(20.40 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Já bych se vrátil ještě k jedné věci, ona tady ta debata kolem toho probíhala. Protože když se mluvilo o tom celkovém zákonu o výkonu a správě voleb, který tedy ještě předložilo minulé Ministerstvo vnitra, tam zaznělo, a bylo to uvedeno dokonce i v připomínkové zprávě samotného ministra vnitra pro koaliční radu minulé vlády ke korespondenční volbě ze dne 9. 4. 2019, a tam jsou přímo uvedena rizika, která tato volba může přinést. A nejpodstatnější z nich je i podle názoru ministerstva nemožnost zajistit ústavně garantovanou tajnost hlasování, protože volič provádí hlasování v takzvaném nekontrolovatelném prostředí mimo volební místnost. Není proto možné garantovat, že nehlasuje pod nátlakem jiné osoby nebo že se nejedná o kupčení s hlasy, a tedy že hlasování probíhá svobodně a tajně. Toto je, prosím vás pěkně, stanovisko samotného Ministerstva vnitra z 9. 4. 2019, které bylo tenkrát podstoupeno koaliční radě minulé vlády a týkalo se té korespondenční volby. Mě tedy osobně zaráží skutečnost, že v důvodové zprávě k tomu sněmovnímu tisku 596, která bezpochyby pochází z dílny Ministerstva vnitra, se v bodě 4 vysloveně uvádí, že korespondenční hlasování je v souladu s Ústavou ČR. Tak já tomu teď trošku nerozumím. A nabízí se tedy otázka, co vedlo odborníky na Ministerstvu vnitra k tak radikální změně názoru. Rozumím tomu, že se změnou politické garnitury a ministra přichází často dobrovolně nebo méně dobrovolně i ke změně názoru, ale podle mého názoru tady tato změna názoru je velmi razantní a zcela zásadní.
Dalším argumentem, který v té připomínkové zprávě byl, je zmíněno riziko, které rovněž výslovně uvádí Ministerstvo vnitra pro koaliční radu tehdejší vlády, a to je přeprava listovní zásilky, jejíž doručování není pod kontrolou státních orgánů ani voliče, ale je zcela závislé na soukromoprávních subjektech. Tím dochází k narušení bezprostřednosti hlasování, což může být považováno za ústavní problém spočívající v takzvaném outsourcingu volebního práva. Realizace volebního práva může být tedy vystavena nahodilosti doručování listovní zásilky držitelem poštovní licence. To je stav v demokratickém právním státě obhajitelný pouze vyvážením jinými zájmy, podstatnými zájmy pro výkon volebního práva.
A další, třetí bod, který bych rád zmínil, je v podstatě takový dvojí pohled na zavedení korespondenční volby. Zástupci pětikoalice je ve veřejném prostoru neustále zdůrazňován názor, že jak hnutí ANO, tak i SPD nechtějí zavedení korespondenční volby, protože je v zahraničí nikdo nevolí. To sice může být pravda, ale celé to možná i plyne z toho, že voliči v zahraničí, kteří zde dlouhodobě nežijí, nemají skutečný přehled a dostatek informací o tom, co se v současné době v podstatě v České republice pod vládou Petra Fialy děje a jaká je skutečná situace České republiky a českých občanů. Samozřejmě mnozí ani ten přehled mít nemohou, protože řada médií, která pracují ve prospěch pětikoaliční vlády, pouští do veřejného prostoru jen ty zaručeně správné informace ve prospěch vládnoucí pětikoalice a doslova, co všichni víme, samozřejmě straší lidi možným návratem vlády Andreje Babiše. V souvislosti s tím politolog Petr Drulák hovoří o zavedení korespondenční volby jako útoku na demokracii a jako jeden z důvodů uvádí i to, že občané žijící trvale v zahraničí disponují také občanstvím své druhé vlasti, kde jsou však o dění informovaní lépe a přesněji než o dění v Česku, a je tedy zbytečné zvyšovat pravděpodobnost, že se stanou jazýčkem na vahách při politickém rozhodování, jehož následky v konečném důsledku sami neponesou.
