Jednoznačně z naší strany zaznívá, že my jsme protiruští, podporujeme a budeme podporovat všechny věci, které budou směřovat k tomu, aby pokud možno Ukrajina zvítězila, aby se navrátila do svých původních hranic včetně Krymu. Ale říkám, bude to asi na nějakém větším hráči, než je Česká republika. Samozřejmě lidé se obávají, protože máme proti sobě tu jadernou velmoc, máme takové ty apokalyptické filmy, my prostě víme všichni dobře, teď jsem viděl dokument, že samozřejmě i ten Vladimir Putin má ty velké rakety. Když ta raketa vyletí někam do stratosféry, vrátí se zpátky, rozprostře se to na x menších jaderných hlavic, pokryje to celé území Francie a je hotovo, že jo. Samozřejmě ten Západ pak zase nějakým způsobem v rámci té odvety by odpověděl. A já bych potom nechtěl, nechtěl bych to přežít. Tam se říká, že ti živí by záviděli těm mrtvým. Je to šílený. Já jsem se domníval, že s koncem studené války, kdy vlastně celé roky to vzájemné jaderné odstrašení fungovalo, že vlastně nic takového nám dneska nehrozí, že to lidstvo už se posunulo tam, že prostě můžeme spolu nesouhlasit, můžeme se nějakým způsobem nemít rádi, ale jsme v situaci, která není jednoduchá.

My taky neříkáme jako hnutí ANO, že ta situace je jednoduchá. To znamená, jestli je tady nějaké bezpečnostní riziko nebo nějaká hrozba pro Českou republiku, tak se domnívám, že to je v rámci celého toho našeho bloku, protože samozřejmě ten Putin na nás hledí jako na jednu ze zemí NATO a tak vlastně o nás i hovoří, když tam dáváme ty raketomety, kterými oni potom někam ti Ukrajinci samozřejmě trefujou, nějaké ty příhraniční části v Rusku, logicky v rámci té války, tak oni říkají ano, jsou to ty raketomety, které byly dodány třeba Českou republikou. A postavili si nás někam nahoru. Takže já vůbec nezpochybňuju, že prostě jsme dneska nepřátelé Ruské federace. Jestli tomu tak bude ještě za pět let, za deset let, až se tam třeba změní nějaká politická reprezentace, protože také nikdo si nedokázal představit po druhé světové válce, že třeba Německo, hitlerovské Německo, za pár let prostě se stane součástí EU, že Němci budou v NATO a budou dneska demokratickým státem, a před osmdesáti lety jsme měli s nimi my sami neblahé zkušenosti.

Samozřejmě kdo chce, tak může říkat o tom, že máme my tady speciálně naše zkušenosti 1918, 1938, 1948 - dalo by se říct, že už jsme zapadali do toho proruského vlivu, 1968 samozřejmě přijeli v rámci té bratrské pomoci nás osvobodit. Takže my opravdu víme, co to je, když nás jakoby někdo prohodí. Jestli je to úplně tak silné, že to je nový Mnichov, nevím, nedokážu na to úplně odpovědět, nejsem specialista na zahraniční politiku. Zaznělo to tady, já neříkám, že je to špatně, kdo to tady z kolegů zmínil.

Polsko jako velká země na hranicích s Ruskou federací má s tím problém, dává víc jak 2 % HDP, silně zbrojí. Tady ten polský generál říká, opravdu situace na Ukrajině je mimořádně dramatická. Ukrajinci vzhledem k nedostatku munice a i vojáků válku s Rusy prohrávají. To vlastně i kolega Flek dneska potvrdil, že vlastně se úplně nedaří zastavit ten nápor na několika směrech těch Rusů. On tam snad pan Putin hovořil něco, že by chtěl udělat nějakou nárazníkovou zónu někde v okolí Charkova. Jestli tady dole na tom jihu se chce dostat až někam k Soči, někam to propojovat... Prostě je to samozřejmě těžké pro tu zemi, jo?

Já potom ještě budu hovořit v souvislosti s tou zahraniční aktivitou České republiky, s tím nákupem té munice. Je tady na to taky zajímavý článek. A ti Poláci samozřejmě říkají, že se musí připravovat ve smyslu toho, že je možné, že třeba do tří let teoreticky, teoreticky by mohl ten Rus zaútočit i někam dál. Já si to nepřeju samozřejmě. Pakliže by zaútočil tedy nějaký členský stát NATO, ať už by to bylo v Pobaltí, tak si myslím, že by ta odezva článku 5 byla jasná, byla by rychlá. A my ji nikdo nebudeme zpochybňovat, kdyby k tomu nedej bože došlo. To, jak se vyjadřuje náčelník Generálního štábu, o tom hovořili kolegové, kteří se zabývají oblastí armády. Také se domnívám, že vojáci musí být připraveni, musíme na to dávat prostředky, musíme na to uvolňovat zdroje. A náčelník Generálního štábu je profesionální voják. A pakliže by se chtěl vyjadřovat tak, jak se vyjadřuje, tak ať prostě sundá uniformu, kandiduje ve volbách, stane se poslancem a pak může tady z toho pultíku pronášet nějaká politická moudra. Je to věcí opravdu ministryně obrany nebo ministra obrany, ať tam bude kdokoliv, aby se vyjadřoval.

