(18.20 hodin)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi vyjádřit se k jedné části tohoto poslaneckého návrhu, a to příspěvku na péči. K té druhé části, co se týká sociálních služeb a poskytovatelů, se určitě rád vyjádří můj kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím.

Asi co mě na tom nejvíc mrzí - vím, že je to legitimní podávat poslanecké návrhy, ale co mě zarazilo, je, že jste to chtěli projednávat v § 90. Zaplaťpánbůh, že se to nestalo, protože při prvním sociálním výboru, kde se tento tisk projednával, jsme místo určené jedné hodiny tomuto tisku věnovali čtyři hodiny s tím, že byl svolán ještě druhý výbor, a tam jsme to projednávali také asi hodinu a půl. Poslanecký návrh, kde je podepsán pan ministr práce a sociálních věcí, je to legitimní, říkám, ale k tomuto poslaneckému návrhu je ještě pozměňovací návrh také pana ministra, Ministerstva práce a sociálních věcí, který upravuje příspěvek na péči. Já si myslím, že když si vzpomeneme, tak na Ministerstvu práce a sociálních věcí se zákon o sociálních službách připravoval dlouho, ale v připomínkovém řízení bylo tolik připomínek, že se to radši tady neprojednávalo, a budu se opravdu bavit dnes o tom příspěvku na péči a dám vám tady několik případů, co příspěvek na péči vlastně obsahuje, protože si myslím, že mnoho poslanců to ani neví, a budu se vás snažit přesvědčit, abyste se zamysleli nad tím, o co jsme žádali na výboru pro sociální politiku - abyste podpořili naše pozměňovací návrhy u navýšení, protože od vás ten návrh i přes naše opakované žádosti s tím, že jsem opravdu uváděla jasné příklady toho, kdo příspěvek na péči pobírá, tak jste to vůbec neakceptovali, a z médií se dozvídám, a dozvěděla jsem se to i dneska v rozhovoru s mojí kolegyní Pivoňka Vaňkovou, vaším prostřednictvím, na Českém rozhlasu Plus, že vlastně nejsou peníze. A já se pořád zamýšlím nad tím, co tato vláda už udělala. Vy se pořád opíráte a berete těm nejzranitelnějším. Já vím, že ne, když tady řeknu, že jste vzali důchody - nevzali, vy jste je podle zákona museli přidat, ale udělali jste tam takových změn, až to není hezké, a to samé teď děláte - bez jakékoliv diskuse odborné veřejnosti, která přišla na výbor pro sociální politiku, aby se vyjádřila, protože s nimi nikdo nediskutoval, tak jste prostě hodili poslanecký návrh. Říkám znovu a budu to opakovat, je to legitimní, ale k poslaneckému návrhu jste hodili příspěvky na péči, a nezlobte se na mě, tady budu trochu politikařit, ale tím, že preference KDU jsou takové, jaké jsou, pan ministr si musí udělat asi nějaké píár, aby to rychle zvládl.

Budu se věnovat příspěvku na péči u I. stupně, který jste v návrhu vůbec nenavýšili, a teď vás, milí kolegové, seznámím s tím, jak se příspěvek na péči vlastně posuzuje, a zkuste si pak představit někoho ze svých příbuzných doma třeba a vy o ten příspěvek na péči budete žádat. Takže u příspěvku na péči budu mluvit o dětech, kde se posuzuje devět základních životních potřeb, protože jedna se neposuzuje, a to je péče o domácnost - u klientů nad 18 let posuzujeme deset základních životních potřeb. Ta první je mobilita, pod tím jsou další podstupně, které se hodnotí. Druhá je orientace, třetí je komunikace, pak je to stravování, další je oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Když si někdo zažádá, tak to přijde na Lékařskou posudkovou službu, nebo jde na Úřad práce, tam si zažádá, Úřad práce to pošle na Lékařskou posudkovou službu a Lékařská posudková služba si vyžádá odbornou dokumentaci od lékařů, u kterých je ten klient evidován nebo kde se léčí. Když přijdou odborné zprávy, mezitím Úřad práce udělá sociální šetření, kdy navštíví toho klienta doma sociální pracovnice a de facto se podívá na to, co a jak ten klient z těch deseti, u dětí devíti základních životních potřeb zvládne. V těch sociálních šetřeních jsou lidé, kteří buď nechtějí přiznat, že něco nezvládnou, takže všechno zvládnou, anebo naopak se i stává, že vlastně i když od lékařů máme, že tam není žádná funkční porucha, tak to doma nezvládnou, nebo aspoň říkají. A ta jednička, která není navýšena, a je to 880 korun měsíčně, 880 korun měsíčně, I. stupeň, tak v tomto I. stupni, aby klient měl na těch 880 korun nárok, mu musí být uznány, že nesplní tři až čtyři základní životní potřeby. A já jsem i na výboru pro sociální politiku uvedla jeden příklad. Vezměte si, že to bude senior, kterému uznáme, že nezvládá mobilitu, při mobilitě většinou má problém i s tělesnou hygienou, tak to máme dvě základní životní potřeby, a protože má problém s mobilitou a nějakým způsobem nezvládá péči o domácnost, tak tam ještě dáme péči o domácnost a osobní aktivity. Osobní aktivity jsou takové, kdy ten člověk by měl být schopen vzhledem ke svému věku - neříkám, teď se nechci nikoho dotknout, že někdo bude lézt po skalách v pětadevadesáti letech, když to dělal mladý, to ne, ale do osobních aktivit patří třeba dojít si do lékárny pro léky, a ten senior si pro ně nedojde. On si s tou špatnou mobilitou neuvaří, on si ohřeje, ale neuvaří oběd, takže chce využívat donáškovou službu obědů a ty obědy také něco stojí. Donášková služba je v tom, ale také něco stojí. Jednou za týden, když ten klient nemá nikoho z rodiny, kdo by ho třeba vykoupal, tak si objedná pečovatelskou službu, a to také něco stojí. Měsíc má čtyři týdny většinou, takže i kdyby se jednou za týden s pečovatelskou službou vykoupal, třeba bychom počítali hodinu, a myslím, že ta cena je kolem 150 korun na hodinu, tak to máme jenom za osobní hygienu dvě třetiny z 880 korun pryč. Nemluvím o obědech, nemluvím o tom, že si nedojde na nákup, takže si musí nákup objednávat třeba, a tenhle člověk, protože splňuje těch šest, tak bude mít I. stupeň, 880 korun. Vystačil by s tím někdo tady? Asi ne. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP