(17.00 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Zajímalo by mě proto, do kdy bude oprava D1 u Brna trvat, a za druhé: v Rakousku a jinde v Evropě často vidíme, že stavební práce probíhají v nočních hodinách a o svátcích. Proč to u nás nejde také? Děkuji za odpověď.
A ještě bych dodal, že pan ministr se mně omlouval, že nemůže dneska přijít, a telefonicky mi před chvílí slíbil, že připraví písemnou odpověď. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ano, v souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví do 30 dnů.
Nyní je tedy dalším vylosovaným v pořadí pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Martina Baxu v otázce výše koncesionářských poplatků. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, já už jsem několikrát měl otázky, co se týká koncesionářských poplatků pro koncesionáře v České republice, a nyní vzhledem k tomu, že se zdražuje v podstatě všechno, zdražují se dálniční známky, budou se tedy pravděpodobně zdražovat i koncesionářské poplatky, alespoň tak nám to je předkládáno. A já bych se chtěl zeptat tedy, zda vlastně v těch multiplexech, kde jsou vysílány veřejnoprávní programy - to znamená ČT1 až ČT24, ČT:D a tak dále, ČT art, kde tedy z toho vysílání vypadl program ČT3, kde byly vysílány vesměs starší filmy nebo filmy pro pamětníky - nyní tedy v tom multiplexu běží vysílání ukrajinské televize a ukrajinského rádia. Konkrétně bylo mi sděleno některými lidmi, kteří mi psali na můj poslanecký e-mail, že vlastně jako první, když dáte automatické ladění na televizoru, naskočí právě tyto programy, ani ne ty české, nicméně ty ukrajinské a ukrajinské rádio. Chtěl jsem se tedy zeptat, kdo financuje vysílání ukrajinské televize a ukrajinského rádia v České republice, zda za to platí čeští koncesionáři, protože ten provoz není nějak laciný a někdo to skutečně musí platit, tak se vás chci zeptat touto cestou, jaké je financování, odkud je financováno tady to vysílání, zda tedy to platí koncesionáři na Ukrajině, nebo ne. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Na váš dotaz bude tedy odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.
Nyní je další v pořadí paní poslankyně Ožanová na opět nepřítomného pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci Oběť promluvila, proto soud zveřejnil verdikt. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Já jsem zaregistrovala, stejně jako vy všichni, kauzy, které se zveřejnily na Novinky.cz. První článek zněl Dřevorubec roky znásilňoval nevlastní dceru, u soudu si vyskuhral podmínku. K této kauze bylo vydáno 17 článků. Nyní k samotnému dotazu. Znásilněná promluvila o svém traumatu, který byl bagatelizován soudem, proto Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že zveřejní anonymizované znění rozsudku. No, promiňte, mě to velmi překvapilo, proto mám tyto otázky. Anonymizaci rozsudku jsem si vždy představovala tak, že rozsudek nelze přiřadit ke konkrétní oběti nebo pachateli. Bylo zveřejnění rozsudku v pořádku? Protože tam ta kauza běžela a ke konkrétní kauze se zveřejnilo anonymizované znění. No, to je anonymizace tedy!
Za druhé, opravdu smí soudy takto poškozovat oběť? Dovolím si citovat část právní věty z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. března 2005, spisová značka 1 US 367 03: "Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, to je například činnost politiků, místních i celostátních úředníků, soudců, advokátů, popřípadě kandidátů čekatelů na tyto funkce." Další věta zní: "Tyto veřejné záležitosti, respektive veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány." Za mě je tedy otázkou, zda zmíněná reakce na kritiku v médiích není v rozporu například s tímto nálezem Ústavního soudu. Soudce i politik musí snést větší míru kritiky. Není to jednoduché, ale je to správné.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Na vaši interpelaci taktéž bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.
