(17.20 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
V tuto chvíli tady máme druhou novelu zákoníku práce. Ta řeší minimální mzdu, zaručené platy, nějaké vyjednávání mezi odbory a státem a zaměstnavateli. A samozřejmě, jak říkala má kolegyně Jana Pastuchová, vaším prostřednictvím, tak taky nám běží třetí novela zákoníku práce, takzvaná flexi, a ta by měla řešit zase jiné věci, které se týkají zaměstnávání například u žen, které budou na rodičovské dovolené. Prozatím se řeší pouze tedy mateřská, nově by to měla být i rodičovská a další a další věci.
Ty koncepční změny, jako je například výpověď bez udání důvodu, a doufám, že tady toto nenapadne nikoho z vládní koalice, aby s tím jako s pozměňovacím návrhem přišel, poněvadž by to mohlo ohrozit celé další projednávání zákoníku práce jako takového. Už teď v tuto chvíli já osobně mám problém právě například propouštění přes e-mail, poněvadž se domnívám, že spousta lidí například u nás v Moravskoslezském kraji, kteří každodenně nekomunikují přes e-mail, tak se ani nemusí dozvědět, že de facto jim někdo dal výpověď. Tady se domnívám, že se může během jednoho, u jednoho mailu ve všech těch spamových mailech ztratit právě tady toto důležité upozornění na výpověď.
Tak je to například prodloužení zkušební doby. Tady s tím máme samozřejmě taktéž problém. Nerozumím tomu, proč bychom prostě, když jsme zvyklí na tři a šest měsíců, to měli měnit na čtyři a osm měsíců. Já si myslím, že za šest měsíců každý normální manažer dokáže svého kolegu odhadnout, jestli na to má, nebo nemá. A prodloužení ze tří na čtyři měsíce je naopak více stresující pro ty zaměstnavatele a samozřejmě je to pro zaměstnance, promiňte, a pro ty zaměstnavatele to naopak finančně výhodnější. Nerozumím tomu, proč se právě tady tyto změny i v rámci té třetí novely zákoníku práce připravují.
Důležité je, protože zákoník práce je celá taková, bych řekl, bible pracovněprávních vztahů, aby byl v rámci sociálního smíru utvořen de facto takový klid, že nebude za ten delší konec provazu tahat ani zaměstnavatel a ani zaměstnanec. A pokud tady v tomto případě se u zákoníku práce jakákoliv ta položka vychýlí, tak to bude k neprospěchu celého trhu práce, tak jak my jej známe.
Co se týká výpovědi bez udání důvodu, to už říkala má kolegyně Jana Pastuchová. Já se domnívám, že už dnes se mohou zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodnout mezi sebou, pokud oba dva mají tady tuto vizi, na tom, kdy kdo odejde, že to naopak, jak říkám, prodlužuje tu nejistotu. A taktéž to může samozřejmě vést k tomu, že budeme propouštět lidi, se kterými nesouhlasíme názorově od politiky až přes to, že třeba někdo chce založit rodinu, a v tuto chvíli, když se to někdo dozví, tak bez udání důvodu bude propuštěn. Ať už je ta výše toho odškodného takzvaného jakkoliv vysoká.
Nicméně pojďme na ten automatický valorizační mechanismus minimální mzdy. Dle mého názoru je velmi pomalý. V tuto chvíli máme 41,1 % minimální mzdy ke mzdě průměrné. Do roku 2029, jak říkal pan ministr, by to mělo být až na výši 47 %. Co se týká Evropské unie, protože tuto transpozici my opět přejímáme, tak tam je 50 % průměrné mzdy a 60 % mediánové průměrné hrubé mzdy. A tady k tomu se nebudeme tedy blížit ani v roce 2029, byť si uvědomuji, že to je pravděpodobně velmi křehká dohoda mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Taktéž se domnívám, a to pan ministr naznačil, že vláda bude mít, bych řekl, v rámci koeficientu, kdy se bude vypočítávat ta minimální mzda, poměrně velké slovo vždycky, a to jsme už zvyklí i u této vlády, že můžeme za jakékoliv strategické nebo rizikové věci v našem státě už jakoby říct cokoliv, například že důchody jsou velmi rizikovou položkou pro státní rozpočet, takže ve stavu legislativní nouze je změníme. A v tomto duchu bychom klidně mohli být klidně i u politiky navyšování minimální mzdy.
