Neautorizováno !

Návrh zákona provádí transpozici zbývajících ustanovení zmíněné směrnice, zejména v oblasti moderní elektroenergetiky a obsahuje právní úpravu třech hlavních právních institutů, kterými jsou: ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita. Koncepčně je upraveno téma ukládání elektřiny včetně práv a povinností provozovatele zařízení na ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem na celém světě jako reakce na zvyšující se výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Flexibilita lokálních výrobců a spotřebitelů elektřiny nahrazuje v moderní decentralizované elektroenergetice roli velkých výrobců a spotřebitelů při zajištění provozuschopnosti elektrizační soustavy, zejména její výkonové rovnováhy. Přenesení této role na menší subjekty, mimo jiné na energetická společenství, je finančně výhodné jak pro provozovatele, tak pro uživatele soustavy. Flexibilita je spojena s pojmem agregace, to znamená slučováním nabídek lokálních výrobců a spotřebitelů podílet se na zajišťování provozu elektrizační soustavy.

Novela přináší také změny v oblasti právní úpravy ochrany spotřebitele. Zavádí totiž povinnost pro obchodníky s elektřinou nebo plynem stanovit hodnotu takzvaného indexu zajištění obchodníka. Jedná se do značné míry o reakci na energetickou krizi a s ní související krach velkých obchodníků s energiemi v České republice. Zavedení nových činností v elektroenergetice jako jsou ukládání, agregace a poskytování flexibility bude mít bezpochyby pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Lze očekávat vysoký potenciál využití agregace v oblasti poskytovaných služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, který detekuje postupný úbytek dostupného regulačního výkonu z konvenčních zdrojů, zejména uhelných zdrojů.

Zavedení agregace flexibility by mohlo zvýšit likviditu trhu služeb výkonové rovnováhy a snížit tak růst nákladů ČEPS na regulaci systémové odchylky. To by následně mělo mít kladný dopad do regulované části ceny elektřiny. Návrh zákona prošel plnohodnotným mezirezortním připomínkovým řízením a vláda jej projednala a schválila na své schůzi 20. 3. 2024 svým usnesením číslo 176. Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a předpisy Evropské unie. Na základě uvedeného si dovoluji požádat o podporu tohoto zákona na dnešním jednání, tak i v rámci dalšího legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a poté následně ve druhém a třetím čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. A poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Adamec. Máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já budu možná trošku stručnější než pan ministr, on popsal ty základní, řekl bych body této novely energetického zákona. Popsal i, zda jsou slučitelné s právem České republiky, zda splňují všechny ty parametry, které od každého návrhu zákona chceme. Návrh zákona prošel legislativním procesem, prošel vládou. V této chvíli já si myslím, že takhle je to v pořádku, neklade žádné další nároky na státní rozpočet, až výjimku na srovnávač pro Energetický regulační úřad, ta částka se pohybuje kolem milionu korun, a buďto to Regulační úřad dělat sám, nebude porovnávat ty nabídky, anebo se to zadá třetí firmě.

Vlastně v tuto chvíli jsme v situaci, kdy řešíme poslední z té trojice návrhů zákonů, které se týkají OZE. Měli jsme tu OZE I, OZE II. Všichni víte, že tam byla spousta pozměňovacích návrhů, spousta debaty. Přecházíme od centrální energetiky k decentrální energetice, což není úplně jednoduchá záležitost. Víte, že tady je spousta otázek, spousta diskuse kolem těchto problémů. A já musím říct, že v tomto návrhu zákona bychom měli vyřešit i další věci, než jenom akumulace, flexibilita, agregace flexibility. A řeknu proč. Za chvilku řeknu i porovnání některých čísel, protože si myslím, že je to potřeba, aby Česká republika se nikdy nedostala do situace, kdy by ten proud byl hodně drahý, nebo by nebyl vůbec. Myslím si, že tohle si nikdo nepřejeme, protože sami energetici říkají, tři dny blackoutu znamená změnu společenského řízení. Já bych byl velmi opatrný na tato slova.

