(12.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Pokud jde o Českou republiku, tak je třeba se zbavit samozřejmě této vlády, která nehájí zájmy České republiky, ale zájmy Bruselu. Vždyť jsme to viděli, to předsednictví byla úplná katastrofa. Když vás tedy zelený fanatik Timmermans a promigrační fanatik pochválí, co to je? 2,4 miliardy za pár akcí, které nám nepřinesly vůbec nic. Tohle je skutečně cesta do pekel.
Pokud hnutí ANO bude v další vládě, tak my chceme navrhnout nový, tvrdý azylový zákon, který dá policii pravomoci mnohem účinněji kontrolovat cizince a především efektivně vyhostit ty, kteří na našem území pobývají nelegálně. Není možné, aby u nás několik let žil někdo, kdo tu nemá co pohledávat, a my se ho ani nemohli zbavit. Vyhoštění na papíře nemá smysl. Potřebujeme skutečně vyhoštění do země původu, případně do třetí země, jinak Českou republiku čeká podobný osud jako západní Evropu. Právě tam nás vleče Fialova vláda.
Jako předseda hnutí ANO mohu slíbit, že tento nový tvrdý azylový zákon bude pro nás na prvním místě. A vy dobře víte, vážení spoluobčané, že my naše sliby plníme na rozdíl od Fialovy vlády. A když jsem to řekl na mítinku, no tak ministream začal, že co to je? A jak by to tedy mělo fungovat? My nemáme dostatek pracovní síly. Údajně. Údajně. My jsme nikdy neměli rezort Ministerstva práce a sociálních věcí. A ta masa těch údajně nezaměstnaných, o tom tady nechci jako vůbec mluvit. Nemáme. Nemáme. Ale já znám firmy, které v nejbližším období půjdou například na Filipíny nebo do Indonésie shánět pracovní sílu. A když ta firma si objedná někoho, aby tady pracoval, ano, tak za něj odpovídá, za to, kde bude bydlet, jak se bude chovat, co bude dělat. A v momentě, když ta firma přestane toho zaměstnance potřebovat, tak musí odejít. Musí odejít! Protože jinak nás čeká velký problém.
Naše rozvědka by měla vůbec sledovat, kdo k nám přichází, jak k nám přichází, kdo u nás studuje, abychom se jednou nedivili. A já myslím, že na tom není nic nenormálního, že tohle my chceme prosadit. Chceme zkrátka ochránit - ochránit - bezpečnost našich lidí. Evropa, si myslím, už to nedá. My to dáme! My to dáme, ale jenom v takovém případě, že hnutí ANO se dostane do vlády. A samozřejmě za nás jsme byli velice bezpečná země, ale postupně už to přestává být pravda.
Je potřeba, aby lidi věděli, co se děje, jak jsou důležité tyhle evropské volby, jak je důležitá bezpečnost. A proto já doufám, že všichni rozumní lidé, kteří chtějí, abychom bojovali za české zájmy... A hnutí ANO je vlastně jediné, které to skutečně udělá. A když vám něco slíbíme, tak to i splníme. Tak proto je důležité, že máme dnes na pořadu dne tento zrádný - zrádný - migrační pakt, o kterém samozřejmě stávající koalice i za pomoci některých komentátorů budou lhát. Nevěřte jim! Nevěřte jim. Nám věřit určitě můžete. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další přihlášenou s přednostním právem je paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté vystoupí pan ministr Rakušan.
Mám zde jedno sdělení. Pan poslanec Bauer hlasuje s náhradní kartou číslo 34.
Máte slovo, prosím.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážení páni ministři, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, scházíme se opět dnes k migračnímu paktu. Doufám, že vezmeme rozum do hrsti a že se otevře tato schůze, abychom si mohli všichni poslanci o těch věcech, které bohužel byly schváleny, popovídat. My přece nemůžeme zavírat oči před tím, že tady skutečně může dojít k obrovskému ohrožení České republiky. Jde o naši suverenitu, naši bezpečnost. A kde jinde než na půdě české Poslanecké sněmovny bychom si měli tyto věci umět mezi sebou vyříkávat? Zatím jsme tedy dostali informaci od koalice, že schůze otevřena nebude. Já si myslím, že to je velmi nefér vůči občanům České republiky, protože zejména toto téma - toto téma - opravdu naše spoluobčany enormně zajímá.
