosprávné celky. Já si to úplně nemyslím. Myslím, že to skoro až nepravdivé tvrzení, protože i územní samosprávné celky jsou orgány státní správy, a tedy i na ně bude dopadat povinnost data z registru integrovat do svých systémů a pracovat s nimi, což se domnívám, že pro ně bude další nezanedbatelný náklad, a to i v případě inovace těch informačních systémů, tak v investicích do provozu, jako je změna procesů, přeškolení lidí a tak dále.
Na závěr mi dovolte dotaz, kde v důvodové zprávě uvádíte, cituji: "Tyto náklady budou vznikat postupně tak, jak se budou jednotlivé orgány veřejné správy napojovat na centrální řešení a umožní tak veřejnosti využívat svých digitálních služeb v zastoupení." Já se tedy ptám, jestli v důvodové zprávě bylo záměrně vynecháno datum 1. 2. 2025, kdy dle zákona práva občana na digitální službu (Důrazně.) už budete muset mít vše digitalizované, protože občan bude mít nárok na digitální službu? Jak to tedy bude? Bude to v rozporu s tímto zákonem? Nebo to stihnete do 1. 2. příštího roku? Poprosil bych vás, pane ministře, zdali byste mohl nějakým způsobem vysvětlit nebo objasnit tyto mé dotazy. Děkuji. ***
