(16.30 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
Já si dovolím citovat rychle naši poslankyni a předsedkyni Alenu Schillerovou, která při projednávání daňového balíčku upozorňovala na to, že to je špatně. Nebylo to na vás. Vážený pane předsedo Jakube Michálku, jste si vědom, že změny, které daňový balíček zavádí u dohod o provedení práce a bezmála dvou milionů dohodářů a jejich čtvrt milionu zaměstnavatelů, jsou ze strany příslušných ministerstev naprosto nepřipravené a způsobí naprostý chaos a kolaps tohoto systému a že jedinou šancí je daňový balíček nepodpořit nebo podpořit alespoň pozměňovací návrh hnutí ANO, který byl navržen jako pozměňovací návrh 3120, který odkládá účinnost k 1. 1. 2025. Vaše stanovisko jako ministra bylo nesouhlasné. Z přihlášených 194 poslankyň a poslanců bylo pro 80, proti 98. Co se najednou stalo? Vložil jste úplně ten samý pozměňovací návrh do sněmovního tisku 570 s tím, že najednou prodlužujete platnost od 1. 1. 2025. (Předsedající: Čas!) Já se chci zeptat, co se stalo.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan ministr Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne ještě jednou. My když jsme připravovali daňový konsolidační ozdravný balíček, tak jsme se samozřejmě zabývali i jednou dílčí problematikou, kterou v dlouhodobém systému máme, a to je, že nám v případě dohod, především u DPP, za posledních deset let výrazně narůstá jejich objem. Ten objem dosáhl za rok 2022 celkové výše 58 miliard korun vyplacených finančních prostředků za práci přes DPP a pouze ze 2 miliard korun bylo odváděno pojistné. Tempo toho nárůstu je opravdu velmi rychlé a vlastně určitá část firem dělá v rámci optimalizace a snižování těch svých mzdových nákladů to, že určitou část lidí převádí právě na dohody, především na DPP, dokáže je řetězit. Vlastně doba covidu nám ukázala, že tito lidé dost často vlastně ani vůbec netuší, že nemají třeba například některé sociální nároky nebo nárok na některé nástroje sociální ochrany, jako třeba v případě covidu bylo OČR.
Proto jsme se tou problematikou zabývali a došli jsme po odborné i politické debatě k tomu, že je potřeba nastavit systém za prvé registrace dohod, abychom vlastně věděli, do jaké míry je třeba tady ta problematická část toho řetězení, v jakém počtu dohod se v České republice pohybujeme, protože tady v této oblasti stát bohužel dlouhé roky vlastně žádnou aktivitu nevyvinul a vlastně dopustil rozvoj toho stavu, který potom ve finále je extrémně nevýhodný pro samotné dohodáře a z dlouhodobého hlediska i pro stát. Proto jsme přistoupili k tomu návrhu registrace a i k tomu návrhu nastavit nějaký systém, který nezatíží plošně všechny dohody od nejnižší částky tou povinností odvádět pojištění sociální a vytvoří ještě i kombinaci, aby tady byl určitý limit, a limit vztažený případně na kombinaci vícero zaměstnavatelů. Toto jsme do daňového balíčku vetkli.
Následně po těch dalších debatách, které se vedly v průběhu podzimu s firmami a potom i s odbornou veřejností, komorou daňových a účetních poradců, přišel velmi silný požadavek, že kombinace těch faktorů může být limit, který se vztahuje na vícero zaměstnavatelů a na určité částky. Tam byly částky dvě, takže vlastně se ukazuje jako pro praxi ne úplně vyhovující. Na základě těch odborných diskusí se přistoupilo k tomu, že se ten model zjednodušil, nastavila se ta hodnota na 25 % výše průměrné mzdy. Pokud se tato překročí, potom se začne uplatňovat sociální odvod na pojistném od jednoho zaměstnavatele a zároveň se tady přistoupilo na jasný princip, který se už dneska velmi dobře v praxi osvědčil a funguje u částečných úvazků, že takovýto limit si zaměstnavatel rezervuje u České správy sociálního zabezpečení. Takže k té změně se přistoupilo poté, co - byť jsme se snažili vyhovět řekněme už při tom prvním kroku, při tom prvním návrhu, nějakému kompromisu, který by dával flexibilitu jak těm zaměstnavatelům, tak zaměstnancům - tak nakonec v té diskusi se potom v průběhu podzimu přistoupilo k této úpravě tak, abychom to nastavili tímto modelem. Zároveň se také vyšlo i vstříc volání firem, především potom i softwarových firem, které musí potom doupravit ty jednotlivé systémy pro účtárny firem, aby se tady udělaly dva kroky a rozložila se účinnost pro povinnost evidovat a potom pro tu povinnost odvádět pojistné o půl roku později.
Takže proto se to takto rozfázovalo, proto se k tomu takto přistoupilo a ten legislativní nosič, který byl využit, byl zákon, který tady byl prostě otevřen. Já jsem požádal pana ministra financí, zdali bych tento pozměňovací návrh mohl načíst. Myslím, že Sněmovna nakonec ten pozměňovací návrh podpořila napříč celým politickým spektrem. Takže proto tento krok, proto tento postup.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane ministře. Ta odpověď nebyla přesná nebo neuspokojila mě, protože kdybyste si přečetl ten pozměňovací návrh náš, za hnutí ANO, tak tam bylo, že už v tu dobu jsme vás upozorňovali na to, že aby nenastal chaos a ministerstva a všechny instituce se na to mohly připravit, tak jsme žádali o prodloužení od 1. 1. 2025. Vy jste to zamítl. Samozřejmě že jsme pro to hlasovali, protože to byl náš pozměňovací návrh už při daňovém balíčku a já opravdu nevím, jestli se mám divit tomu, že to zase podalo hnutí ANO jako opozice a vy jste zase přišel za pár měsíců na to, že jsme měli pravdu, ale musel jste to podat vy jako poslanec. To mě mrzí. Děláme to pro zaměstnavatele, kteří na to opravdu upozorňovali, už když se tam tato změna udála. Nerozumím vašemu otočení o 180 stupňů během půl roku, ale jsem ráda, že jste na to přišel a že jste ten náš původní návrh načetl.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce také ještě reagovat. Takže prosím, pane ministře, máte na to dvě minuty.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím vysvětlit ještě znovu věcně. Ten původní návrh měl jednu část, která stále platí, a to je, že nabíhá povinnost evidovat dohody od 1. 7. 2024. To zůstává. Ten druhý krok znamená úpravu i toho principu a nastavení, kdy už nebudou dva limity, které by zohledňovaly kombinaci u dvou zaměstnavatelů. Proto se vlastně mění ta změna jako taková, neposune se jenom účinnost. Proto se vchází vstříc tomu, abychom ten systém udělali nakonec jednodušší, než byl původní návrh. A protože tato změna přichází teď, v tento okamžik, do té doby jsme se chystali na to řešení, tak jak to uvádí zákon v té současné platné právní úpravě, a protože jsme tuto změnu provedli a je ku prospěchu těch firem - to já s tím souhlasím - tak aby na toto byl potom čas toho druhého pololetí. Proto to posunutí. Takže není to úplně, to, co jsem teď načítal, stejné s tím, co tenkrát načítalo hnutí ANO v rámci svého pozměňováku, když tady byl ozdravný daňový balíček. To jenom pro vysvětlení, že to nejsou úplně stejné totožné návrhy. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Nyní je vylosovanou interpelující paní poslankyně Ivana Mádlová, která ale není přítomna, proto se přesuneme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Marie Pošarová, která přítomna je a bude interpelovat pana ministra průmyslu Síkelu ve věci obnovitelné zdroje. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla zeptat ohledně obnovitelných zdrojů, protože jsou vlastně v zásadě špinavé. Ekonomicky jsou těžko smysluplné a drahé, ale zároveň musí být samozřejmě vyzálohovány. Tvrdíte, že obnovitelné zdroje jsou levnější, ale ve finále se kvůli nim zdražuje elektrická energie. Záloha se dělá buď uhelnými elektrárnami, nebo v lepším případě plynovými elektrárnami, které ale nemáme. Nevyjednali jsme si výjimku jako Německo a Polsko, to znamená, že v roce 2026, 2027 budeme nuceni kvůli cenám povolenek a kvůli této nevyjednané výjimce zastavit uhelné elektrárny jako zálohování pro obnovitelné zdroje. Popřípadě už se vyjádřil Tykač a další, že by chtěli pak nějaké kompenzace, třeba od státu, aby jim nějakým způsobem pomohl dál to provozovat. ***
