Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Já mám dotaz ohledně umělé inteligence a jejího využití ve školách. Obávám se totiž, že by se to mohlo negativně projevit na školství jako takovém. Vezměte si Google vyhledávače, reakce dětí taková - pamětní učení, nemusím se nic naučit, protože si to takzvaně vygoogluju. S příchodem umělé inteligence hrozí ještě větší katastrofa. To znamená, že děti už nebudou muset ani myslet, cokoliv vytvářet, řeknou, že na všechno je umělá inteligence. Proto mě trošičku děsí takové nekritické nadšení z umělé inteligence, jak nám v školství pomůže. Dobře, berme to na specializovaných středních školách a na vysokých školách, ale skutečně na základních školách to beru jako velkou hrozbu pro rozvoj dětí, rozvoj jejich vnímání, jejich samostatné práce a podobně. Proto bych se chtěl pana ministra zeptat, zda kromě té nadšené podpory ve školství ministerstvo už připravuje i nějakou regulaci, především na základních školách, to znamená první a druhý stupeň základních škol tak, aby umělá inteligence nenadělala v této oblasti více škody než užitku. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je vylosován v pořadí pan poslanec Pavel Růžička, který tady ale přítomen není.

Proto se posuneme k další a to je interpelující paní poslankyně Andrea Babišová na pana ministra Síkelu ve věci stavba gigafactory - Dolní Lutyně. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Andrea Babišová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mám na vás prostý a jednoduchý dotaz, který budu vznášet jako poslankyně za hnutí ANO Moravskoslezského kraje, a především za oblast Karvinska a za občany oblasti Karvinska, kterých se výstavba gigafactory týká.

Pan poslanec vládní koalice Petr Letocha z hnutí STAN podal pozměňovací návrh zákona o liniových stavbách, který se týká zařazení strategického průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku mezi strategické stavby státu, které jsou veřejně prospěšné. Proti tomuto projektu jsou už nyní tisíce lidí a dotyčná obec navíc chystá referendum. Jenom ve zkratce. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů, což je přibližně 380 fotbalových hřišť, v Dolní Lutyni u hranic s Polskem chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až 7 000 pracovních míst, v první fázi jich má být 1 800. Investice má hodnotu 200 miliard korun. Přípravu území pro příchod strategického zahraničního partnera už schválila vláda. Kdo by byl investorem, zatím stát tají.

Oproti stavbě jsou však obyvatelé dotyčné obce s přibližně 5 300 obyvateli. Sepsali petici, kterou již podepsalo přes 3 500 obyvatel, a spolu s obcí připravují referendum. Návrh pana poslance Letochy vzbudil obrovskou vlnu emocí. V této chvíli, když proběhlo veřejné slyšení v obci Dolní Lutyně, občané věřili, nebo respektive snažili se uklidnit tím, že kraj rozhodl o tom, že proběhne veškeré schvalovací řízení, proběhne rozhodovací řízení a občané této obce čekají na vyjádření kraje, zda bude kladné, či záporné. (Předsedající: Čas. Pan ministr určitě odpoví, ale...) Omlouvám se. Dotaz, pane ministře. Jaký je váš názor na návrh pana poslance Letochy?

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Musíme dodržovat časový limit. Pan ministr však bude reagovat ve svém pětiminutovém limitu. Máte slovo, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Snažím se ho dodržet. Na úvod mi dovolte uvést, že v případě přípravy strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni se jedná o stěžejní záměr, který by regionu a České republice přinesl nejen významné okamžité investice, které se mohou v parku usídlit, ale také rozvoj navazujících dodavatelských řetězců, ve velmi moderním odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a také rozvoj technického vzdělávání v moderním oboru budoucnosti. Opravdu to tedy považuji za velkou příležitost.

Rád bych zdůraznil, že chápu, že projekt přináší řadu změn, zejména do života občanů v nejbližším okolí projektu. Každá změna vytváří nejistoty, které jsou spatřovány jako riziko, a tudíž nechtěné. Nicméně si dovolím tvrdit, že v případě tohoto projektu a ostatně i podobných projektů v minulosti, mluvím zde o podnikatelské zóně Kolín - Ovčáry nebo Nošovice, realita ukázala, že většina změn přinesla především příležitosti pro místní komunitu, a nikoliv negativní dopady. Chápu, že někteří občané touží po vyvolání referenda, což respektuji. Nicméně si dovolím uvést, že i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit.