V podstatě znovu zopakuji, o čem už jsme se tady všichni bavili. Je potřeba na to nahlížet tak, co jsme všichni očekávali od toho migračního paktu. Vlastně od samého začátku, kdy Komise pakt předložila, bylo jasné, že migrační pakt neřeší klíčové věci z pohledu zvládnutí migrace a kontroly nad ní. Všichni jsme očekávali od migračního paktu, že tam bude efektivní ochrana vnější hranice, efektivní návratová politika, to znamená řešit ty, kteří na pobyt v EU nemají nárok, mají být okamžitě vyhoštěni, což se neděje, viz případ pachatele útoku na švédské fotbalové fanoušky v Bruselu v říjnu 2023. Efektivní boj proti pašeráckým organizacím, které vydělávají na masivních příchodech migrantů do Evropy. Bližší a intenzivní spolupráci mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, buď zdrojovými zeměmi, nebo tranzitními, za účelem zastavení odchodu migrantů z těchto zemí.
Tyto body nejsou součástí migračního paktu, nikdy nebyly, a proto nelze očekávat, že dojde ke zlepšení situace, co se týče náporu příchozích na hranice Evropské unie, lze očekávat spíše pravý opak. Migrační pakt totiž ve svém celku neřeší příčiny migrace, ale pouze její následky. Místo toho, aby migrační pakt říkal, co podniknout v rámci prevence migrace, říká, co má Evropská unie udělat, a jednotlivé členské státy, když už na hranici Evropské unie ten migrant je. Prostě abych to přeložila, jsem migrant na pláži: Evropská unie, starej se! To skutečně asi není to, co jsme od migračního paktu všichni očekávali.
Dojednaná podoba migračního paktu naopak obsahuje části jako povinná solidarita, krizové nařízení ohledně záchranných operací na moři a podobně, které naopak povedou k tomu, že se zájem o Evropskou unii ještě zvýší. Povinná solidarita je jednou z hlavních součástí dohodnutého nařízení o řízení o azylu a migraci. Původní návrh Komise uváděl k solidaritě následující možnosti, které mohly členské státy využít jako solidární příspěvek. Původní návrh, znovu opakuji, původní návrh: přerozdělit si žadatele o azyl z jiné země, pomoci s návratovou procedurou u odmítnutých žadatelů a technickou pomoc, to znamená personál, bezpečnostní složky, materiální vybavení a tak podobně, pokud o to příslušný stát požádá. Členské státy tento návrh v rámci jednání pozměnily. A nejvíce se dojednalo k povinné solidaritě v průběhu českého předsednictví v druhé polovině roku 2022, což koneckonců přiznala i česká vláda, tak i evropská komisařka Johansson.
První problém je, že v jednání úplně vyloučili možnost pro státy zapojit se s pomocí při návratech. To je v přímém rozporu s tím, co tvrdíme, že jedním z hlavních bodů k řešení je výrazné zlepšení návratové politiky. Druhý a zásadní problém je podoba solidárního mechanismu, která se pod českým předsednictvím dohodla a nakonec přijala s podporou českého ministra vnitra 8. června 2023 na jednání Rady v Lucemburku. Tam vznikly naprosto klíčové škody. Další zásadní problém je, že státy se dohodly na vzniku nového mechanismu. V něm bude každoročně na základě vyhodnocení a návrhu Evropské komise každý rok přerozděleno po celé Evropské unii 30 000 žadatelů o azyl, čemuž v tom článku 7 odpovídá balík 600 000 eur. Všichni umíme dělit. 600 000 děleno 30 000 je 20 000 eur na jednoho uprchlíka. Státy, které tyto žadatele nebudou chtít přijmout, mají možnost za každého jim určeného migranta uhradit právě onen příspěvek. ***
