(18.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně panu zpravodaji zahraničního výboru, poslanci Romanu Bělorovi. Bylo mi indikováno, že pan poslanec Robert Králíček nevyužije svého práva zpravodaje, čili já mohu nyní otevřít obecnou rozpravu. Jenom konstatuji, že faktické poznámky reagují vlastně na průběh rozpravy, čili když zde mám přihlášeného, tak mu nemůžu dát slovo nyní.
Máme zde paní předsedkyni klubu hnutí ANO Alenu Schillerovou přihlášenou s přednostním právem, ale nevidím ji v sále, takže předpokládám, že se posouvá na pozdější dobu. Jako první je zde přihlášena paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Než dojde k pultíku, načtu omluvy. Pan poslanec Milan Feranec se omlouvá z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Patrik Nacher od 20 do 22.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Zuzana Ožanová z celého jednacího dne také z důvodu zahraniční cesty.
Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedající, vážený jeden člen vlády, který je zde přítomen, kolegyně, kolegové, já bych se ráda vyjádřila k novele zákona o správě voleb, k takzvané korespondenční volbě, která je v tuto chvíli ve druhém čtení.
Chtěla bych na úvod znovu zdůraznit jednu velmi důležitou věc a to je, že tento zákon o správě voleb není vládním návrhem zákona, neprošel standardní legislativní cestou, nemáme k němu vyjádření Legislativní rady vlády. Vím, že řada kolegů může říct ano, je možné podávat takto návrhy, ale podle mého názoru je velmi nestandardní, aby právě takový návrh - a když se podíváme, kdo tento návrh předkládá, tak ho předkládá ministr vnitra Vít Rakušan, předseda vlády Petr Fiala, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Já jsem přesvědčena o tom, že i na mě to v tuhle chvíli působí tím dojmem, že i když můžete argumentovat tím, že je to v souladu samozřejmě s jednacím řádem, že takto se mohou sněmovní tisky podávat a podávají se, podává je řada poslanců, ale myslím si, že pokud je tady podepsaný Vít Rakušan, pod kterého spadají volby jako takové, a pokud tady před několika měsíci novelu zákona o správě voleb předložil a předložil ji jako vládní návrh, tak i tento zákon měl jít standardní legislativní cestou.
Nebudu - a myslím si, že asi všichni víte, že Legislativní rada vlády je poradním orgánem vlády, vždycky jí předsedal ministr spravedlnosti. Tato vláda je specifická tím, že má nejvíce ministrů v historii, nevejdou se tady ani do těch lavic, takže máme teď ministra pro legislativu, který je tady dnes asi jako jediný , a musím říct, že ta Legislativní rada vlády má třicet členů, jsou to externí odborníci, právníci, právě právníci na ústavní právo, má osm pracovních komisí. A mně pořád nikdo nevysvětlil a nikdo neřekl, proč to nemohlo jít tou standardní legislativní cestou a proč se k tomu Legislativní rada vlády a prakticky jakoby nejlepší právníci, protože do Legislativní rady vlády opravdu chodí ti nejlepší odborníci, a to doufám, že potvrdí pan ministr pro legislativu, no tak jestli jste předseda, tak určitě se i snažíte tam jistě získat ty top odborníky, vždycky tomu tak bylo v rámci ministrů spravedlnosti, takže v tuhle chvíli, omlouvám se, že ta vaše reakce z vaší strany na mě působila, že možná to tak není, já si to tedy nemyslím. Když jsem přišla na Legislativní radu vlády, tak jsem vždy viděla, že jsou tam opravdu odborníci právníci, právě ti, kteří by tam měli být.
Protože se tomu tak nestalo a protože my pořád říkáme, že jsme přesvědčeni o tom, a to je asi ta věc nejdůležitější, že vy sem přicházíte s korespondenční volbou, ano, ale jestliže je tady mezi námi rozpor a my říkáme, že to je právě ne v souladu s ústavními zákony, tak vy přinášíte zákon o správě voleb. A jestliže chcete tedy korespondenční volbu podle mého pohledu prosadit, tak jste ji měli přinést právě novelou těchto ústavních zákonů a získat si zde v Poslanecké sněmovně samozřejmě ústavní většinu. Protože když se na to tedy podíváme tím pohledem, tak pro volební právo v České republice platí stejné zásady svobodných voleb jako pro volební právo obecně. Musí být volby všeobecné, to znamená, že právo volit má každá osoba, která dosáhla potřebného věku a je způsobilá k výkonu volebního práva. Volby musí být rovné, to znamená, že každý hlas musí mít stejnou váhu. Volby musí být přímé. Přímá volba bez zprostředkovatele. A volby především musí být tajné, to znamená, že když jdete za tu plentu, v tu chvíli jsou tajné a není možnost spojit toho voliče s jím odevzdaným hlasem. A je tam zajištění té dané osobní volby.
Základy právní úpravy. Volební právo je zajištěno vícenásobně, a to v ústavě čl. 2 odst. 2: Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
A volební právo je zaručeno v dalším ústavním zákoně, což je Listina základních práv a svobod, čl. 21 zní - přečtu pouze ty, o kterých si myslím, že jsou právě ty, které popřípadě nebudou naplňovány: Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
Musím říct, že tato vláda pořád hovoří o tom, že je nutné chránit demokracii, principy demokratických voleb. Já znovu říkám, že svobodnou a tajnou volbu nikdo nezaručí. Pokud chceme jít touto cestou a rozhodneme se tak, tak znovu říkám, pojďte to ale udělat tak, jak by to mělo být, a to znamená, že to nemůže být novela zákona o správě voleb, ale musí to být novela těchto ústavních zákonů. A je vidět ze strany koalice, že samozřejmě to především hrne na sílu, dělá všechno pro to, aby už ten zákon byl schválen a aby byl především schválen už od toho příštího roku, kdy budou volby klíčové, řekněme si to na rovinu, volby do Poslanecké sněmovny.
Ale já bych byla hrozně ráda, a v tuhle chvíli bych se tady ještě chtěla vrátit k novele volebního zákona v roce 2021 o volbách do Parlamentu. Určitě si všichni pamatujete, jak Ústavní soud rozhodl o tom, že hlasy občanů mají různou váhu především podle krajů, a především také napadl tu d'Hondtovu metodu a my jsme museli na základě toho to tady nějakým způsobem řešit na půdě Poslanecké sněmovny. A vy víte, já jsem z malého kraje, z Karlovarského kraje, tak já jsem si říkala, no tak asi i to nejenže se tam tedy řeší, že koalice se dostanou do Poslanecké sněmovny při jakoby menším procentuálním zisku, ale asi je to pravda, protože jsem to mnohokrát viděla na vlastní oči, tak já bych vám teď ráda, když tedy se tady přišlo s tou novelou volebního zákona, tak bych vám tady teď chtěla ukázat, jak se to tedy vůči těm malým krajům narovnalo. ***
