(12.30 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Ještě teď jsem se podívala do poslední verze schváleného migračního paktu na ten článek 7c, jestli tam nedošlo k nějakým změnám. Stále tam je 30 000, 600 000 eur jako budget, a je tam věta, že Evropská komise může zvýšit počet pro relokace a finanční pomoc. Takže přátelé, vzhledem k počtu těch nelegálních migrantů to samozřejmě můžou být pouze minimální částky. Buď tedy relokujeme, nebo se vyplatíme, už jsme o tom tady hovořili, nebo je možno poskytnout takzvanou technickou pomoc, například vyslání policistů, poskytnutí výpočetní techniky, jiných zařízení, ale pouze pokud s tím ten stát bude souhlasit. Když ty postižené země řeknou ne, my prostě potřebujeme, abyste se ty lidi vzali nebo nám poslali peníze, tak nám ta třetí možnost není nic platná.
Musím říci, že tento mechanismus povinné solidarity je v podstatě úplná novinka od toho června roku 2023. Nikdy dříve to v návrzích nebylo. Je tedy opravdu škoda, že si Česká republika nedala více práce s tím, aby se podívala na zoubek těmto opatřením, a dokud byl ještě čas, tak tyto aktivity zarazila. Tento systém povinné solidarity je jasným pull faktorem, tedy důvodem, proč se do Evropy mohou vydat další migranti. Budou totiž vědět, že se o ně nějaká země postará v rámci tohoto solidárního mechanismu.
Celý koncept povinné solidarity je na papíře velmi složitý. Skutečně jenom vlastně to opatření o nařízení migrace a azylu má asi 309 stran. Je to opravdu složitý mechanismus. Dává zároveň velké pravomoci Komisi, aby určovala výši kvót pro relokace nebo další solidární příspěvky. Státy se k tomu budou moci vyjadřovat, ale Komise si vyhradila právo prvního a posledního slova. Není vůbec jasné, co se bude dít, pokud země Evropské unie nebudou chtít přijímat další žadatele o azyl a přerozdělovat je. Pokud bude ochota přerozdělit nízká, pod 60 % stanoveného počtu, Komise může požádat a v případě krize i nařídit povinné přerozdělení migrantů. Takto je to uvedeno v migračním paktu.
Další zásadní věcí je způsob, jakým se bude o solidaritě rozhodovat. Bude to v Radě Evropské unie mezi členskými státy a bude to kvalifikovanou většinou, tedy je možné většinově přehlasovat země, které s některými návrhy nebudou souhlasit. V praxi to tedy znamená, že vláda vyjednala pakt, který neobsahuje vůbec žádné záruky na to, abychom jako Česká republika přispívali pouze těmi způsoby, které považujeme za vhodné. Prostě žádné takové záruky pakt neobsahuje.
Solidární systém je součástí také takzvaného krizového nařízení, které se má aktivovat ve chvíli, kdy do Evropské unie začne proudit vysoký počet migrantů. Tento systém je v principu stejný jako popsaný solidární mechanismus. Obsahuje ale jeden naprosto zásadní problém. Je tam ustanovení o tom, jak se vypořádat s vyšším počtem lidí, které budou zachraňovat na moři a vozit je do Evropské unie, takzvaný systém search and rescue operace. Skutečně je tam uvedeno, že pokud budou migranti zachráněni na moři, tak mají přednostní právo na vyřizování azylu a vstupu do Evropské unie. Krizové nařízení považuje vylodění lidí z lodí v rámci těchto záchranných operací za krizovou situaci a stanoví, že členské země mají situaci a žádosti těchto osob zachráněných na moři řešit přednostně. Takže namísto toho, abychom operace těchto lodí omezovali, tak jim stanovujeme speciální režim, kterým vlastně lidem říkáme, že pokud přicestujete do Evropy po moři, tak o vás bude postaráno přednostně. Je to úplně špatná a zvrácená logika.
