(11.50 hodin)
(pokračuje Ondřej Lochman)
A současně - a tady se k té stavbě stavím stejně, jako jsem se stavěl ke všem stavbám v rámci takzvaného liniového zákona - jsme tedy tady na stavbě, která je v systému evropského TEN-T, tedy mezi strategickými stavbami evropskými, a v tomto případě mám za to, že bychom to, protože to v tom systému máme evropském, máme to v liniovém zákonu, tak stojí za to, tu cestu podpořit. Parametry, které zde byly zmiňovány, to znamená prohrábka, výšky že jsou jiné v Německu a jiné u nás. Já bych chtěl jenom říct, že to kopíruje už dnešní stav, a ty důvody byly řečeny, je to právě kvůli tomu kamenitému podloží.
Tak to jsou hlavní argumenty, které jsem chtěl říct. Já si myslím, že smysl to má. A o tom, co se bude přepravovat, o tom jsme se tu již bavili, a opravdu - jsou na to moderní technologie a potřebujeme mimo drážní cestu ještě jednu rezervu (Předsedající: Čas.) a ještě jednu cestu. Děkuji za podporu.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Máte slovo. Prosím.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení kolegové, přeji vám hezký den. Já bych chtěl poděkovat všem podporovatelům, i těm mírným podporovatelům, protože i to je mírný pokrok v mezích zákona. A chtěl bych jenom připomenout, že za tím pozitivním přístupem je mnoho let práce odborníků. Chtěl bych připomenout třeba také bývalého ministra životního prostředí Tomáše Podivínského, později byl velvyslancem v Německu, spolupráci se zemí Sasko, se kterými jsme měli potom jednání v Bundestagu. Připravili jsme tehdy akci Unsere Elbe, Naše Labe, s váženým kolegou panem Foldynou, takže opravdu jsem za to chtěl poděkovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Zatím jako poslední přihlášenou k faktické poznámce je paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vidím, že pan kolega už mě uvedl. Já taky děkuji, paní předsedající, prostřednictvím vás. Já jenom se chci k tomu vyjádřit z hlediska toho, že kdysi dávno tato republika se přihlásila hodně k Naturám a k evropsky významným lokalitám, a toto je důsledek toho všeho. To znamená, jsou tam prohrábky, říkáme tomu náplavky nebo naplaveniny, jo? Takže říkáme, že tam máme lužní lesy. Kdybyste se koukli do fotek, v roce 1950, 1960 tam byla zahrádkářská kolonie. Ale my lužní lesy budeme chránit, protože tam jsou přece lužní lesy.
Je otázkou pouze toho, abychom si řekli, jestli to bude jeden, dva, tři jezy, prostě bez jezů to nepůjde. Ano, teď jsem pro tu smlouvu a potom budu pro ten jez. A říkám, pouze si řekneme o tom, jestli to bude jeden jez, dva jezy, tři jezy. A jak tady vždycky ODS říká, chce to najít v sobě tu sílu a říct si to na rovinu: bude to jeden, dva tři, ale bez jezů to prostě nepůjde. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní předsedající, moc děkuju, že jste mi udělila slovo. Dámy a pánové, budu obhajovat smlouvu o splavnění Labe. Svoji část profesního života jsem věnoval tomu, že jsem na Labi pracoval, od funkce lodníka přes kormidelníka až po kapitána a přístavního kormidelníka v Hamburku.
O čem tady vlastně mluvíme? Já se nebudu politicky zabývat tím, proč TOPka usilovně bojuje proti tomu. Není to věcné, je to osobní, věc náměstka pana Tesaře, který má spor s jedním rejdařem, ale to tady nebudu rozebírat, protože byste se všichni smáli. K Pirátům se vyjadřovat nebudu, nevím, jestli tomu rozumějí, o čem tady mluvili. A řeknu vám pár věcí.
Podívejte se, na Labi je vybudováno v České republice 21 plavebních komor. Spád řeky Labe od Pardubic do Střekova jsou 4 až 5 promile. Spád ze Střekova na státní hranici je 20 promile, to znamená, řeka je tam úplně jiná a morfologie dna je kamenitá, čili nám nezbývá nic jiného než v nějakém budoucnu vybudovat vodní stupeň v Děčíně tak, aby to vyhovovalo tomu.
