Středa 28. února 2024

(12.20 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Další názory jsou potom podle Daniela Kaisera z Echo24, zda se vláda nedopouští šíření dezinformace tím, že pan premiér Fiala hlavně dává najevo, že několik set milionů nebo miliard korun má přednost před návratem kompetence v přistěhovatelské politice z Bruselu domů. Pouhá vidina rychlých peněz z evropských fondů tak vede k rezignaci na jeden ze základních znaků suverénního státu. Nebo snad šíří dezinformace přímo pan ministr Rakušan? Jak upozorňuje Robert Kocián, podle zápisu z jednání Rady EU, kde ke schválení migračního paktu došlo, maďarský zástupce všechny na tomto jednání výslovně na migrační kvóty upozornil. Tedy i Víta Rakušana, ten ale migrační pakt přesto podpořil.

Jak je to s dočasnou výjimkou pro Českou republiku? Už jsem tady znovu říkala, pan ministr Rakušan to velmi bagatelizuje v médiích, nicméně znovu opakuji, že tam žádná výjimka pro Českou republiku, nejsou tam ani explicitně zmíněni Ukrajinci, prostě neexistuje. Je tam vyšší míra běženců, musí členský stát o výjimku požádat Evropskou komisi a Komise potom bude na základě 27 kritérií rozhodovat. Teprve až výjimku schválí Rada Evropské unie, bude Česká republika na jeden rok - znovu opakuji: na jeden rok - osvobozena od přispívání ostatním státům, pokud to vyhodnotí Evropská komise kladně, to jest od přebírání migrantů a placení výpalného. Radu Evropské unie tvoří členské státy se svými zájmy a léta nakupenými problémy v oblasti migrace, a vždy proto existuje riziko, že nám tu výjimku neschválí jen tak. A i když ji schválí, bude to vždy na jeden rok. Každý další rok se bude muset celý proces opakovat, přičemž dosáhnout výjimky bude rok od roku složitější, protože o stejnou výjimku budou nepochybně usilovat i jiné státy, často větší a mocnější. Žádnou záruku tedy nemáme.

A co tedy říci na úplný závěr? Samozřejmě si všichni asi položíme otázku: Lze ještě zabránit schválení paktu? No, ta otázka je určitě namístě, ale podle mého ta šance už je velmi malá. Tato vláda, vláda Petra Fialy, většinu času promrhala. V normální zemi by zvedl premiér telefon a zavolal s omluvou za změnu postoje do Varšavy a Budapešti, aby se rychle sešli ministři vnitra a pokusili se najít u dalších států blokační menšinu. To by ale u nás musel být ministrem vnitra někdo, kdo ty kvóty skutečně nechce, což se obávám, že není náš případ. (Potlesk z levé části sálu.) V normální zemi by se tedy muselo začít výměnou ministra, který nese za přijetí kvót odpovědnost. A proto na závěr otázka: Žijeme ale ještě v normální zemi? Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vzhledem k tomu, že jsem se vystřídal s paní místopředsedkyní Dostálovou v rámci pořadí, protože jsem řídil schůzi, tak teď bych měl mít slovo, tak já počkám, než mě vystřídá. Poté se připraví paní předsedkyně Schillerová, poté pan předseda Okamura a pan předseda Fiala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážení a milí kolegové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já to vezmu z trošku jiného úhlu pohledu. Já jsem člověkem, který před 20 lety velmi fandil rozšiřování Evropské unie. Byl jsem hrozně rád, že se Česká republika stala součástí Evropské unie. Musím připomenout, že jsem i člověkem, který vyrostl v normalizační době, 20 let, jsem ročník 1969, a který měl navíc nejbližší část rodiny v emigraci. A byl jsem hrozně rád, že můžeme být najednou součástí, přirozenou součástí západního světa. Navíc jako podnikatel jsem 20 let, dokonce více, řídil průmyslovou firmu, která exportovala do více jak 60 zemí světa, a velmi dobře jsem si uvědomoval výhody společného trhu Evropské unie. Užíval jsem si cestování bez bariér, možnosti studia, ale i třeba investic v Evropské unii. A jako člověk, který sjezdil celý svět, jsem byl vždycky velmi tolerantní vůči migrantům ze všech možných zemí. Dokonce jsem byl sice opatrný, ale byl jsem v zásadě i příznivcem společné měny.

Za mnohým, co jsem nyní řekl, si stále stojím, leč o co jsem starší a snad i zkušenější, tak vidím obě strany mince. Stále jsem přesvědčen, že Evropská unie je správný projekt a je dobře, že jsme jeho součástí. Stojím si za tím. Jsem trvalým podporovatelem myšlenky volného pohybu zboží, služeb, osob, investic a stále si velmi vážím toho, že můžeme svobodně cestovat, studovat nebo pracovat, bez jakýchkoliv bariér, nebo větších bariér, v Evropské unii.

Ale! Ale. Na druhou stranu si velmi dobře uvědomuji, že chyby Evropské unie v posledních letech mohou být pro Evropu naprosto fatální. A bohužel je třeba si připustit, že Evropa je jiná, než byla Evropa před 20 lety. Vím, že často nám vyčítáte, vždyť vy se chováte jinak, než jste hlásali před osmi lety, před pěti lety a tak dále, míříte na hnutí ANO. Ano, vůči Evropě máme jiný postoj, jsme zdrženlivější v celé řadě věcí. Také je to proto, že se Evropa za těch posledních několik let zásadním způsobem změnila. A tvářit se, že se nemění, to by bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat. I proto třeba vnímám v současné době vstup do eurozóny jako značně rizikový, a jednoznačně jsme ukázali, a já jsem mnohokrát vysvětloval, že v současné situaci rizika jasně převyšují případné benefity z eura. Ale to není cílem mého dnešního projevu, ale bylo by dobré, aby to tady na začátku zaznělo.

Já jsem jasně řekl, že se Evropa zásadním způsobem změnila. Nezvládá klimatickou politiku, nezvládá energetickou politiku, díky čemuž se z Evropy začíná stávat nekonkurenceschopný skanzen. Díváme se, jak nám odcházejí firmy do Spojených států, jak nám odcházejí firmy do Indonésie, jak nám odcházejí firmy do Číny, jak nám padá průmysl, jak nám padá evropské zemědělství. A bohužel nezvládá se ani migrační politika. Stojím si za tím. A pokud se budeme tvářit, že to je normální, že se nic neděje, že je všechno v souladu, a nebudeme dostatečně kritičtí, může to Evropu opravdu rozložit. To není žádné strašení, to je fakt. Konečně pro řadu zemí je to hrozba už nyní. Pro Českou republiku zatím menší hrozba, ale pokud to podceníme, bude to velký problém i pro nás.

Říkám to navzdory tomu, že si velmi dobře uvědomuji, že stamiliony lidí na planetě mají krutý život. A plně si uvědomuji, že vyspělé a demokratické země, a my jsme vyspělou demokratickou zemí - byť taková vsuvka, nevím, jestli jste zaznamenali dnešní čísla, propadáme se v prosperitě. Ještě před dvěma lety jsme byli devátí, před rokem jsme byli dvanáctí, podle dnešního žebříčku jsme na čtrnáctém místě stran prosperity v Evropské unii. Ale jsme vyspělou demokratickou zemí a musíme být solidární. Proti tomu žádná.***


Související odkazy


Videoarchiv12:20


Přihlásit/registrovat se do ISP