Tak. Já jsem si tady celé ty dva dny poměrně zapisoval. Včera ta schůze, když byla otevřena, tak ve své podstatě mnohokrát to tady zaznělo, ten princip je takový, že buď se otevře schůze, promluví třeba někdo s prvním přednostním hlasem, otevře se schůze a potom můžou všichni reagovat, jak jsme reagovali dneska. Ta schůze byla otevřena až po mnoha přednostních právech členů vlády, kdy tedy včera opravdu docela tragický z mého úhlu pohledu byl projev pana premiéra, který tam více zmínil jméno našeho pana předsedy, než obsah toho projevu samotného.

Na druhém místě z mého úhlu pohledu byl pan ministr vnitra Rakušan, který tam prostě dedukoval nějaké věci z toho mailu a prostě říkal, je to za červenou linií. On je teď pan ministr vnitra Rakušan takový trošku rozjetý, protože vlastně ve své podstatě, jak jede ty debaty "bez cenzury" po republice, kdy ve své podstatě jim říká, že tedy pravděpodobně je tady asi cenzura, protože on dělá jako jediný ty debaty bez cenzury, tak on se úplně jako utrhl ze řetězu, ve své podstatě hnutí STAN si jede asi svoji nějakou předvolební kampaň na evropské volby, krajské volby, nebo už je to prostě nějaká příprava na volby sněmovní, nevím. Ale prostě je to schopný člověk, rétoricky schopný člověk, jeho píáristé to vyhodnotili, že se pravděpodobně asi hnutí STAN vzhledem k preferencím se mu prostě hodí to, co nasazuje, že je jako hrdina, vyráží do těch regionů, vyráží do regionů, kde nejsou voliči hnutí STAN. A samozřejmě když tam vyrazíte s deseti policisty z ochranky a dalších padesát policistů je tam někde v okolí, protože tam jsou vždycky opatření z toho celého kraje, aby tam nedej bože se mu něco nestalo, anebo jestli by spíš chtěl, aby se mu tam něco stalo, protože by mu to ještě víc nahrálo do nějakého jeho PR, to je velká otázka, jo?

Takže pan Rakušan, taky včera jako velice zajímavý projev. Pan Fiala, jenom když jsem si tady poznamenal, prostě moje vláda slouží této zemi, jako kdyby předchozí vlády nesloužily. Dost už bylo fízlování a zastrašování. Děláme vše pro to, aby už se to nikdy nevrátilo. Takže prostě jenom takové tři výroky jsem si tady poznamenal, udělal jsem si k tomu otazníky. Dobře. Má samozřejmě na to právo, každý ať se vyjadřuje způsobem, jakým chce. Samozřejmě už jsou na sociálních sítích určité odezvy. U pana Rakušana prostě je zcela přes míru, na červenou čáru, dotazy na manželku, na děti. Vy tam dedukujete v tom mailu něco, co tam není. Mnohokrát to tady z naší strany bylo zmíněno. Každý ať si o tom udělá nějaký svůj názor vlastní.

Já bych pokročil tedy k určitým výrokům pana Kupky. Jsem rád, že pan Benda tady na mě pokřikuje, že už ne, ale já si myslím, že je dobrý si některé věci připomenout. Pan místopředseda občanských demokratů Martin Kupka například také bez jakéhosi doložení, nebo tak nám to doložte, jo, když prostě se dostáváme do nějakého střetu a něco nám sdělujete, tak my se ptáme - já se ptám: Jak k tomu přišel pan místopředseda občanských demokratů Martin Kupka, který hovoří o tom, že Andrej Babiš poslední dobou svými činy a výroky relativizuje postoj České republiky k tomu, kdo je ve válce na Ukrajině agresorem? Já jsem teď tady v těch asi deseti minutách jasně řekl vlastně, jaký je náš postoj, to znamená, z mého úhlu pohledu prostě ta informace je dezinformace. Takže pan Kupka je dezolát, že jo? Měl by na něj nastoupit KRIT a měl by to buď doložit, nebo by se měl omluvit.

A dál. Souvisí to i s tím, jak se dává například najevo náklonnost k Robertu Ficovi. Takže my tady máme situaci poměrně zajímavou, kdy na Slovensku proběhly řádné demokratické volby, a nikdo určitě nezpochybňuje, že ty volby byly demokratické, proběhly tak, jak proběhly. Lidé si demokraticky zvolili Roberta Fica, což nekonvenuje samozřejmě současné vládní pětikoalici. Protože vy jste měli jiného kandidáta, dokonce toho neúspěšného kandidáta pan premiér Fiala přijal, jako kdyby to byl pomalu premiér. Měl s ním nějaké prostě rozhovory a podobně. A prostě Robert Fico vám nesedí, že jo? Takže najednou se mění postoj k Slovensku. Najednou Slovensko, země, se kterou jsme měli desítky let společnou tradici, já mám sám manželku ze Slovenska, narodil jsem se do Československé socialistické republiky, pak do (?) Československé federativní republiky, pracoval jsem ještě v orgánech Československé federativní republiky, ve federálním policejním sboru. A najednou po x letech vynikajících kontaktů, vazeb, kdy ty rodiny jsou tady provázané, tak my najednou měníme postoj ke Slovensku, protože nám prostě nevyhovuje Robert Fico a nebyl zvolený ten správný, nebo nevyhrál ten správný kandidát, který jsme se domnívali, že vyhraje. ***