(11.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
A můžeme přejít k dalšímu bodu číslo 17. Jde o
17.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 497/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí - už ho zde vidím - pan Petr Hladík. Já ho poprosím, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krásné, dobré poledne.
Návrh ústavního zákona obsahuje změnu čl. 7 ústavy. Je předkládám v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavazuje předložit návrh na ústavní ochranu vody. Jedná se o velmi detailní, promyšlenou, citlivou změnu ústavy, jinak bychom ji ani nepředkládali. Prošla opravdu velmi dynamickou, jasnou, odbornou diskusí, jakým způsobem zvýšit míru ochrany vody jako nezastupitelné složky životního prostředí, bez které žádný živočich, především člověk, nemůže žít a nemůže vydržet déle než několik dní. Akceptování šetrného využívání vody bude především představovat to, abychom více zvýšili význam při rozhodování ve správních řízeních, v konkrétních případech, a to zejména ve vztahu k odůvodněním konkrétních správních rozhodnutí. Z hlediska Ministerstva životního prostředí jde o důležitý aspekt při tvorbě právních předpisů, strategických materiálů a politik, které přijímáme.
Účelem navržené úpravy je rovněž ... (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil - s dovolením vás přeruším - jestli by se mohli kolegyně a kolegové ztišit, případně si vyřídit vše, co potřebují, mimo sál, aby pan ministr měl klid na to, aby přednesl, co potřebuje. Můžete pokračovat.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Účelem navržené úpravy je rovněž sjednocení terminologie čl. 7 ústavy s pojmy užívanými v rámci ústavního pořádku a dále vymezenými v zákonných normách - pojem životní prostředí. Návrh novely ústavy je třeba vnímat nikoliv izolovaně, ale jako jedno z mnoha v právním řádu aktuálně realizovaných opatření k posílení šetrného využívání vody. Nedávno byla přijata novela vodního zákona reagující na konkrétní opatření, na stále častěji se vyskytující období sucha a nedostatku vody, aktuálně je v legislativním procesu novela vodního zákona, která mimo jiné posiluje ochranu vody před haváriemi.
Vláda schválila návrh ústavního zákona svým usnesením dne 21. 6. 2023. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vladimír Balaš. Máte slovo.
Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Já si myslím, že ten návrh je určitě velmi důležitý. Návrh ústavního zákona, jak uvedl pan ministr, je předkládám v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavázala předložit návrh na ústavní ochranu vody. Hlavním cílem toho návrhu je posílení ochrany životního prostředí právě s důrazem na šetrné využívání vody jakožto přírodního zdroje, který je nejvíce zasažen změnou klimatu a na který jsou současně navázány ostatní složky životního prostředí. Jak uvádí důvodová zpráva, ochrana vody, respektive zajištění šetrného nakládání s ní, je nepochybně jedním ze zásadních úkolů státu a v České republice, obdobně jako v ostatních evropských zemích, je klíčové chránit a zlepšovat stav vod a zajistit jejich udržitelné užívání. Prioritou je mimo jiné i dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60 z 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky, ale proto to neděláme - děláme to proto, abychom měli kvalitní životní prostředí.
V hodnocení stavu vodních útvarů ale platí zásada, kdy je-li jeden jediný parametr v rámci hodnocení vodního útvaru nevyhovující, pak je výsledné hodnocení celého vodního útvaru také nevyhovující, a za roky 2016 až 2018 bylo v České republice celkem 66 vodních útvarů z 1 118 vodních útvarů v celkově dobrém stavu, což opravdu není moc, představuje to pouze 5,9 %. V ekologickém stavu hodnocení často nevyhovují například fyzikálně-chemické ukazatele, konkrétně zejména rozpuštěný kyslík. I s ohledem na tyto skutečnosti je považováno za vhodné a důležité zajistit zvýšenou ochranu vod, a to již na ústavní úrovni.
Podle některých názorů změna ústavy s akcentem na vodu zdánlivě nepřináší žádný podstatný posun v právní ochraně. Ta otázka byla diskutována již v minulém funkčním období a existují hlasy, že voda už je chráněna ústavně dostatečně, neboť je nedílnou součástí životního prostředí, přírodního bohatství, a je důležitým a dokonce zásadním přírodním zdrojem, že stávající ústavněprávní rámec je podle těchto hlasů zcela dostačující. Já jsem tady jenom vyjmenoval pojmy, se kterými se můžeme setkat jak v preambuli naší ústavy, tak v ústavě, tak v Listině základních práv a svobod, a to je přesně to, co pan ministr zdůraznil - je třeba se nad tím zamyslet a zjistit, co a jak vlastně chceme chránit. Takže z tohoto důvodu si myslím, že je dobré touto otázkou se také zabývat.
Samozřejmě že k efektivní ochraně bude nutno zamyslet se také nad tím, zda nedopracovat nějaké prováděcí předpisy, a to jak zákon o vodách, zákon o životním prostředí a řadu dalších, ale zejména bude důležité pak dbát na dodržování stávající, případně nově přijaté právní úpravy.
Je určitě legitimní otázkou, zda dává smysl z ochrany životního prostředí vyčlenit jednu její součást a klást akcent pouze na jednu její složku a zda by nebylo lepší chápat ochranu vody v celkovém kontextu ochrany životního prostředí - ostatně kvalita vody je nedílně spjatá například s tím, jak hospodaříme s půdou a tak dále. Ale k tomu všemu by měla sloužit podrobná diskuse v příslušných výborech nebo komisích, a napadá mě, že ta otázka je natolik široká, že kromě ústavně-právního výboru a komise pro ústavu by se tím mohl zabývat výbor pro životní prostředí, zemědělský výbor a další, ale to už nechám na navrhovateli.
Takže v této fázi projednávání si myslím, že bychom se měli omezit pouze na obecnou rozpravu a podrobnou rozpravu právě proto, o jak komplexní otázku jde, ponechat diskusím ve výborech a komisích. Takže děkuji a z důvodů právě uvedených doporučuji, abychom tedy poslali návrh do výborů a pak se zabývali diskusí dále nad tím tématem. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto tady otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásilo již několik poslankyň a poslanců. Jako první paní poslankyně Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. V úvodu, než začnu s tím, co je tou změnou v ústavě, bychom si mohli dát malý exkurz do historie, protože s něčím obdobným se koketovalo už v minulém volebním období, a musím říct jednoznačně, že jako náměstek ministra životního prostředí, potažmo měla jsem v gesci vlastně i vodu nebo odbor vodního hospodářství, jsem byla zásadně proti tomu, protože si myslím, že toto je nadbytečné a už v současné době je to v legislativě dobře zakotveno. Samozřejmě bohužel, člověk míní, život mění. I když jsme vznášeli jasné argumenty, že je to zbytečné, že je to zaplevelování ústavy a další a další, přesto se našel nějaký proud lidí, kteří prostě toto prosazovali. Ale vidím, že myšlenka stále žije, to je jak E. T., takže to tady máme znova. ***
