(15.30 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
A já bych si vás jenom dovolil mírně opravit. My jsme tady nezřídili nové ministerstvo, my jsme zřídili pozici člena vlády, který koordinuje tu jinak velmi - po různých rezortech - roztříštěnou podporu výzkumu a inovací. A myslím si, že i na tomto příkladu, který jsem tady ukázal, se ukazuje, že ta koordinační pozice a role a práce paní ministryně Langšádlové je užitečná.
Já tady nebudu komentovat konkrétní projekty. Je to vždycky otázka nějakého vyjednávání a priorit. Snad bych jenom řekl, že my jsme si nejenom vědomi významu výzkumu a vědy, je to naše priorita, ale že se to projevuje i ve financování. Rozpočet na rok 2024, přestože se většina kapitol snižuje, zachovává prostředky pro oblast výzkumu, vývoje, inovací ve výši 40 miliard korun. Zvyšujeme prostředky, které jdou na institucionální podporu, což je právě důležité pro stabilitu výzkumných institucí, ale je to důležité taky proto, aby výzkumné instituce se mohly ucházet o mezinárodní granty.
Samozřejmě máme určitý problém v úspěšnosti v prestižních zahraničních programech a grantových programech. Když se podíváte například na PCR, jaká je tam aktivita při předkládání návrhu a jaká je úspěšnost, určitě máme co zlepšovat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a s doplňující otázkou pan poslanec Julius Špičák. Prosím.
Poslanec Julius Špičák: Vážený pane premiére, já tu strategii na umělou inteligenci prostě nevidím. Ona může být - podle mě není dobře, aby byla přes ministerstvo, tam na to nejsou prostě lidi - ona může být pouze buď v Akademii věd, nebo pod ČVUT. Takže už to samotné... Všechny ústavy, co jsou při těch ministerstvech, jsou dysfunkční. To je ta roztříštěnost, která naši vědu ničí.
A pokud jde o tu excelenci a podobně: vy víte, že já o tom něco vím, to víte. Znám samozřejmě profesora Maříka. Jakékoliv srovnání s vyspělými zeměmi je pro nás prostě deprimující. PCR granty jsou toho příkladem.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní předseda vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Budete se možná divit - ale vy se asi divit nebudete. Tady ta debata mezi profesory by možná vedla (Se smíchem.) v řadě věcí ke shodě. Já jsem taky přesvědčen, že špičková věda se dělá především na univerzitách a v některých výzkumných institucích, a tam ji máme taky podporovat. A proto jsme také přišli s koncepcí institucionální podpory excelence na vybraných univerzitách a v rámci Akademie věd. Na té koncepci se pracuje, protože něco takového nám chybělo. Já si myslím, že tady je docela dobrý prostor pro spolupráci, protože není vždycky snadné vysvětlit - a rozumí tomu především ti, kteří vědu dělají aktivně - že je finanční prostředky potřeba dávat především těm, kteří jsou úspěšní, a že ten, kdo má hodně, má dostat ještě víc, jedině tak vzniká excelentní věda. Často čelíme napříč politickým spektrem takové té myšlence: těm už nic nedávejte, ti už mají moc, raději to rozprostřete mezi ty ostatní. Ale to je přesně to, co se ve vědě nesmí dělat. Tak já vás ujišťuji, že my tímto směrem neuvažujeme, naopak rozvíjíme nástroje na podporu excelence tak, jak to udělala řada úspěšných zemí, ze kterých si můžeme brát v tomto směru poučení.
Umělá inteligence je něco, co si podporu zaslouží. Já jsem tady sám zmínil - a v tom se shodneme - jak daleko je třeba tým kolem pana profesora Maříka na ČVUT, a my musíme prostě tyto špičkové týmy - a to je jeden příklad - musíme podporovat a vytvářet jim co nejlepší podmínky, nebo alespoň odstraňovat překážky, aby mohly používat finanční prostředky třeba z Evropy, překážky, o kterých jsem tady mluvil a které jsem tady zmiňoval.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přikročíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Zdeněk Kettner, poté se připraví pan poslanec Rais. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane premiére, s panem prezidentem Macronem jste podepsali společně akční plán strategického partnerství mezi Českou republikou a Francií a je tam několik oblastí, které mě zaujaly, a myslím si, že nejenom mě, a stálo by za to je upřesnit.
