(10.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času, my se vracíme k přihlášeným do rozpravy a je tam přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Tak jste se dočkal. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. I přes vaši nesmírnou snahu jsem se dostal na řadu až teď. Na začátku, než se budu bavit o tom obsahu, tak bych chtěl takovým klidným hlasem popsat, co se tady odehrálo. Ten problém, pane ministře, je v tom, že vy máte většinu a vy definujete program schůze, takže vy si to opravdu můžete přizpůsobit tak, aby vám to vyhovovalo časově, obsahově, jakkoliv. A je pravda, že dneska jsme tady hlasovali, jestli si dobře vzpomínám, že se odsune zákon o sociálních službách, je to tak? Ano, to je tisk 604... 605, 604 je něco jiného, 604 - já budu mít to milostivé léto. A hlasovalo se o tom, že se to má posunout, protože tady pan ministr není, takže už jsme tady vlastně dneska jeden takový příklad měli. To je ten aspekt, který mi tam vadí. To je vše - nic víc, nic míň. A říkám to tady úplně klidným hlasem, protože si vzpomínám na ty debaty, když my jsme byli v koalici, vy v opozici, že jste nám nepřítomnost ministrů vyčítali. Vyčítali jste nám nepřítomnost ministrů opakovaně. Pamatuji si, když byla třeba nedůvěra vládě, že se ministři museli ptát, jestli si můžou odejít na toaletu. Já si tohleto všechno pamatuju, koneckonců víte, že k tomu mám i speciální pořad.
Notabene ještě jednu poznámku bych se dovolil pro pana ministra, že jsem si nemohl nevšimnout tedy - nazval bych ho, že je Superman, protože on říkal, že běžel ze Senátu sem do Sněmovny, a ještě si stačil přečíst stenozáznam (Pobavení a smích z lavic hnutí ANO, poslanec Lang tleská.), což já říkám, Superman, to je dobré - já jenom, že vás poslouchám velmi pečlivě, protože vy jste běželi, a ještě jste četli stenozáznam - to je dokonalé, to bych nemohl.
A teď k tomu obsahu. Víte co? Já nevím. Já mám možná jiný názor než kolegové u nás i v klubu. Když se na to podívám, mně tohleto přijde - ani nevím, jak budu hlasovat, upřímně - mně tohleto přijde jako typicky zbytečná věc, a vysvětlím proč. Já jsem se zamýšlel zleva, zprava. Doposud je to tak, že občané se mohou podepsat u petic, pod kolik prezidentských kandidátů chtějí, a totéž mohou dělat i poslanci a senátoři. Mně to přijde jakoby - je to trochu nevyvážené samozřejmě, protože u občanů jich je potřeba 50 000, u poslanců 20, u senátorů 10. Rozumím té logice, že by se poslanec a senátor měl podepsat jenom pod jednoho kandidáta, nicméně když se nad tím pak zamyslím, tak si říkám, že já jako Patrik Nacher - jako občan - se můžu tedy podepsat, pod kolik chci kandidátů, já jako Patrik Nacher poslanec můžu podpořit jenom jednoho. To mně přijde takové trochu - nevím, teď mě nenapadá slovo - takové inženýrství. Proč my musíme všechno dávat do zákona? Za mě je to o nějakém vnitřním rozpoložení politika. Mě by třeba nenapadlo se podepsat pod kandidaturu dvou prezidentských kandidátů nebo dvou nominantů. Mě by to nenapadlo, někoho jo, někdo se třeba podepíše pod tři, pod čtyři. Ale já si myslím, že to je potom vizitka toho daného politika. Tak já si tady teď kladu takovou spíš řečnickou otázku - ale možná, že vyprovokuji pana ministra, případně někoho jiného, kdo se přihlásí ve faktické - jak to máte vy? Proč my musíme všechno dávat do zákonů, i takovéto věci? Jak říkám, mě by to nenapadlo, protože mi to přišlo divné. I přesto, že tu možnost bych měl - právě proto, že je 20 poslanců, stačí 20 poslanců, takže bych podpořil jednoho a za dva dny druhého kandidáta? A protože to někdo udělal, tak kvůli tomu my měníme zákon. To je ta podstata, co mi vadí. (Ukazuje vpravo.)
Tamhle kolega na mě gestikuluje, pane místopř... (Zprava hlas mimo mikrofon: To může.) Ne, on i křičí a ruší mě. (Hlas z pléna: Který?) Pan poslanec Berki. (Hlas mimo mikrofon.) Ano.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nekřičte na Patrika. (Smích zprava.)