Když se podíváme na tu druhou stranu mince, tak za poslední desetiletí v podstatě nejméně důvěryhodná vláda, s minimální voličskou podporou, což se týká zejména TOP 09 a KDU-ČSL, které se dlouhodobě potácejí na hranici samostatného vstupu do Poslanecké sněmovny, se snaží pod tlakem neustále klesajících volebních preferencí protlačit do Poslanecké sněmovny korespondenční volbu ze zahraničí, a řešit tak pokles voličské podpory získáním více hlasů ze zahraničí, což samozřejmě u poměrně značné části veřejnosti podkope důvěru ve férovost voleb. Prosazováním korespondenční volby nyní, kdy jsou volební preference těchto stran, zmíněných stran, již na historicky nízké úrovni a vláda Petra Fialy navíc prokazatelně ztrácí důvěru a podporu svých vlastních voličů, je tak podle mého názoru trochu zahrávání si s vnímáním demokracie u nás. Vláda s dlouhodobě nejnižší důvěrou tlačí korespondenční volbu na sílu a téměř na poslední chvíli ve snaze vyškrábnout hlasy co nejvíce voličů v zahraničí, když doma už následkem zoufalé vládní politiky nic víc vyškrábnout nejde. Po zkušenostech se změnou volebního zákona a účelovým vytvořením předvolebních koalic před minulými parlamentními volbami v tomto možná část společnosti opět logicky spatřuje takzvaný, nebo pověstný záchranný kruh, který si vláda hodila sama sobě, aby politicky přežila.
Politická reprezentace by podle mého názoru neměla vytvářet ve veřejnosti dojem, že si opět našla fintu, jak volby a voliče přechytračit. Měnit parametry voleb jen kvůli tomu, aby si jedna konkrétní koalice zachránila ve volbách krk, nevzbuzuje důvěru ve férovost voleb. Důvěru ve férovost demokratických voleb skutečně nejde vyměnit za nějaké vyšší procento hlasů navíc. V tomto případě by opravdu nemělo platit ono příslovečné účel světí prostředky. Nicméně tuto skutečnost nám potvrdila i předsedkyně Poslanecké sněmovny, která v televizním pořadu Ptám se já na přímý dotaz moderátorky, co bude ona jako předsedkyně TOP 09 dělat s klesajícími preferencemi, tak zcela jasně odpověděla: Tak za prvé tady máme zavedení korespondenční volby. - Takže to je zcela jasné. Přes veškeré tady debaty, anebo nedebaty o tom, proč se to zavádí, tak je to zcela jasné. Prostě klesají preference a potřebujeme vyškrábnout někde hlasy v zahraničí.
Jedno americké prořekadlo říká: If it ain't broke, don't fix it. Jinými slovy, neopravuj to, co funguje. Od listopadové revoluce, a to bych chtěl zdůraznit, od listopadové revoluce nebyly v dějinách České republiky občany zpochybněny výsledky jakýchkoliv voleb a důvěra v náš volební systém je tak až výjimky univerzální. Při situaci, kdy by o výsledcích voleb rozhodly hlasy ze zahraničí zasílané poštou, by mohla vzít dnešní důvěra ve volby za své. Reálně hrozí to, že v kontextu debat o podvodech zejména při korespondenční volbě prezidenta USA přestanou lidé důvěřovat celému volebnímu procesu a jakékoliv těsnější výsledky mohou být odmítány jako zfalšované, a nejen možná ty nejtěsnější. Tady prostě může dojít k tomu, já už jsem před tím několikrát varoval při svém minulém (vystoupení?), že může dojít vlastně k tomu, že dojde k rozkolísanosti celého volebního systému. Protože podle mého názoru uvěří-li totiž jen nezanedbatelná část lidí, že je možné volby zfalšovat, tak i kdyby k tomu nedošlo a nebylo tomu tak, bude pro legitimitu voleb znamenat to samé, jako kdyby se skutečně podvádělo. To znamená to je veliké riziko vlastně, že bude docházet k napadání výsledků voleb.
Hnutí ANO je často kritizováno, že ve svém volebním programu rovněž mělo zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí, a nyní se staví proti zavedení tohoto způsobu volby. Ono už to tady zaznělo i z úst místopředsedky Poslanecké sněmovny paní Richterové. Ano, to je sice pravda, my jsme to měli ve volebním programu, ale v minulém volebním období vláda Andreje Babiše, pokud si pamatuji, nikdy zavedení korespondenční volby ze zahraničí nenavrhla a bylo to hlavně z toho důvodu, že tady hovořily zkušenosti z amerických prezidentských voleb, z prezidentských voleb z Rakouska, a co tam bylo nejdůležitější, je, že nepředložila tady ten zákon hlavně z důvodu na základě vyjádření Ministerstva vnitra týkajícího se možného porušení ústavnosti korespondenční volby a dále i kvůli možnosti zpochybnění a opakování voleb, a tím pádem i poklesu důvěry v demokratičnost a politiku. ***