U těch zaručených mezd, tam já mám poměrně problém u těch zaručených platů, že se mění z osmi stupňů na čtyři. Myslím si, že ten přechod je velmi rychlý. To znamená, že my úplně rušíme zaručené mzdy v soukromém sektoru, které mají své opodstatnění. Já se domnívám, že v tuto chvíli, a k tomu se taky postupně dostanu, u těch zaručených mezd by bylo možná ještě potřeba - a nejsem zastáncem zaručených mezd, skutečně ne, protože si myslím, že ten pracovní trh si sám určí tu cenu u soukromého sektoru, ale mají vlastně své opodstatnění v tuto chvíli, kdy nám za sebou devět čtvrtletí klesá reálná mzda. A pokud se podíváme jenom na nejnižší úroveň zaručené mzdy, tak kromě té jedničky, což je ta minimální mzda a je to 18 900 korun, tak u té osmičky, to znamená, že to je člověk, který je skutečně jakoby dlouho v práci, má velkou odpovědnost nebo má velmi namáhavou výkonnostní práci, tak je 37 800. Skutečně jakoby nic moc v tom nejvyšším pásmu, nemluvě samozřejmě o té minimální mzdě, protože tady se bavíme o velmi kvalifikovaných, ba bych řekl nejkvalifikovanějších lidech. A domnívám se, že tady skutečně ta zaručená mzda má svým způsobem opodstatnění, nicméně jsme schopni tady s tímto žít. Ale ve veřejné správě bych ten přechod viděl trošičku pomalejší a neřešil bych rovnou čtyři stupně zaručené mzdy, ale nechal bych to po nějakou dobu na těch osmi, ať víme, co to potom samozřejmě s tou výší mezd udělá.
My máme skutečně v rámci Evropské unie jednu z nejnižších, jak říkám, už nám ta reálná klesá devět čtvrtletí. Pravděpodobně teď i díky tomu, že ta inflace už není tak vysoká, naopak očekáváme jiná čísla, tak možná o něco ta zaručená mzda poroste a už nebudeme svědky, bych řekl, té nejhistoričtější chvíle v nové době České republiky za sebou klesající reálné mzdy, ale že nám v tuto chvíli malinko poroste. Proto se domnívám, že bychom ještě měli chvilinku počkat a že takovéto změny u zaručených mezd a u těch stupňů, kdy je měníme z osmi na čtyři a úplně vypouštíme v tom soukromém sektoru, bychom měli počkat prostě a jednoduše na lepší ekonomické časy.
Co se týká dalších opatření, tak tady už vidím spíše věci víceméně kosmetické, které ale budou velmi administrativně náročné pro každého personalistu, ať už je to písemný rozvrh čerpání dovolené, který se vypouští samozřejmě, což je plus. Ale naopak tam přibývají i další věci. Dodatková dovolená pro zdravotnické pracovníky, která se zavádí v rámci státních příspěvkových organizací Ministerstva zdravotnictví, tak tam samozřejmě proti tomu taktéž nic nemáme. Nicméně se domnívám, že bychom ještě měli o tom chvilinku hlavně kvůli těm zaručeným mzdám diskutovat.
Myslím si, že nebudu v této Poslanecké sněmovně sám, kdo by v tuto chvíli navrhl navrácení zpátky k přepracování celého tohoto zákona. A potom bych očekával, že bychom spojili ty dvě novely, které teď se blíží, právě do jedné, abychom to mohli vidět v uceleném prvku, protože těch dalších tuším osm opatření, která jsou v té třetí flexi novele, tak si myslím, že i navazují na to, co projednáváme právě v tuto chvíli. Poněvadž u dohod se to například týká opravdu těch, kteří jsou na rodičovské a budou moci na dohody pracovat na stejném místě, na stejné židli, vlastně jakoby za stejných podmínek, ale po dohodě se zaměstnavatelem, tak aby nepřišel o ty své, bych řekl, pracovní skills, ale zároveň tady vidíme celou řadu věcí, kdy vládní koalice ještě není domluvena na těch věcech podstatného charakteru, což je například výpověď bez udání důvodu. ***