Co přepravujeme po Labi? O čem tady mluvíme - jestli to Česká republika potřebuje, či nepotřebuje. Tak podívejte se, jsou to sypané substráty. Především se výrazně změnilo - moc zboží, které jde přes řeku. Jsou to sypané substráty do zemědělství - my dovážíme tisíce tun sójových šrotů, bez kterých se neobejdeme, naše zemědělství se bez tisíců tun sójových šrotů z Argentiny, které se nakládají v Hamburku v Rethe, neobejdeme, a buď je sem přivezeme za nějakou přijatelnou cenu, to znamená, loď veze v průměru 350, 400 tun, jeden centimetr znamená 4,5 tuny. Na té lodi je jeden motor nebo dva a v zásadě v této chvíli dva lidé. Takže efektivita toho, když sem plave loď, která veze 400 tun, má dva lidi, jeden motor, takže její ekonomický i ekologický význam je výrazný, než když sem jede 40 kamionů než jedna loď. Co dovážíme do České republiky? Dovážíme sypané substráty pro zemědělce v řádech tisíců tun a vyvážíme tisíce tun zemědělských produktů, jako jsou ječmeny a tyto suroviny. Dovážíme chemické substráty, dovážíme apatit, bez kterého se náš chemický průmysl téměř neobejde, a vyvážíme hnojiva. Vyvážíme je a teď ta cena vývozu se vždycky promítá do ceny práce a konkurenceschopnosti. Ve chvíli, kdy nebudeme mít řeku Labe tak, jak ji třicet let téměř nemáme - přátelé, když byl listopad 1989 a byl jsem přístavním kormidelníkem v Děčíně, těšil jsem se na to, jak se bude rozvíjet Československá plavba labsko-oderská, podnik, který existoval sto let, a pravicoví komsomolci udělali to, že ten podnik už neexistuje. Měli jsme přes tisíc lodí říčních, měli jsme přístavy v Hamburku, v Magdeburgu, v Braunschweigu, jezdili jsme po celé Evropě. Dneska Československá plavba labsko-oderská nebo labská neexistuje. Komsomolci, kteří říkají, že všechno vyřeší trh, vyřešili to, že jsme v rukou autodopravy a přetížené železniční dopravy, kdy koncový spotřebitel, to znamená chemický průmysl, zemědělci, metalurgie a investiční celky - od nás se vyváží významné investiční celky, zejména přístav Mělník je připraven na to a je to takový přístav pro velké celky - prostě nemůže nasmlouvat spedice, že to přivezeme v červenci až v září. My nevíme, jestli voda bude, nebo nebude.
Sešel se tehdejší pan premiér Nečas s paní Merkelovou a podepsali memorandum o budování řeky Labe. V tom memorandu byla i tato smlouva o Labi, kterou tady brzdí TOP 09 už úspěšně několik let, protože, jak jsem říkal, ty osobní důvody - a nechtěl bych vám je tady povídat, protože to byste se smáli, o co tady jde, ale nechám si to pro sebe - byly hrozné.
Takže já vám chci říci, že děkuju všem, kteří zvednete ruku pro tu smlouvu, protože zvedáte ruku pro Českou republiku. Děkuju vám.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Zájem není.
Žádný návrh, o kterém bychom museli hlasovat, nepadl, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh? (Poslankyně Kocmanová gestikuluje.) Ano, paní poslankyně Klára Kocmanová. (Poslankyně Kocmanová hovoří z lavice.) Ne? Garanční ne. Ano. Takže zatím tedy máme návrh na zahraniční výbor, který byl navržen organizačním výborem. Zagonguji. O tomto návrhu budeme hlasovat. Ještě přivolám tedy gongem kolegy z předsálí.
Mezitím přečtu omluvu. Omlouvá se Patrik Nacher od 11.30 do 13 hodin z pracovních důvodů. ***
