(18.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Stejně tak poslanci Mašek a Strýček navrhují ještě výslovné zpřesnění způsobu evidence vydaných písemností. Jde o to, že návrh na zavedení korespondenční volby s sebou přináší možnost, aby písemnosti ke korespondenčnímu hlasování byly vydány jiné osobě než voliči. Aby se eliminovalo možné riziko zneužití, předkládá se tento návrh. Je to v podstatě rozvedení toho, na čem se ta pracovní komise shodla, o limit počtu plných mocí, je to další zpřesnění a snaha o to, aby se ztížila případná manipulace s korespondenční volbou.
Do třetice stejná dvojice navrhovatelů navrhuje povinnost úředně ověřeného podpisu voliče na identifikačním lístku, což je věc, která by nám řešila značnou část námitek, těch administrativně technických, které opozice má vůči tomu předloženému návrhu. My jsme se v rámci pracovní skupiny snažili tento návrh prosadit a dohodnout se s koalicí, nicméně se to nepodařilo. Předpokládám, že bližší odůvodnění ponechám na předkladatelích.
Chtěl bych dále upozornit na pozměňovací návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, která přichází s povinnou náležitostí hlasovacího lístku - grafickým kódem, takzvaným QR kódem. Ten kód bude možné načíst mobilním zařízením a uvedené má pomoci osobám se zrakovým postižením lépe pracovat s konkrétním hlasovacím lístkem, zejména umožnit si ověřit, že je do úřední obálky vkládán jimi vybraný hlasovací lístek. Návrh je nahrán do systému pod číslem 4305. A já tady upřímně doufám, že se najde dost poslanců i z řad koalice, kteří pro něj zvednou ruku a kteří jej podpoří, protože bude to pro ty hlavně nevidomé osoby velký krok kupředu, že nebudou odkázány na služby asistenta za plentou. Více si určitě řekne paní předkladatelka.
Dále je zde pozměňovací návrh paní poslankyně Peštové, je tam podepsána i paní poslankyně Ožanová, jde o povinnost prokázat kvalifikovaný vztah k České republice k možnosti hlasovat korespondenčně, nikoliv hlasovat ze zahraničí obecně. Volič pobývající v zahraničí může požádat o vydání písemnosti ke korespondenční volbě, pokud má místo trvalého pobytu na území České republiky nebo vlastní nemovitou věc umístěnou na území České republiky nebo má vůči České republice daňovou povinnost nebo d) je účasten důchodového nebo nemocenského pojištění a je plátcem zdravotního pojištění v České republice. Tento návrh je uveden pod číslem 4306. Mně se to líbí, to označení: když neplatíš, tak nepřepínej. Doufám, že bude předmětem debaty ve druhém čtení.
Pak jsou tady dva pozměňovací návrhy, které jsem nahrál dnes do systému já. Já se hluboce omlouvám za to, že mou lidskou chybou a nedopatřením jsou tam v podstatě čtyři sněmovní dokumenty, nicméně já se ke dvěma nepřihlásím, přihlásím se jenom k těm dvěma správným. A jde mi o ten jeden zásadní, a to posun účinnosti k 1. 1. 2026. Jestliže jsme tady vynaložili tolik energie a byli jsme schopni se v této Sněmovně shodnout na triádě volebních zákonů, které už jsou přijaté, dokonce na změně ústavy, to znamená, že ten dialog za určitých okolností může fungovat i v této Sněmovně, a kde jsme se dohodli, že zákon o správě voleb bude účinný až od 1. 1. 2026, a jedním z nejzákladnějších pilířů je elektronický systém voleb, který zjednoduší, zpřesní a zkvalitní všechny procesy v rámci voleb, tak je logické, aby i korespondenční volba, která má spoustu úskalí, aby toto ustanovení bylo účinné až společně poté, co naběhne ten elektronický systém voleb. Je to logické.
Co je spíš nelogické u tohoto návrhu, a už jsme to probírali v prvním čtení, že tento návrh obsahuje část sedmou, kterou dokonce i sami navrhovatelé v tom odůvodnění otevřeně nazývají kvazi přechodným ustanovením, a jde o to, že my tu korespondenční volbu vlastně máme v tom zákoně dvakrát, jednou od roku 2026, tak jak je to logické, když už tedy, a jednou ji tam máme opsanou znovu, aby platila od roku 2025. A to samozřejmě jenom potvrzuje to, co říká celou dobu opozice, že ta změna je účelová a směřuje jenom k volbám v roce 2025, kde se upínají naděje některých politických subjektů, že získají ze zahraničí nějaké hlasy navíc.
