Nejmarkantnějšími volebními podvody ovšem trpěly poslední prezidentské volby ve Spojených státech. Tam to došlo tak daleko, že došlo až k významným potížím při předávání moci. Problémy s korespondenční volbou a volbou přes volební terminály byly tak značné, že už i česká média po čase raději rozebrala, jak mohlo dojít k tomu, že hlasovali lidé, kteří byli podle veřejné evidence již dávno mrtví. Tedy až do českých médií se nakonec dostaly články rozebírající a ospravedlňující hlasování zemřelých osob, viz například článek s názvem Shoda jmen a překlepy, kde za zesnulými voliči ve Spojených státech stojí hlavně chyby, jejich hlasy často patří někomu jinému, zveřejněný na serveru iRozhlas dne 20. listopadu. 2020.

A já si dovolím citaci: Volební komise v Michiganu veřejně uznala chybu, že byl připsán hlas muži jménem William Bradley, který zemřel v roce 1984. Hlasovací lístek byl zaměněn s lístkem, který předložil jeho syn. Ten se jmenuje stejně, bydlí ve stejném domě, ale jeho druhé jméno je Tarnell. Úředníci v Michiganu uvedli, že hlasování syna bylo omylem připsáno otci. William Tarnell Bradley v rozhovoru pro The New York Times uvedl, že kvůli pandemii hlasoval poprvé poštou. Řekl, že na hlasovacím lístku nebylo potřeba uvést datum narození a že lístek jednoduše vyplnil, podepsal a poslal už v polovině září. BBC při kontrole zmíněného seznamu odhalila několik možných chyb, které potvrdili úředníci zodpovědní za volby ve svých okrscích. Nejčastěji šlo o shodu jmen u dvou lidí: jednoho, který žije a hlasoval v Michiganu, a druhého, který zemřel a žil jinde.

V jednom případě narazili novináři na seniorku, která v září hlas odeslala poštou, ale do sčítání na začátku listopadu zemřela. V takovém případě Michigan ani Pensylvánie hlas neuznávají. Jiná žena, která měla zemřít v roce 2006, podepsala v roce 2020 výroční prohlášení jisté společnosti.

Jako problematická se ukázala i rodinná shoda jmen. Dva další muži na seznamu 31 jmen před nějakou dobou zemřeli, přesto byly podle hlasovací databáze odevzdány hlasy jejich jménem se správnými poštovními směrovacími čísly a roky narození. U obou mužů existovali synové se stejným jménem, aktuálně registrovaní na stejné adrese jako jejich zesnulí otcové, jak píše BBC. V jejich případě byl však zaslán hlasovací lístek zemřelých otců, v jednom případě ale syn nehlasoval a započítal se tak otců hlas, v druhém to bylo naopak.

Sporné voličské seznamy jmen se objevily také v Pensylvánii, tam mělo hlasovat až 21 000 zemřelých, a to hlavně pro demokratického kandidáta Joea Bidena. Podle listu The New York Times seznam sdílel na sociálních sítích osobní právník prezidenta Trumpa Rudy Giuliani. Obdobně tak učinil republikánský politik Matt Gaetz. Podle analýzy listu mohlo jejich příspěvky na sociálních sítích vidět až 11,3 milionu lidí.

Podle generální prokuratury v Pensylvánii soud dosud nezjistil žádný důkaz, že by v letošních volbách hlasoval kdokoliv, kdo je po smrti. Zveřejňované seznamy jsou ukázkou chybovosti v údajích, píše agentura AP. Mnohdy jde například o překlep v datu narození, některé státy mají dokonce přednastavené datum narození u voličů, kteří registrace kdysi vyplňovali na papír, a po převedení do elektrické podoby údaje nebyly opravené. Zajímavým případem jsou pensylvánští voliči s registrovaným datem narození 1. 1. 1800. Podle údajů agentury AP se datum používá z důvodů anonymity například obětí domácího násilí. Konec citace.

Při posledních prezidentských volbách ve Spojených státech amerických byl největší problém to, že ty volební stížnosti nebyly nakonec dostatečně řešeny soudy. Neproběhla v dostatečné míře soudní jednání, často byly volební stížnosti smeteny ze stolu. To by se dalo nazvat jako denegatio iustitiae neboli odmítnutí spravedlnosti.

Ty volební nedostatky viděl celý svět, objevila se na to téma i řada vtipů, ale humorné to zcela určitě není. Jednomu kandidátovi, Donaldu Trumpovi, chodily na mítinky tisíce lidí, chtělo by se říct, živých lidí, druhý kandidát, Joe Biden, měl problém naplnit rezervované prostory - ale kupodivu právě Joe Biden nakonec vyhrál. Už to je podivné, ještě víc je ale zarážející, že ten kandidát demokratů Joe Biden vyhrál právě až po započtení korespondenčních hlasů. Do té doby jasně vedl Donald Trump. Když jsme sledovali to sčítání hlasů ve chvíli, kdy už přibývaly jen korespondenční hlasy v několika státech, bylo velice podivné, že jednomu kandidátovi se hlasy jen hrnuly, zatímco druhý prakticky nula. To zkrátka statisticky není možné, i kdyby jeden kandidát vyzýval ke korespondenčnímu hlasování a ten druhý k osobní účasti u voleb.