První oblast: bezpečnost a obrana. Kdy bylo ze strany českého státu řečeno, že posílání českých vojáků do Ukrajiny nepřichází v úvahu, ale pan prezident Pavel prohlásil: Neomezujme se tam, kde nemusíme. Já si pamatuji, jak byl velký problém s tím, že prezident Zeman nekorespondoval s vládou, a tady jistý rozpor vidím. Vy sám jste řekl v této věci: Vidíme ty věci stejně. Tak by mě zajímalo, jestli ty věci vidíte stejně s prezidentem Macronem, nebo s naším prezidentem Pavlem. To je jedna otázka.
Druhá věc je pak azylová politika a migrace. Marně jsem se snažil představit si, v jaké oblasti my bychom mohli spolupracovat. Pokud bychom byli sousední státy, tak se to nabízí - relokace migrantů, společná ochrana hranic. Ale my spolu nesousedíme, ta vzdálenost je skutečně veliká, a zrovna Francie není takový zářný příklad nějaké zvládnuté migrace. Rodilá židovská populace utíká ve velkém do Izraele, protože jsou muslimskými migranty napadáni. Takže by mě zajímalo, jak si tu spolupráci konkrétně mám představit? To znamená, že si převezmou od nás část Ukrajinců, nebo my si od nich převezmeme ty rádoby integrované muslimy, nebo to bude jedna ku jedné? Rád bych znal nějaké konkrétní kroky, co vy od té smlouvy v těchto dvou oblastech očekáváte. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Především si myslím, vážený pane poslanče, že strategické partnerství s Francií je důležitá a správná věc. Jenom připomenu, že si to nemyslím jenom já, ale mysleli si to i moji předchůdci a předcházející vlády, proto tento akční plán strategického partnerství mezi našimi zeměmi, který jsme podepsali na příští roky, do roku 2028, je už pátý akční plán a v řadě věcí navazuje na ty předcházející akční plány, což je dobře. Poslední byl podepsán v červnu roku 2018 v Paříži prezidentem Macronem a mým předchůdcem, premiérem Babišem.
Tady tento dokument je výsledkem zase mnohaměsíčního vyjednávání, do kterého byly zapojeny jednotlivé rezorty, a jenom ukazuje to, co se nazývá aktivní bilaterární relace s Francií - prostě to, že máme velmi intenzivní vztahy.
Vy jste se ptal na dvě věci. Já možná bych ještě připomenul jednu, kterou já pokládám za důležité, a to je třeba spolupráce v energetické oblasti, máme tady společné zájmy na rozvoji, podpoře jádra. Francie je z tohoto hlediska zásadním partnerem. Jsme spolu členy prestižní jaderné aliance, která usiluje o navýšení zdrojů nebo elektřiny z jaderných zdrojů do roku 2050 na trojnásobek, mimo jiné proto, abychom dokázali naplnit klimatické cíle, a samozřejmě z hlediska České republiky je to důležité i proto, abychom měli dostatek dostupné energie.
Dvě otázky, které jste položil: Posilování bezpečnosti a obrany. V tom dokumentu je kladen důraz na posilování obranné spolupráce, například v oblasti vyzbrojování, prostřednictvím pravidelných výměn mezi našimi kapacitními agenturami, zvýšenou spoluprací mezi obrannými průmysly obou zemí na projektech velkého rozsahu. To je důležité. A je potřeba v tom pokračovat i kvůli našemu zbrojnímu průmyslu, a to si myslím, že se shodneme, že to je žádoucí. Na jedné straně houfnice Caesar, které bereme z Francie, kupujeme, na druhé straně Francie kupuje u nás velké množství nábojů pro svou armádu a policii Sellier & Bellot. Takže máme tady už příklady té spolupráce a chceme ji dál rozvíjet. ***
