(20.30 hodin)
Poslanec Radim Fiala: Když tady koalice říká, že potřebuje tak čtyři až pět návrhů, tak já také jeden přidám. Navrhuji přerušení projednávání tohoto bodu do 31. 12. 2024.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, děkuji. Takže nyní budeme tedy hlasovat v tom pořadí, jak byly předloženy návrhy. První tedy od pana předsedy Fialy, do 31. 12. 2024 - přerušení projednávání tohoto tisku.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 10, přihlášeno 126 poslankyň a poslanců, pro 49, proti 71. Návrh nebyl přijat.
Nyní hlasujeme návrh pana předsedy Bendy. To už je nehlasovatelné, ano, děkuji.
Takže pan předseda Dufek navrhuje do 20.58 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 11, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 13, proti 101. Návrh nebyl přijat.
Další návrh je do 21.05.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 12, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 10, proti 110. Návrh nebyl přijat.
Další návrh - 20.32. Tak to máme co dělat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 13, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 5, proti 120. Návrh nebyl přijat.
Další návrh do 20.45 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 14, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 10, proti 118. Návrh nebyl přijat.
A poslední návrh, od paní poslankyně Pošarové, přerušit do 20. prosince 2026.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 15, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 72. Návrh nebyl přijat.
Nyní se tedy vracíme zpět do rozpravy a na řadě je pan poslanec Strýček. Pane poslanče, prosím, jenom vydržte chviličku, než kolegové, kteří chtějí odejít, opustí sál. Prosím, ještě chviličku vydržte... Tak já myslím, že můžeme. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady také chtěl rád říct několik připomínek k předloženému zákonu, nebo novele zákona o správě a výkonu voleb se zaměřením na korespondenční volbu. Je paradoxní, minule, když jsem tady hovořil, tak byl prázdný sál, dneska už je tedy vás tady víc, takže doufám, že si to tady vyslechnete. (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, rozumím. Kolegyně, kolegové, prosím, pokud máte něco důležitého, abyste rozhovory vedli v předsálí. Děkuji. Prosím.
Poslanec Jiří Strýček: On se nám tady v poslední době v české politice rozšířil takový trošku nešvar, a to to, že se v podstatě mění volební pravidla právě před nějakými přicházejícími volbami. V případě konkrétně této novely zákona o výkonu a správě voleb je to v podstatě za druhou polovinou volebního období a samozřejmě všichni víme, že je to nasměřováno k parlamentním volbám roku 2025. Takže aby tady ta tradice nebyla porušena, máme tady opět návrh na změnu volebního zákona, nebo novelu volebního zákona. Potvrzuje to i skutečnost, že ten celý zákon o výkonu a správě voleb nabývá účinnosti od 1. 1. 2026, ale tato jeho novela paradoxně předsouvá možnost korespondenční volby již od roku 2025.
S ohledem na skutečnost, že vlastně zavedení korespondenční volby bylo obsaženo v programovém prohlášení vlády, je pro mě osobně docela zarážející, že tento návrh novely zákona přichází na Sněmovnu formou poslaneckého návrhu, přičemž mezi navrhovateli jsou předseda vlády Petr Fiala spolu s ostatními předsedy koaličních stran. Ta odpověď na to je za mě zcela jasná. My tady o tom můžeme diskutovat, jak chceme, ale je to úplně zcela jasné. Prostě je to snaha vyhnout se legislativnímu kolečku, v rámci kterého by mohla vzniknout řada nepříjemných připomínek z jednotlivých připomínkových míst, která by mohla přijetí tohoto zákona zabrzdit, nebo přinejmenším zkomplikovat, eventuálně dát za pravdu odpůrcům tohoto návrhu zákona.
To byl takový první pohled v podstatě, co se týče časování a předložení. Já bych se potom na to ještě rád podíval vlastně z celkové té argumentace ke korespondenční volbě a dále dvojího pohledu na zavedení korespondenční volby.
Co se týče té argumentace ke korespondenční volbě, tak tato volba je pro Čechy dlouhodobě žijící v zahraničí, nebo zavedení této volby se samozřejmě na první dojem může jevit jako nevinná modernizace volebního zákona a posun vpřed, ale jak jistě všichni víme, přináší s sebou také řadu rizik. Asi nejčastějším nebo největším rizikem vlastně při této legislativní změně - hovoří zástupci TOP 09, konkrétně předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Adamová Pekarová, pozadu nezůstávají ani zástupci hnutí STAN v čele s Vítem Rakušanem. Tady zaznívají vlastně argumenty, že korespondenční volba ze zahraničí zvýší volební účast, umožní lidem snadno vykonat jejich volební právo, ušetří lidem čas a peníze, navíc už dlouho existuje v řadě západních zemí. Samozřejmě musím uznat, že samozřejmě na tom pravdy něco je, ale toto jsou nejčastější důvody, kterými pětikoalice zdůvodňuje nutnost zavedení korespondenční volby ze zahraničí a které pouští do veřejného prostoru.
Co se však již ve veřejném prostoru podle mě záměrně neobjevuje, jsou informace o rizicích, která s případným zavedením korespondenční volby přicházejí. Nemluví se o tom, jaké požadavky na volbu v Česku klade ústava, tedy že veškeré volby se konají tajným hlasováním. Kterýkoliv občan tohoto státu nemusí být ani odborníkem na ústavní právo, aby byl schopen se zastánců korespondenční volby zeptat na to, jak chtějí zavést tento způsob volby pro Čechy žijící v zahraničí a zároveň jim zachovat ústavně garantovanou tajnost hlasování. Ona totiž ta plenta ve volební místnosti nestojí jen tak pro nic za nic. Volič vhazuje lístek za plentu (?) právě z důvodu, aby nikdo neviděl, pro kterou stranu či kandidáta hlasuje, a aby nebyl nijak ovlivňován. A toto je zásadní problém, který hrozí při zavedení korespondenční volby ze zahraničí. Jednoznačně zde hrozí porušení ústavního principu tajnosti volebního práva. Nebyla by tedy zaručena tajnost hlasování, neměli bychom jistotu, že o volbě nerozhoduje volič pod nátlakem jiné osoby či skupiny osob. Korespondenční hlasování by mohlo umožnit prvky takzvaného rodinného hlasování, při kterém některý z členů rodiny disponuje hlasy ostatních členů rodiny a přímo realizuje či kontroluje jejich volbu. Ta logika věci je zcela jasná. Když se nehlasuje ve volební místnosti, tak prostě není možnost garantovat, že volič hlasuje sám, svobodně, na základě pouze svého rozhodnutí a zda mu někdo nekouká za zády. ***