V intenzivních debatách s vedením obce Dolní Lutyně hledáme cesty, jak občanům pomoci, jejich obavy zmírnit a hledat odpovědná řešení všech aspektů projektu. Obcím proto nabízíme dohody a závazné plánovací smlouvy, aby mohly být dopady záměru případně vhodně kompenzovány. Doufáme, že jednání o referendu tyto snahy o konstruktivní jednání nezmaří. Často slyšíme obavy, že dojde k znehodnocení jejich majetku. Tady si opět dovolím obrátit se na zkušenost z minulých projektů, kdy tyto obavy byly stejné, ale v realitě se nenaplnily. Naopak, jde o velkou příležitost pro rozvoj regionu, pracovních příležitosti, příležitosti pro drobné podnikatele, rozvoj kulturního a sportovního využití v rámci podpory od investora či kraje nebo státu a zhodnocení nemovitostí. Strategický investor obvykle vytvoří nadační fond v rámci politiky dobrého souseda. pomáhá s rozvojem určitých projektů jak v obcích v bezprostředním okolí, tak v celém okresu i kraji. Například Hyundai Motor Manufacturing Czech Republic například v rámci svých nadačních fondů a politiky dobrého souseda takto podpořil kulturní, sportovní a občanské projekty v Nošovicích a okolních obcích částkami s celkovou sumou čítající miliony korun. Nejednalo se pouze o sponzorství, podpořeny byly například inovativní studentské projekty.

Cílem námi vytvořené státní a investiční rozvojové společnosti, kterou jsme za účelem přípravy těchto komplexních projektů na začátku roku zřídili, je stejný odpovědný přístup. I proto nemám obavy z následků tohoto projektu a plně podporuji poslanecké návrhy, které povedou k urychlení výstavby v České republice. Půjde například o zavedení strategických staveb a jejich urychlený proces výstavby, protože pro nás mají tyto stavby s ohledem na důležitost transformace české ekonomiky a právě Moravskoslezského kraje obdobný význam jako například stavby liniové, energetické a další.

Stejným směrem jde i Evropská unie, která žádá, aby členské státy v přípravných povolovacích procesech a dalších oblastech prioritizovaly i projekty zaměřené na průmysl pro nulové čisté emise.

Doufám, že jsem odpověděl na vaše otázky. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane ministře. Nyní se ptám paní poslankyně - ano, chce reagovat. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Andrea Babišová: Pane ministře, děkuji za odpověď. V zásadě s vámi souhlasím, že je to strategický projekt. Vždycky je každá situace černá a zároveň i bílá. To, co někomu přinese užitek, samozřejmě pro část občanů přinese velké zklamání, pocit, že se jim sníží životní úroveň a samozřejmě komfort bydlení. Tady toto já všechno chápu. Přesto si myslím, že bychom měli dát čas těm občanům na to, aby se s těmi všemi změnami mohli nějakým způsobem ztotožnit či sžít, a právě proto si myslím, že zrovna u tohoto projektu jako pozměňovací návrh pana poslance Letochy si myslím, že prostě není vhodný, pokud chceme, aby to všechno dobře dopadlo a situace se uklidnila, protože to, co se dneska děje v Dolní Lutyni a v okolí, prostě občanskému soužití absolutně nepřispívá. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr již reagovat nechce.

Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais na nepřítomného pana ministra dopravy Martina Kupku ve věci Oprava dálnice D1 u Brna. Prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážený pane ministře, od začátku srpna minulého roku doposud probíhá oprava dálnice D1 u Brna v úseku exit 52 na Vídeň a Brno-jih u dálnice D2 na Bratislavu. Rekonstrukce mezi 194. a 196. kilometrem přináší každodenní dopravní komplikace, vytvářené kolony začínají na D1 několik kilometrů za Brnem, vytvářejí se hodinová i delší zpoždění pro běžné řidiče. Většina z nás, kteří putují na Moravu, tuto situaci zná. Sjetím z dálnice s objížďkou přes město Brno si ale nějak nepomůžete, protože v Brně je cirka asi přes dvacet uzavírek. Tvrzení, že po ukončení oprav dojde k výraznému zvýšení plynulosti, se sice hezky poslouchá, ale dnešní realita je naprosto jiná, zbytečně utracené peníze za pohonné hmoty pouhým popojíždění těchto kilometrů prakticky od Domašova až po východní část Brna, nemožnost plánování dojezdu pro cestující a tak dál. ***