(15.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
My tady pořád mluvíme o deep fake z hlediska nějakého politického ohrožení, ale ten deep fake funguje i z hlediska těchto podvodů. Oni tomu říkají policisté - to se mi líbilo - vyděsit a vyfakturovat. Ti lidé, oni vyděsí ty spotřebitele a pak jim seberou někde peníze tím, že jim vlastně nabídnou ochranu proti sebe sama, když to takhle řeknu. Existují dvojité podvody, kdy ti šmejdi osloví už jednou podvedené, že se jim podaří získat ty peníze zpět. Banky mají třikrát více případů, než kolik je nahlášeno na policii. Tím chci říct, že spoustu věcí prostě spotřebitelé z nějakých důvodů ani nenahlásí na policii, a teď se pojďme bavit, proč. Průměrná škoda je 300 000 korun a průměrný věk oběti, a to vás teď překvapí, kolegyně, kolegové, je 48 let. To není tak, že by - tady zase stereotypy, jak jsou vždycky stereotypy - hnutí ANO oslovuje seniory, to je takový stereotyp. Já se vám to snažím rozbít u stavebního spoření, kde chci zvýhodnit mladé do 35 let, a vy to stejně neschválíte. Tady je to úplně ten samý stereotyp, že senioři se nechají podvést. Ne, 48 let, středoškolské vzdělání. Hodně je to zaměřené v poslední době na ženy.
Tady v tomhle si dovolím, abych vás přesvědčil, protože mám pocit, že někteří mi nevěříte, pár čísel. Celkové počty registrovaných skutků spáchaných v kyberprostoru, v tom virtuálním prostoru - když se podíváte, to jsou čísla z policejních statistik - v roce 2011 to bylo 1 502. Nebudu říkat všechny roky, abyste neřekli, že zdržuji. Dostávám se do roku 2019, to už je bezmála 8 500 - osm a půl tisíc! To je šestkrát tolik. Po tom 2021 - 9 500. A teď to přijde, v roce 2022 - 18 500. Dvakrát, zdvojnásobilo se to během jednoho roku. Během jednoho roku se to zdvojnásobilo! A loni 19 500. Devatenáct a půl tisíce! Když se podíváte na procentuální zastoupení případů kyberkriminality, jak se tomu říká, tak to také roste nahoru, tak to také roste. Když to roste, tak je to nahoru - pardon, jde to nahoru prostě. V roce 2016 - 2,3 % z celé kriminality, v roce 2021 - 6,2 a v roce 2023, to je loni, 10,8. Už je to desetina, desetina! všech trestných činů. Nejvíce jsou zastoupeny podvody on-line, hacking a podobně.
Já si, dámy a pánové, myslím, že tohle je téma, kterému bychom se měli opravdu věnovat, protože ono to začíná nějakou osvětou a prevencí a teprve potom, na konci až je činnost Policie České republiky. Jak jsem řekl, ono už to nejsou jenom phishingové kampaně přes maily, sociální sítě, esemesky, exkluzivní investice, podvodné telefonáty, podvodné inzeráty, vylákání vzdáleného přístupu. To už je sofistikovanější záležitost. Jsou tady ale věci jako podvody s láskou, à la americký voják se tomu říká, nečekané peníze, výhra v loterii, dědictví a tak dále a tak dále.
Můžu vám říct, že já jsem na té konferenci byl úplně v šoku, když zástupci univerzitní půdy udělali deep fake s mým hlasem, kde já telefonuji se svou mámou a žádám ji o přístup do jejího bankovnictví. To byl reálně můj hlas, nikdy jsem ta slova neřekl, prostě oni to vytvořili, tak víme, co je to deep fake, a tohle dneska funguje. Říká se tomu podnět od šéfa, kdy dokonce skutečně oni jsou schopni napodobit hlas šéfa, který dává pokyn někomu z účtárny, aby uvolnil některé faktury. Tohle to se netýká jenom spotřebitelů, to se týká už i napadení firem. Banky v České republice loni, to znamená 2023, zaznamenaly 70 000 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Sedmdesát tisíc! Kdy to budeme řešit? Já vám to tady říkám dopředu, ne až se to úplně rozjede. Součástí toho jsou - někdy ti klienti přišli o peníze a někdy jsou to neúspěšné pokusy. Škoda byla 1,35 miliardy korun, 1,35 miliardy korun! Jenom abychom věděli, o čem se tady bavíme. Mám tady jinak takový soubor - a to já teď tady číst nebudu - různých případů, které mi posílali tito lidé, od falešných kryptoměn až po nějaký prodej přes bazar, kde dokonce okradený je ten, kdo něco prodává, ne ten, kdo nakupuje. Tak jenom, abychom věděli. Tohle se nejvíc rozjíždí vždycky kolem Vánoc, protože to často je emocionální rozhodnutí kolem Vánoc, kde ti podvodníci začnou fungovat, a teď, a říkám to dopředu, se to zase rozjede o letních prázdninách, kdy lidé více platí platebními kartami, kdy si kupují zájezdy, kdy si objednávají služby v zahraničí a podobně. Takže já před tím opakovaně varuji. Rád bych o tom hovořil i v rámci interpelace s panem ministrem vnitra, abychom v této věci nějakým způsobem s tím pohnuli, vytvořili - nazval bych to takové ochranné štíty, protože jinak se to rozjede a potom tady zase budeme narychlo klasicky, to mě vždycky baví, měnit zákony, abychom někoho uchránili. To už je pozdě. Prostě boj s kyberzločinem, s kyberšmejdy je za mě priorita. Mám tady veškeré prezentace, jak to všechno vypadá, takže můžu se o to dál podělit. Takže to je bod číslo 2 - Užitečný boj s kyberšmejdy.
A bod 3 tři, aby nám to krásně navazovalo, je za mě - a vy víte, že na to upozorňuji také, účastnil jsem se několika seminářů, další tady budu pořádat někdy v průběhu dubna, fakt mě to trápí od začátku a dneska, jak mám tady místo paní předsedkyně přednostní právo, tak jsem toho rád využil, abych to řekl - to je falešný boj s dezinformacemi. Nezlobte se na mě, možná bych to ještě mohl doplnit o falešný boj s hate speech, s nenávistí. Tak za prvé bych řekl, že to je velmi jednostranné, protože šíření těch správných dezinformací, například o politicích z hnutí ANO, to je v pořádku. To jsem si tedy málokdy všiml, že by ti fact checkeři tohle začali kontrolovat. To se hodí, to se tak v tom éteru pohybuje. Nevím, co si vzpomínám, že jsem třeba zaměstnanec - já nejsem poslanec, já jsem zaměstnanec Agrofertu. To jsou takové věci, takové nálepky, a když se člověk nebrání, tak už to vlastně na něm zůstane. Tak to se může. Víte, jak se to vysvětluje? Hyperbola, že to je hyperbola, nadsázka a - včera jsem se dozvěděl: zjednodušení. Tak to se může. ***