Nicméně velké problémy by to asi vzbudilo. Musím říct, že nám roste podíl obnovitelných zdrojů, to je potřeba si říct. Obnovitelné zdroje mají několik řekl bych výhod, ale také hodně nevýhod. Prostě přecházíme na decentrální energetiku, přitom ta naše původní byla klasicky, jak jsme se to učili ve škole, tady je elektrárna, tady jsou dráty, velmi vysoké napětí, vysoké napětí, a pak jsou ti jednotliví spotřebitelé. Na to v tuto chvíli můžeme zapomenout, prostě těch zdrojů bude celá řada, je to moderní energetika, děje se tak v celém světě, nejenom v Evropě. Možná v tom okolním světě, kromě Evropě, nejsou ty cíle tak drastické a vyžadovány v takovém krátkém čase, anebo podmínky v těch třetích zemích jsou úplně jiné, než v České republice.

Musím říct, že vlastně tato poslední novela řeší efektivní využívání těchto obnovitelných zdrojů a dřív třeba ta klasická energetika s tou akumulací moc nepočítala. Pominuly třeba dlouhé stráně plus některé další vyrovnávací nebo přečerpávací elektrárny, které řešily řekl bych ten takzvaný noční proud. To je dneska všechno už úplně v jiné kategorii a musíme to řešit prostě v daleko kratších časech. A když se podíváte, co se nám bude teď dít, tak tady velké diskuse o tom, že klasické uhelné elektrárny skončí v roce 2033 nebo 2037 nebo jak to tenkrát bylo. To je všechno passé, protože dneska vlastně celá Evropa odchází od uhlí, dekarbonizuje a nahrazuje uhlí plynem, v lepším případě nahrazuje uhlí jadernou energetikou. Někde mají výhodu vodních zdrojů. My prostě jsme velmi rozvinutá a průmyslová země, vlastně nejvíc průmyslová země v rámci Evropské unie, ale bohužel ta dekarbonizace u nás je velmi obtížná, protože se týká řady firem, které zaměstnávají spoustu občanů, a je potřeba tu dekarbonizaci provést tak, aby naše firmy byly konkurenceschopné a když se budou zvyšovat náklady, samozřejmě tak pak nastává velký problém a dochází ke změně struktury průmyslu, anebo prostě holt ten průmysl tady v Evropě pak vůbec nebude, což já považuji za velkou chybu, a je potřeba to dělat s rozumem a dělat to tak, abychom se vyvarovali těchto problémů.

Musím tedy říct, že tento návrh zákona bohužel má skluz skoro dva roky. A nechci tady říkat, kdo za to může. Já si myslím, že ona je to fakt složitá materie, prakticky skoro transpozice těch evropských směrnic. Ale na druhé straně sami všichni víte, kolik tady bylo pozměňovacích návrhů v těch minulých verzích OZE. A já si myslím, že tady to úplně jiné nebude. A řeknu vám ještě jedno číslo, abychom si to ujasnili, protože jako náhrada OZE vlastně těch plastických elektráren uhelných není úplně jednoduchá, a já jsem to schválně vypsal, protože tam mě zaujala taková jedna myšlenka, že služby výkonové rovnováhy. Ty OZE mají jednu nevýhodu. Ony nemají stabilní výkon, protože kolísá to podle počasí, podle toho, jestli svítí, nesvítí, fouká, nefouká. A je pořád potřeba ty výkyvy vyrovnávat. Říká se tomu služby výkonové rovnováhy. A tady je porovnání - v roce 2020 služby měly vlastně potřebu 12 000 megawatt, v roce 2030 je představa, že bude potřeba 9 000 megawatt. Ale uvědomme si jednu věc, že v roce 2020 těch OZE je úplně jiné množství, než v roce 2030, tak ten cíl, který vypadá dneska, že je potřeba ušetřit 33 % přibližně, tak ten je daleko vyšší, protože bude to z většího počtu OZE a větší počet OZE potřebuje samozřejmě vyrovnávat, jinak bude problém.

Myslím si, že nás čeká nelehký úkol a že je dobré to spojit s tím útlumem toho uhlí. Je potřeba notifikovat plyn v České republice, protože než postavíme první jaderné bloky, tak ta doba pro nás je nevýhodná, protože to bude někdy 2036 a více. Takže řekněme si na rovinu: Ano, musíme pokračovat touto cestou, ale zároveň si řešme ty problémy, které se týkají těchto čilých strojů silové energetiky. A myslím si, že tady rozhodně nějaké řešení musíme najít v nejbližší době. A navíc tento zákon opravdu potřebujeme, abychom mohli s tou Evropou se posunout dál, abychom mohli notifikovat další důležité věci, které potřebujeme pro rozvoj naší energetické sítě a zajištění proudu pro naše firmy a pro naše občany. ***