Další v pořadí je vylosována paní poslankyně Dražilová Lenka, která bude interpelovat pana ministra Jurečku ve věci zkrácených úvazků. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážený pane ministře, stále více se na mě v poslanecké kanceláři obracejí lidé s otázkou, proč stát více nepodporuje zkrácené úvazky a proč aktivně neřeší neochotu zaměstnavatelů dávat lidem nad 55 let práci. Vím, že jste se na tiskové konferenci pochválil, že vaše podpora zkrácených úvazků přinesla 22 000 nových pracovních míst, což s ohledem na to, že zde máme asi 300 000 žen na rodičovské, přes 400 000 lidí v předdůchodovém věku a dalších zhruba 560 000 lidí je čerstvě v důchodu, je zde asi 1,3 milionu lidí, pro které by tato forma zaměstnávání mohla být velmi atraktivní. Pokud tedy máme na jedné straně zhruba 1,3 milionu lidí, pro které by zkrácené úvazky byly atraktivní, tak na druhé straně výsledek, že se vám podařilo vytvořit 22 000 nových pracovních míst, je sám o sobě k zamyšlení. O to víc, že řada těch nových míst nejsou ve skutečnosti nová, ale třeba i ta, která tu byla a jen využila vaši podporu. Ještě před rokem jste tipoval, že vznikne 50 až 80 tisíc těchto nových pracovních míst, což se nepodařilo, a plán jste naplnil zhruba na 27 %. Už více než rok mají zaměstnavatelé výhodnější podmínky pro zkrácené úvazky, a přesto je nenabízejí, nebo je nabízejí velmi málo a sami potvrzují, že úpravy, které novela přinesla, žádný vliv neměly. Hlavní důvody jsou podle nich nízké zvýhodnění a naopak přebujelá demokracie (byrokracie?). Chtěla bych tedy od vás slyšet, co konkrétně uděláte pro to, aby pro české zaměstnavatele bylo atraktivní zaměstnávat lidi na částečné úvazky, a jak chcete podpořit zaměstnávání lidí nad 55 let. Chtěla bych vědět, zda váš úřad má nějakou analýzu zaměstnávání lidí nad 55 let. A nakonec bych vás chtěla požádat o zaslání detailního vyhodnocení současné podpory částečných úvazků, která stála daňové poplatníky téměř miliardu korun. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Nyní tedy odpoví pan ministr. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já velmi rád odpovím, protože když se podíváme na tu situaci, ještě před třemi lety nebyla v České republice vůbec žádná faktická podpora pro zaměstnavatele, aby nabízeli zkrácené neboli částečné úvazky. Toto se podařilo legislativně změnit a v praxi se od února loňského roku rozběhl poprvé historicky v České republice legislativní a faktický systém podpory zaměstnavatelů, aby nabízeli částečné úvazky svým zaměstnancům. My jsme to definovali pro určité vybrané skupiny - pro rodiče pečující o děti, pro lidi pečující o osobu blízkou, pro lidi po rekvalifikacích, pro studenty a samozřejmě i pro osoby 55 let plus s tím, že podíl osob s věkem nad 55 let tvoří teď zhruba 25 % všech takto podpořených osob v tomto systému. Měsíční počet osob, které jsou takto podporovány a které využívají tento zkrácený částečný úvazek, je někde mezi 80 až 100 tisíci lidmi s tím, že je tady zhruba 23 000 zaměstnavatelů, kteří nabízejí a svým zaměstnancům dávají takovýto zkrácený úvazek, když to řeknu zjednodušeně, v rozsahu 0,2 až 0,8. A když se bavíme o těch opravdu vzniklých nových místech, to je na základě statistiky, kdy se díváme, jestli ten člověk posledních 12 měsíců pracoval na trhu práce.
Určitě vám uděláme detailní rozbor, já se podívám, jestli jsme schopni třeba po devíti, po šesti měsících si opravdu říci, nakolik se ukazuje, že ten nástroj má ten smysluplný účinek a dopad. Já osobně si myslím, že to, že tady máme kolem 80 až 100 tisíc lidí, kteří jsou takto podpořeni, vůbec není malé číslo. ***