Tolik k obsahu tisku, k obsahu jednání na garančním výboru a nějaké shrnutí toho, co se v rámci projednání tohoto návrhu zákona děje. To je z mé strany jako zpravodaje vše a já se následně přihlásím do obecné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji. Chcete rovnou být zanesen do pořadí s vaším přednostním právem zpravodaje? (Poslanec Vondráček mimo mikrofon: Nechtěl jsem ho zneužít, přihlásím se do obecné rozpravy.) Dobře, nechám to na vás následně.
A nyní poprosím pana zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Romana Bělora, aby se ujal slova. A ještě zde máme možnost, aby vystoupil pan zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Robert Králíček následně. Požádám pana poslance Bělora, aby vystoupil jako první a informoval nás o projednání návrhu i v tomto výboru. Prosím.
Poslanec Roman Bělor: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný. Zahraniční výbor se vyjádřil pozitivně k tomuto návrhu. Myslím, že je to jednoznačná záležitost. Jenom připomenu, že se také jednoznačně ve prospěch tohoto návrhu zákona vyjádřil podvýbor, který má na starosti krajany. To je podvýbor, kterému já předsedám. K tomu asi není potřeba dodávat žádné další podrobnosti.
A snad už jenom za sebe nad rámec tohoto stručného zpravodajství dodám, že korespondenční volba je věc, která je ve veřejném prostoru a i vlastně v tom legislativním prostoru téměř čtvrt století. Nejedná se o nic konjunkturního. Ta účelovost, kterou zmínil pan zpravodaj, myslím, že je velmi diskutabilní. Já si myslím, že odkládat to o další rok by znamenalo další generaci krajanů vlastně upírat toto právo snadněji volit, případně volit vůbec. Zásadní otázkou, kterou tady řešíme, není pouze technická stránka těch voleb. Myslím si, že to je věc, která se dá snadno vyřešit. Jsem celkem rád za to, že se podařilo i v rámci diskuse o tomto zákonu najít jakousi platformu debaty o těch technikáliích. Já velmi podporuji vlastně všecko to, na čem jsme se dohodli napříč politickým spektrem, byť samozřejmě očekávám, že opozice k tomu ještě řekne své. Korespondenční volba je široce užívána i mezinárodními organizacemi. Já jsem sám měl kdysi funkci v Unescu, které korespondenční hlasování a korespondenční volbu běžně užívá.
Podstatnou otázkou, před kterou dneska stojíme v rámci debaty o korespondenční volbě, je to, zda stojíme o to, aby naši občané žijící či pobývající delší čas v zahraničí věděli, že jsme ochotni jim usnadnit, v mnoha případech i vůbec vlastně umožnit výkon práva volit a podílet se na dění v jejich vlasti. Logicky tím poměřují to, zda stojíme o to, aby náš stát reprezentovali a pracovali v jeho prospěch. My často debatujeme o těch krajanech s tím, že samozřejmě jsme si tady připomněli v těch historických exkurzech to, že krajané měli velkou zásluhu vůbec na vzniku Československa. Češi a Slováci v zahraničí měli velkou zásluhu i na obnově našeho státu po druhé světové válce a je nesporné, že Češi a také Slováci pochopitelně v zahraničí měli velkou zásluhu na tom, že se u nás podařilo po roce 1989 obnovit demokratický systém. Měli bychom myslet ovšem na to, že dnes nám nejde jenom o Čechy, kteří jsou nebo pobývají v zahraničí, ať už z jakýchkoliv důvodů, že musíme myslet také na Čechy, kteří vlastně do zahraničí teprve vycestují a budou v zahraničí delší dobu pobývat. To jsou lidé, kteří budou odcházet s pocitem, že o ně tento stát stojí a že stojí o jejich názor. A já pevně věřím, že zkušenosti, které ve světě nabudou ať už na poli vědeckém, nebo jakémkoliv jiném, mohou vrátit tomuto národu s tím, že když se vrátí, bude to ideální. Když se nevrátí, budou to naši velvyslanci, budou to lidé, kteří budou pro tento národ a pro tento stát pracovat.
Věřím, že po zapracování všech logických pozměňovacích návrhů, a o těch pan zpravodaj referoval podrobně, se podaří korespondenční volbu prosadit. Pevně v to věřím a děkuji za spolupráci. Děkuji. ***
