Situace ve vysokém školství je samozřejmě také nepříjemná, tak bych tomu věnoval pár slov. Po nastolení vlády pětikoalice došlo k poklesu celkové průměrné měsíční hrubé mzdy vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů o 20 až 36 % pod průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto kategorií vysokoškolských profesí v roce 2021 představovala 103 až 128 % průměrné mzdové sféry v České republice, to jest méně, než je závazek vlády zajistit platy učitelům v regionálním školství na úroveň 130 %. Mzdy učitelů na vysokých školách tak přestávají být konkurenceschopné dokonce i s platy učitelů v regionálním školství. Sestupný trend je z hlediska zajištění konkurenceschopnosti na trhu práce v České republice především pro mladé vysokoškoláky, vysokoškolské učitele, to jest do třiceti let věku, zcela kritický a dlouhodobě neudržitelný. Zatímco mzdy na vysokých školách stagnují, vysoká inflace působí další pokles reálných příjmů. Ministr školství pan Bek ze STAN se snažil vyjednat u vlády alespoň 800 milionů na 2 500 úvazků zejména nepedagogů, které jsou obsazené a nejsou zatím plně finančně kryté. Odpověď vlády minulý týden byla, že to může zkusit až v létě, pokud bude příznivá ekonomická situace.

Je škoda, že Sněmovna hlasy koalice při projednávání státního rozpočtu na letošní rok neschválila dva pozměňovací návrhy kolegyně Jany Berkovcové a Karla Raise. První návrh se týká zajištění finančních prostředků určených na platy nepedagogických pracovníků ve školství. Druhý pozměňovací návrh byl věnován situaci ve vysokém školství. Jeho cílem bylo zajistit únosný a konkurenceschopný příjem odborných, vědeckých a pedagogických pracovníků vysokých škol. Je škoda, že tyto návrhy nebyly přijaty, a proto dnes stojíme před nepříjemnou finanční situací. Tato finanční situace by měla být veřejně řešena z toho důvodu žádám o projednání uvedeného bodu, který pro jistotu zopakuji: Programové prohlášení vlády a současná platová situace v rezortu školství. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Návrh vašeho bodu jsem si poznamenal, je to nový bod.

Jako další vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, která má dvě přihlášky po sobě k programu. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. První bod, který bych chtěla zařadit, je vystoupení pana Vondry v televizi Prima. Já jsem se samozřejmě tento bod snažila dát do interpelací, ale bohužel, ministři nebyli přítomni, takže než abych si tady povídala sama se sebou, tak jsem si řekla, že bude mnohem lepší, když to zařadíme jako bod a budeme se moci k tomu vyjádřit úplně všichni.

Jistě jste zaregistrovali, že v televizi Prima v neděli je pořad s paní Tománkovou a vystoupil tam pan europoslanec Vondra. Vytáhl tam jakýsi pamflet a prohlásil, že on tedy rusky neumí, ale že to, co se tam píše, je jednoznačně řečeno, že pan Jandejsek je kolaborant.

V každém případě chci vědět a chci, aby ta diskuse tady vůbec byla rozpoutána, jestli to jsou nové metody, které teď tady bude ODS zavádět. To znamená, že vždycky vytáhne nějaký papír, který není ověřen, nebo pokud je ověřen, tak chci vědět, kdo tento papír ověřoval, jeho pravdivost, protože ať je to tak jako tak, to znamená, jestli ten papír je pravdivý, tak je alarmující, jak tento papír může držet v ruce pan europoslanec Vondra a mávat s ním, protože jestliže tento papír měl být určen a měl doputovat na velvyslanectví Ruska, tak jak je to možné, že pan poslanec ho má. Pokud nebyl pravdivý, tak jak je to možné, že vůbec něco takového vytáhne v televizi a začne tam s tím mávat a říkat o někom, že je kolaborant.

V každém případě jsem nezaregistrovala nějakou sebereflexi od strany ODS, která by se k tomu vyjádřila, protože za mě je to velice alarmující. Říkat tam o tom, že ať si paní Tománková zjistí, jestli je to pravdivé, nebo to pravdivé není, to je výsměch. Jak je možné, že všechna média to promlčela? Jak je možné, že Česká televize, která je placená z koncesionářských poplatků nás všech, mlčí? Místo toho jsme si dali Reportéry a zase víme něco víc o Agrofertu místo toho, aby nám vysvětlila, jak je toto možné v dnešní době, že si někdo něco vytáhne, neví, jestli je to pravdivé, ale řekne rovnou do televize, že ten člověk je kolaborant. Takže to je jeden bod.

