Neautorizováno !
(13.20 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Mimořádně naléhavým - a to zdůrazňují S22 - se jeví sjednotit výši postižitelných příjmů v exekuci a v insolvenci a to již touto oddlužovací novelou. Bez toho neztratí dlužníci motivaci prodlévat v exekuci, třebaže jsou v úpadku. Platí zásada, jejíž porušování je stále tolerováno, že nemá-li dlužník dostatečný majetek, příjmy k uspokojení všech splatných pohledávek věřitelů, je v úpadku a nastupuje insolvenční řízení.
Další shrnutí, parametry oddlužení, výše splátek a délka. Pevnou procentuální hranici pro uspokojení věřitelů již nemáme ani v dosavadní úpravě, neboť nyní stanovená hranice 30 % je koncipována jako pomocná. Stejně tak vnímáme i hranici 60 % jako pomocnou, jelikož jde pouze o hranici, která umožňuje ukončit oddlužení již po třech letech. Posouzení, zda je pro dlužníka pevná procentuální hranice dosažitelná, či nikoliv, odvisí též od průměrné výše celkového dluhu na dlužníka. Zatímco do roku 2019 byla průměrná výše celkového dluhu na dlužníka zhruba 300 000 korun, tak nyní tato výše činí již odhadem 750 000 korun.
Podle poznatků soudní praxe má delší doba trvání oddlužení pro dlužníka ještě jednu výhodu. Poskytuje totiž dlužníkovi jakousi časovou rezervu, kupříkladu pro případ nečekaného výpadku příjmů. Naopak při kratší době trvání, kterou teď prosazuje koalice, oddlužení hraje čas v neprospěch dlužníka. Se zřetelem k tomu je rizikem oddlužovací novely vznik systému, který bude tak na hraně, že reálně hrozí, že se to obrátí naopak v neprospěch dlužníků. Stačí, pokud dlužníkovi krátkodobě vypadne příjem z důvodu změny zaměstnání a bude nutno posoudit, zda mu to lze přičíst k dobru, anebo k tíži.
Doporučujeme spíše zaměřit se na samotnou délku oddlužení. Nepodnikající fyzické osobě by se doba trvání oddlužení mohla prodloužit, pokud by se jí nedařilo splácet. Kompromisním řešením by mohlo být stanovit, že základní doba trvání oddlužení činí tři roky, přičemž v této době je dlužník povinen splatit aspoň 30 % pohledávek. Těm dlužníkům, kteří během třech let nesplatí aspoň 30 %, by se oddlužení prodloužilo o dva roky. Touto úpravou by u části dlužníků skutečně došlo ke zkrácení doby trvání oddlužení, přičemž věřitelé by po třech letech dostali to, co dnes dostanou po pěti letech. Rovněž by se dosáhlo navrácení oné pevné procentuální hranice pro uspokojení věřitelů, když některým tak moc chybí.
Teď důraz na další větu. Zcela zbytečné a zjevně nereálné je trvat na tom, že celé insolvenční řízení má být tříleté. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy číslo 2019/1023 ostatně stanoví, že tři roky má trvat období splácení, ne celé řízení. Po novele insolvenčního zákona z roku 2019 pozorujeme radikální pokles míry uspokojení pohledávek věřitelů. O tom byla celá ta debata dnes. Potíž je i to, že nemáme k dispozici ani žádná spolehlivá data, a to i to, že od novely insolvenčního zákona neuplynulo ještě ani pět let, pročež dosud neproběhlo žádné úspěšné dokončené oddlužení probíhající podle právní úpravy po novele.
To byl jeden z hlavních argumentů v rámci debaty na ústavně-právním výboru. Se zřetelem pro to S22 jednoznačně doporučuje přijmout minimalistickou variantu, znovu říkám, ve shodě s hnutím ANO. Splníme tak povinnost transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady EU a současně získáme čas opatřit si relevantní data a řádně diskutovat a promyslet následné plošné zkrácení doby trvání oddlužení. Pojďme tedy dělat poctivě tu naši práci a nedělejme politická gesta, překládám stanovisko S22.
Poslední kapitola, posuzování příjmu dlužníka. Podle platné právní úpravy náleží soudu, který zkoumá, zda dlužník vyvinul veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů. To posouzení prostě náleží soudu. Oddlužovací novelou se navrhuje doplnit, že se přitom má přihlédnout ke vzdělání dlužníka, k jeho schopnostem, respektive obecně k jeho výdělkové potencialitě. Posuzování by rozhodně mělo náležet soudům a patrně by bylo vhodné, kdyby byla vytvořena a zařazena do prováděcího předpisu jakási pomůcka pro soudy, jakási tabulka, obdobně jako existuje tabulka pro určování výše výživného.
I tak jde o poměrně složitou otázku a v praxi často zjišťujeme, že dlužníci nepřiznávají všechny své příjmy nebo to, že by mohli pracovat za lepší mzdy. Odhadem vypadá poměr mezi tím, kolik dlužník vydělává, když žádá o úvěr nebo zápůjčku, a kolik vydělává, když podává návrh na povolení oddlužení tak, že víc jak 40 % dlužníků doložilo, že mají vyšší příjem než medián. Jedním z vodítek pro posouzení, zda je dlužníkův příjem adekvátní, by mělo být i to, jaký příjem dlužník uváděl, když si žádal o úvěr nebo půjčku, zápůjčku.
Jednoznačně proto doporučujeme, píše S22, aby bylo do zákona vloženo, že soud přihlédne i k výši příjmů, který dlužník doložil při žádání o úvěr nebo zápůjčku. Toto pravidlo by mělo být doplněno o povinnost poskytovatele úvěru a zápůjček sdělit insolvenčnímu správci, jakou výši příjmů dlužník uváděl, když žádal o úvěr či zápůjčku, a z jaké výše věřitel vycházel při posuzování jeho úvěruschopnosti. Tolik ke stanovisku S22, tolik ke stanovisku hnutí ANO. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana ministra. Pane ministře, prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Ta bude velmi stručná. V reakci na pana kolegu Vondráčka chci jenom říci, že on ví, že zasedání ústavně-právního výboru je v době, kdy zasedá vláda. Čili bych chodil rád do toho milého prostředí, ale mohu ujistit pana kolegu, že už jsem zažil tolik debat o insolvencích i mimo jednání ústavně-právního výboru, i s opozicí i v koalici, že už když se řekne slovo insolvence, tak mám husí kůži. Takže, nebojte se, že nediskutuji. Nebudu zdržovat, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan Vondráček měl poslední přihlášku do obecné rozpravy. Žádnou další písemnou nemám. Zeptám se, zda někdo další má zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu.
Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Nevidím.
Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru, zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy odůvodněny. Jako první je přihlášen pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Jak jsem avizoval, tak se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, ve kterých jsou tři změny, které jsem tady představil. Ten první pozměňovací návrh je pod číslem 4213 a týká se tedy té problematiky, aby v insolvenci těm lidem zůstávalo stejně jako v exekuci. Ten druhý je pozměňovací návrh můj a Taťány Malé, číslo 4236, který řeší problematiku registru vozidel a exekuce v něm, a odbřemenění povinností zaměstnavatele.
Doufám, že novináři dávají pozor, zejména z veřejnoprávních médií, protože se nás často v televizi ptají, že furt jenom kritizujeme a nepřicházíme s vlastními návrhy, tak tady jich je dneska dopoledne celá řada. Jsou konkrétní, jasné a jsem zvědav, jak se k tomu postaví koalice. Tolik tedy v podrobné rozpravě tyto dva pozměňovací návrhy. ***