Poslanec Patrik Nacher: Nerozumím tomu, pane poslanče, vaším prostřednictvím, proč se nepřihlásíte do debaty? Proč tam takhle máváte? To je normální? Tak se přihlaste do debaty. Já tady klidným hlasem mluvím, nezvyšuji hlas, neurážím nikoho, jenom se ptám, proč máme řešit každou věc, která nastala, změnou zákona? To, že někdo se podepsal pro dva, pro tři kandidáty, je to jeho vizitka. To je jeho vizitka! Ale jak říkám, mě osobně by to nenapadlo, vás třeba taky ne. A já se ptám - tady je to legitimní - proč my musíme všechno tímhletím způsobem řešit? A my to řešíme i u jiných zákonů, bohužel. Ony potom bobtnají, ale neplní účel, protože poté my musíme furt něco měnit, novelizovat a tak dále. A to je legitimní dotaz. Takže já tady vůbec nevím, jak se k tomu postavit.
Ta druhá část, shromažďování podpisů, tam já s tím v podstatě principiálně problém nemám, ale já bych docela rád, když jsme tedy v prvním čtení, abychom se o tomhle bavili. To, jestli to je priorita, nebo není to priorita, to je také věc. Prezidentské volby jsou za čtyři roky, vy s tím přijdete teď. A to já bych zase řekl: Ano, tady já možná nesouhlasím s kolegy, to je vaše vizitka, protože vy tím říkáte: Vládní priorita je toto, aby se poslanci a senátoři mohli podepsat jenom pod jednoho kandidáta. Jo? Tak fajn. A vy se budete zpovídat vašim voličům, že toto je vaše priorita v dnešní době. Já to nezpochybňuju, ale mě jenom zajímá, proč my musíme fakt všechno tohleto řešit v zákonech? Proč to prostě nenecháte na lidech, v tomhletom případě na poslancích, senátorech, ctihodných poslancích a ctihodných senátorech, ať oni se rozhodnou, ať si případně oni udělají ostudu, že se podepíšou pod pět kandidátů. Já mám prostě na to názor takový a budu rád, když mi k tomu někdo řekne svůj názor místo nějakých gestikulací a pokřikování. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Neřekne. (Ministr Rakušan se hlásí o slovo.) Vidím, že pan... takže ještě... (Smích v sále.) Neberu to tedy jakožto už po ukončení... (Ministr Rakušan mimo mikrofon: V rámci rozpravy.) Ještě v rámci rozpravy. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pan předsedající trošku komentuje i rozpravu jako takovou, takže řekne, vyzval mě k tomu, vyprovokoval. Já jsem samozřejmě čekal, zda ještě někdo bude přihlášen. Teď pár konkrétních odpovědí, možná jenom klidným hlasem. Patrik Nacher má tu schopnost uklidnit atmosféru v sále hezky, klidně, občas jenom na pana Berkiho něco zakřičet, ale bylo to moc klidné, moc hezké. Děkuju za to, všem nám to pomohlo.
A možná jenom slovo k tomu. Víte, máme kolem sebe lidi, a i když běháme z toho Senátu, tak oni pracují a posílají nám, jaké lži a nesmysly padají na plénu Poslanecké sněmovny, takže člověk se může poměrně rychle připravit, k tomu takové ty krabičky, co používáme, docela slouží.
Další věc, kterou bych chtěl říci teď už věcně k tomu zákonu. Od paní poslankyně Vildumetzové tady padl dotaz na to, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost. Je to velmi jednoduché. Je to nástroj elektronické identity, tedy přihlášení přes Bank ID nebo Mobilní klíč eGovernmentu, což je zcela standardní věc. Mimochodem, informační systém správy voleb - a to je důležité pro ty z vás, kteří rozumí trochu IT problematice - bude zároveň kritickou infrastrukturou, tedy v této věci jsou u něj normovány ty nejvyšší požadavky z hlediska kyberbezpečnosti. Veškeré typy prověřování toho systému tady logicky budou ještě o něco vyšší než u běžných systémů - jak říkám, zařazeno do kritické infrastruktury, a tam ti z vás, kdo tomu rozumí, víte, že ty nároky jsou velké a všechny patřičné úřady v naší zemi tím prověřováním jako takovým prochází.
A trošku mně přijde nefér zesměšňovat to, že teď je pro nás prioritou, a zodpovídejte se občanům. My jsme řekli, že věci, které jsou ve volební legislativě - a v mnohých se neshodneme, jako v korespondenční volbě - my jako vláda prioritu máme, to znamená, volební legislativu někam posunout a vyčistit ji od mnohoznačných interpretací. ***