Druhý bod, který bych chtěla zařadit, tak jsou ušetřené peníze...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně. Děkuji za bod. Vypnu vám časomíru, a jestliže přecházíte k druhému bodu, tak vám ji zapnu, abyste měla plných pět minut, prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Druhý bod, který by chtěla zařadit, jsou ušetřené peníze z rekultivace dolu ČSA. Minulá vláda, která byla před touto vládou, připravovala takzvanou sukcesi tohoto dolu, to znamená, že 20 % z tohoto dolu, kde se vytipovalo, že by nemusela být prováděna rekultivace, tak by peníze, které by byly z tohoto ušetřeny, zůstaly dotčeným obcím, což má svoji logiku, protože si myslím, kdo pochází z Ústeckého kraje - dřív to byly severní Čechy - tak my jsme si dost užili té těžby a byli jsme dost tou těžbou postiženi. Notabene, já jsem konkrétně z Mostecka nebo přímo z Mostu, tak vlastně my jsme obětovali krásné královské město, aby celá republika žila na úkor nás, severních Čech. Takže by bylo zcela logické, že peníze, které by se za tu rekultivaci ušetřily, protože by tam byla ta přirozená sukcese a příroda by si pomohla sama, tak by zůstaly a byly by rozděleny mezi dotčené obce a dotčená města. Bohužel, tato vláda přišla s revoluční myšlenkou, že to nebude rozděleno mezi tato města, ale peníze, které se ušetří, půjdou do Státního fondu životního prostředí. Na vládě už byla smlouva, která by měla být podepsána mezi Lomem ČSA a mezi Státním fondem životního prostředí. Částka tam samozřejmě vyčíslena nebyla. V každém případě obce a města se na nás obrací, a nejenom ony, i neziskové organizace, které tam operují, s tím, že by rády věděly, jak je to možné, že byly z tohoto vyjednávání nebo z té pracovní skupiny, která byla vytvořena v rámci Ministerstva životního prostředí, vyřazeny a že vůbec nebyly přizvány k tomu, aby se nimi někdo bavil na téma, jestli ty peníze potřebují a na co by je potřebovaly.

Takže říkám, já bych toto chtěla zařídit jako druhý bod s tím, že bych se tady zde ráda pobavila s Ministerstvem životního prostředí, a samozřejmě to má v gesci AOPK, nebo respektive organizace, pod niž AOPK spadá, která údajně na tom pracuje. Ráda bych věděla, když tedy ty peníze místo do dotčených obcí doputují do Státního fondu životního prostředí, který už v současné době má mraky peněz, takže nevidím důvod, proč by tam měly být směřovány tyto peníze, zda peníze, které tam doputují, budou vypisovány v rámci nějakých zelených výzev, anebo zda to bude tak, jak to mělo být původně, to znamená, že ty obce a města si budou tyto peníze používat na investice, které by vlastně jejich regiony posunuly dál, to znamená, mají nějaké strategické projekty. Ty strategické projekty nemusí být nic zeleného, může to být - nevím, třeba Litvínov uvažuje o tom, že by si udělal zimní stadion, protože samozřejmě v Litvínově hokej je důležitý, nebo alespoň tu historii tam má velkou, takže by tyto peníze směřovaly do těchto projektů, jelikož tam cítím, že když to půjde do Státního fondu životního prostředí, tak tyto projekty vlastně nebudou vůbec naplňovány.

Takže mám dva body. Jeden je to, co prohlásil pan Vondra v televizi Prima. Druhý bod je, jakým způsobem budou ze Státního fondu životního prostředí pouštěny ty peníze do dotčených měst a obcí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Poznamenal jsem si název bodu, který jste uvedla na přihlášce: Ušetřené peníze z rekultivace Dolu ČSA. Děkuji.

Budeme pokračovat v přihláškách k pořadu schůze. Jako další vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Robert Stržínek, Jan Richter a další. Prosím.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tady přicházím už poněkolikáté se stejným bodem. Zatím mi ještě nebylo vyhověno, aby byl otevřen, nicméně trvám na tom, že by se měl projednat. Dnes jsem ho nazval Personální situace ve Vězeňské službě České republiky. Ta vskutku není příliš uspokojivá, protože podle slov generálního ředitele Vězeňské služby pana generála Michailidise, které vyjádřil nedávno v jednom celostátním deníku, chybí 640 příslušníků ve služebním poměru a více než 200 občanských zaměstnanců. ***