Středa 28. února 2024

(12.10 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Určité kategorie lidí, například žadatelé pocházející z konkrétní země původu, mohou být identifikovány jako osoby oprávněné k ochraně prima facie, tj. úřady by musely upřednostnit posouzení jejich žádosti. I toto doplňující nařízení obsahuje další pull faktory pro příchozí. Stanoví speciální režim pro lodě vozící migranty, posiluje režim povinné solidarity.

Otázku instrumentalizace migrace bude česká vláda prezentovat za vlastní vítězství. Na Radě o to hodně usilovali. To je sice fajn, ale instrumentalizace se dnes týká především zemí, jako je Finsko nebo Polsko. My jsme jako Česká republika měli raději usilovat o změnu pravidel pro solidaritu.

Takže už se budu blížit k závěru, ale podle mě si to zaslouží ještě některé rekapitulace. Pakt bude s vysokou pravděpodobností schválen, protože ho česká vláda během předsednictví posunula do horké fáze proti odporu Polska a Maďarska. Čtyři další země se zdržely. Posunula ho do horké fáze, včetně relokačních kvót, a rozhoduje se kvalifikovanou většinou. Pakt obsahuje nejen de facto kvóty ve smyslu, že za každého nepřijatého migranta budeme muset zaplatit 20 000 eur, což je řádově vyšší částka, než nám Evropská unie přispívá na ukrajinské uprchlíky. Jenom pro vaši informaci, Polsko sdělilo, že na jednoho ukrajinského uprchlíka - a má jich daleko více než Česká republika - přispívá Evropská unie 200 eur. Tak to je trochu nepoměrné, že my teď budeme přispívat 20 000 eur na jednoho uprchlíka.

Zároveň de iure kvóty, protože při velkém migračním náporu se už nebudeme moci nijak vyplatit. Komise chce, aby každý rok se rozdělovalo nejméně 30 000 žadatelů. Ale představme si, že migrační vlna dosáhne třeba dvojnásobku, kvóty budou opravdu povinné, protože pokud přislíbené relokace nedosáhnou 60 % celkových potřeb určených Radou pro daný rok nebo nedosáhnou počtu stanoveného nařízení, to znamená 30 000. Takže znovu tady opakuji, je to velmi důležitý point z toho migračního paktu. Pokud se nebude rozdělovat podle představ Evropské komise, tak nám to prostě Evropská komise nařídí.

Co se týká výjimky, o které rád hovoří pan ministr, tak znovu říkám, výjimka explicitně pro Českou republiku v paktu neexistuje. Je to § 7b, který se věnuje vyššímu počtu běženců v členské zemi. Ani tam není specificky dáno, že se jedná o Ukrajince, prostě vyšší počet běženců. Pak vlastně žádá ten členský stát o udělení výjimky Evropskou komisi a záleží jen na libovůli Evropské komise. Například počet ukrajinských uprchlíků v dané zemi je pouze jedním z 27 kritérií, která bude Evropská komise posuzovat. Je tam například, kolik žadatelů vůbec žádalo, jak jsme na tom s detenčními zařízeními, jaká je obsazenost, kolik lidí má dočasnou ochranu, kolik je návratů. Prostě opravdu těch kritérií je tam celá řada a ta dočasná ochrana je jedním z 27 kritérií, která musí Evropská komise vzít v úvahu. Každý další rok bude dosažení výjimky složitější, protože o stejnou výjimku budou usilovat i státy často větší a mocnější.

Přiměřená kapacita každého členského státu se stanoví na základě vzorce. Takže my to máme přímo v tom migračním paktu. Je to nazváno vzorec pro distribuční klíč - na základě toho se budou samozřejmě vypočítávat ty kvóty - který zohlední počet nedovolených překročení hranic a odepřených vstupů za období tří let. Přihlížet se má i k počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez občanství těšících se dočasné ochraně. Tu v Evropské unii požívají zejména Ukrajinci prchající před válkou ve své zemi. Přispívající členský stát převezme odpovědnost za posouzení žádosti o azyl osob, které by za normálních okolností podléhaly přemístění do příslušného zvýhodňujícího členského státu. Tento režim se stane povinným, pokud přislíbené relokace nedosáhnou 60 % celkových potřeb. Členská země, která odmítne přijetí, bude muset zaplatit nejméně 20 000 eur, zhruba 475 000 korun.