To, abychom dokázali zabránit na radě EU v rámci některých věcí, které se budou samozřejmě týkat přerozdělování uprchlíků, bychom museli najít blokační menšinu. Blokační menšina, znova to tady opakuji, jsou minimálně čtyři státy, které zastupují 35 % lidí. Pan ministr Rakušan tuto příležitost nevyužil ani v tom zmíněném červnu, kde opravdu došlo k potvrzení toho migračního paktu, ale nevyužil to ani v těch posledních měsících, byť apelovali už i jeho koaliční partneři, že migrační pakt, tak jak je připravován, není v pořádku, že tam chybí věci ohledně návratové politiky, že jsou tam v podstatě skryté kvóty, a tak dále. Ještě se k tomu dostanu. Místo těchto strategických Rad pan ministr Rakušan nezastupoval Českou republiku na těchto Radách, byl na debatách ve Vyškově s občany.
Mě by moc zajímalo, jak se postaví pan ministr a celá vláda k té poslední možnosti, jak bychom ještě mohli zatáhnout za záchrannou brzdu. Pan ministr Rakušan by se měl podívat na hlasování v Evropském parlamentu a zjistil by, že kromě zemí Vé čtyřky, to znamená Polsko, Slovensko a Maďarsko, měly s migračním paktem problémy i země jako Bulharsko, Litva, Malta a podobně.
Nyní vlastně po schválení tohoto migračního paktu v Evropském parlamentu bude tento pakt předán ještě na jednání ministrů, to znamená na nějakou Radu Evropské unie. Říká se v rámci Evropského parlamentu, Evropské komise, že by to měla být Rada, která bude 29. dubna, Rada ministrů zemědělství, kde po přijetí vždycky každého nařízení musí potom formálně ještě projít právě tou Radou ministrů. Že to lze, nám ukázala poslední Rada z 16. dubna, kde se podařilo najít státům blokační menšinu a zablokovaly nařízení o ochraně přírody. Takže samozřejmě tyto věci lze, ale je potřeba, aby se k tomu vláda postavila proaktivně, anebo na rovinu řekla, že hodila české občany přes palubu, že je bezpečnost a suverenita České republiky nezajímá a že si s tím prostě budeme muset nějakým způsobem poradit.
Mě by jenom hrozně zajímalo, jak si s tím hodlá pan ministr Rakušan poradit, a byla bych ráda, kdyby mně odpověděl konečně na ty otázky, které už jsem tady vznášela, že pokud vezmu opravdu jenom to číslo z loňského roku - nebudu předjímat, jaký bude vývoj v počtu nelegální migrace do budoucna - ale z médií jsme si všichni mohli ověřit, že počet uprchlíků legálních i nelegálních bylo zhruba 3,4 milionu v loňském roce, z toho nelegálních zhruba 1,2 milionu. Kdybych vzala toto číslo, uplatnila na něj distribuční klíč, který je součástí migračního paktu, tak by to znamenalo zhruba 70 až 80 000 lidí. Pokud by se chtěla Česká republika vyplatit, tak bychom museli zaplatit nějakých 40 miliard korun ročně. Jenom znovu připomínám, že vláda se zavázala k jádru, k F-35, a moc by mě zajímalo, kde na to vezmeme.
Další věc, která samozřejmě - protože bude vždycky ten první nárazník na té první zemi, kam ten migrant vstoupí, nicméně pokud samozřejmě dojde k tomu krizovému řízení a budou přerozdělováni ti migranti k azylovému řízení, tak toto je přehled detenčních zařízení České republiky. máme 4 pro maximálně 1 000 osob. Takže pokud budeme chtít skutečně ty věci řešit, tak bychom si taky měli tady s panem ministrem asi popovídat o tom, jak to vlastně hodlá dělat, když na tuto hru přistoupil.
Dostávám se k tomu poslednímu, k takové závažné věci, kterou nám tady pan ministr donekonečna říkal, že v migračním paktu je explicitně výjimka pro Českou republiku z pohledu ukrajinských uprchlíků. Tak doufám, že pan ministr konečně přizná, že žádná výjimka v migračním paktu pro Českou republiku není. Ani pro Slovensko, ani pro Polsko, prostě pro nikoho tam žádná výjimka není. Velmi mě překvapilo, ještě se k tomu znovu dostanu, že na toto téma jeho koaliční partner interpeloval paní komisařku Johansson, aby se na to zeptal, jaká je tedy pravda, když nám tady v České republice pan ministr pořád toto říká. Ta odpověď paní komisařky byla, že se to ukrajinských uprchlíků vůbec netýká, že tam samozřejmě žádná taková výjimka není. ***