Šest zemí tuto dohodu nepodpořilo. Česká republika bohužel, bohužel musím říci, ano. Nyní česká vláda otáčí o 180 stupňů, ale netěšte se, ono se jí samozřejmě nerozsvítilo v hlavě, ona se pouze zdrží. Dohoda byla uzavřena Radou ministrů vnitra. Hlasovalo se většinově. Za nás zvedl ruku pan ministr Vít Rakušan za STAN. Podle Deutsche Welle se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska. Zástupci Polska a Maďarska hlasovali proti. Na pozdější schůzce premiérů tyto země odmítly podepsat závěrečné komuniké s tím, že jejich země dohodu nebudou respektovat. Konečnou podobu dohoda dozná po jednání s Evropským parlamentem a to se očekává v dubnu.

Proto bych si dovolila - ale samozřejmě nevím, zda bude tato schůze otevřená - načíst usnesení, ve kterém důrazně Parlament České republiky vyzývá vládu Petra Fialy, aby učinila kroky k nepřijetí tohoto migračního paktu v rámci parlamentu Evropské unie.

Jsme tedy jedinou zemí Vé čtyřky, která se po mnoha letech odporu migračním kvótám podvolila. Kompletně to otáčí českou pozici a zpochybňuje naši dlouholetou imigrační politiku. Vládě, která něco takového podpoří bez mnohaměsíční celostátní debaty o tak zásadním bezpečnostním tématu - navíc je zřejmé, že drtivá většina populace je proti - bychom měli vystavit červenou kartu.

Teď ještě pár názorů ekonomů a některých novinářů. Ekonomický rozměr vystoupení z kvót. Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí a v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko migrantů přijmout, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání vykoupit, varuje ekonom Lukáš Kovanda. Představme si, že se třeba za tři nebo čtyři roky, když už bude po válce na Ukrajině, zopakuje rok 2015 a do EU jako tehdy přijde přes 1,2 milionu migrantů ze zemí Afriky nebo Blízkého východu. Evropská komise dle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 000 z nich, což je realistický předpoklad, dodává ekonom. Česká republika by v takovém případě platila 40 miliard ročně.

Tak to si, vážená vládo, tedy ujasněme priority, jako co vlastně všechno chceme. Jestli tedy už přestaneme platit zdravotnictví, školství, důchodce, jako úplně, protože opravdu ty peníze asi netiskneme a je potřeba prostě opravdu s rozmyslem některé věci schvalovat.

Proč migrační dohodu odmítlo Polsko, které má nejvíce ukrajinských běženců? Zatímco premiér Petr Fiala tvrdí, že migrační dohoda je pro Českou republiku výhodná, protože u nás máme mnoho běženců z Ukrajiny, polský premiér má na věc jiný názor, přestože má Polsko na svém území občanů Ukrajiny ještě více. Možná proto, že se pan Petr Fiala spokojí s méně než stokrát nižší finanční podporu EU, než budou sankce za nepřijetí migrantů z jiného konce světa, které nám časem bude chtít Brusel solidárně vnutit neboli relokovat.

Premiér Viktor Orbán a premiér Morawiecki využili toho, že na summitech premiérů se rozhoduje jednomyslně a ani po 11 hodinách jednání nedovolili přijmout závěrečné komuniké, v němž chyběl závazek, že o věcech týkajících se imigrace se bude rozhodovat jednohlasně. Jde totiž o bezpečnost členských zemí. Zároveň například pan Morawiecki sdělil, že není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné straně a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na straně druhé. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od Evropské unie na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím, jako je Itálie a další státy, platit 20 000 eur za jednoho běžence. Možná bychom se mohli i od pana ministra dozvědět, kolik vlastně ta Česká republika za ty Ukrajince dostává. ***


Související odkazy


Videoarchiv12:10


Přihlásit/registrovat se do ISP