Tento rok jsou ve Spojených státech amerických zase prezidentské volby. Pokud by vznikla stejná situace, dá se předpokládat, že už by to neskončilo tak klidně jako minule. A slovo "klidně" je použito ironicky, protože finále protestů proti podivnému sčítání zejména korespondenčních hlasů byl takzvaný útok na Kapitol, který skončil úmrtím několika osob.

To také chceme vyvolat takhle zásadní neklid v naší společnosti? Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Ale třeba to je ten záměr vyvolat takovou nejistotu ohledně sčítání volebních lístků, že to povede k nepokojům, které budou potlačeny, a teprve potom bude ustavena ta jediná správná, nedotknutelná vláda, proti které se nesmí protestovat, natož zpochybňovat výsledky voleb. Tím by volby, jak je dnes známe, skončily. Konec demokracie ve smyslu vlády lidu. Vládli by už jen ti pečlivě předvybraní v Evropské unii, Spojených státech a Velké Británii prověření politici.

Děsivé je, že zavedení korespondenční volby není jediným návrhem pětikoalice, který může zásadně ovlivnit volby do Poslanecké sněmovny a všechny následující volby. Do sněmovny byl pětikoalicí předložen ještě jeden návrh zákona, a sice návrh skupiny poslanců o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 585. Zase je to jen návrh skupiny poslanců, čímž vládní pětikoalice obešla mezirezortní připomínkové řízení, stejně jako u korespondenční volby pro přinášející(?) novelu zákona o správě voleb. Tedy opět připomínám, ten zákon o správě voleb ještě neplatí, tak ani není co novelizovat.

Zásadní rozdíl mezi touto vládou pětikoalice a předchozími vládami České republiky spočívá také v tom, že se často skrývá za návrhy skupiny poslanců, aby se vyhnula přísnému mezirezortnímu připomínkovému řízení. Ty návrhy zákonů za jiných vlád standardně připravovali odborní pracovníci ministerstev, tedy jejich konkrétní odborné útvary spolu s legislativními odbory, politici přinášeli jen celkové politické zadání.U této vlády je novinka, že návrhy zákonů přicházejí z nitra politických stran za využití advokátů, a nikoliv jako vládní návrhy, aby je projednala Legislativní rada vlády. A v čem je tedy rozdíl? Advokáti jsou zvyklí vymyslet verzi maximálně výhodnou pro jejich klienta, někdy až na hranu daného zákona. Naproti tomu úředníci ministerstev, pokud pracují dobře, se na věc dívají z dlouhodobé perspektivy, vnímají navázanost na další legislativu a praktické postupy. Dost často jsou to lidé pevných zásad, kteří zejména v pozicích referentů pracují za nevelký plat, ale s vědomím své odpovědnosti za řízení státu. Takový pohled je u advokátů ne zcela obvyklý. A podle toho ta předkládaná legislativa pětikoalice také vypadá. Proto při projednávání návrhu zákonů ve Sněmovně opakovaně testují hranu jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez ohledu na celkový ústavněprávní pohled.

Když se vrátím k novele zákona o nabývání státního občanství, která úzce souvisí s korespondenčním hlasováním ze zahraničí, je to návrh zákona tvářící se nevinně, ale může mít své velké dopady na volební výsledky po jejím přijetí. O této novele zákona se už hovořilo na tiskových konferencích, jak my za SPD zde ve Sněmovně i v mediálním prostoru, zejména o ní mluvil předseda hnutí SPD pan Tomio Okamura. Ten návrh má přinést usnadnění získávání českého občanství pro takzvané krajany, tedy potomky občanů Československa. Usnadnění získání státního občanství České republiky pro tuto skupinu je podivně zjednodušené. Přitom pro udělení státního občanství České republiky byly posledními novelami zákona o státním občanství přidány velice složité podmínky, jako náročná jazyková zkouška, včetně zkoušky z takzvaných reálií, plus alespoň pět let nepřetržitého pobytu na území České republiky. Velice přísně se to kontroluje, prověrky jsou velmi náročné.

Pro krajánky bylo dosud nezbytné dokládat, že opravdu jsou potomci českých občanů. Dokládá se to rodnými listy, oddacími listy a dalšími dokumenty. Ale nyní do tohoto zákona přibyla velmi nebezpečná konstrukce například v § 32 odst. 3, kde se uvádí - cituji: Fyzická osoba, jež je vnukem bývalého občana podle odst. 1, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud nebyla českým státním občanem ani státním občanem Slovenské republiky. Do prohlášení lze zahrnout i dítě.

V čem je problém, naznačuje výňatek z důvodové zprávy k návrhu zákona, a sice že se navrhuje odstranit stávající časové omezení použitelnosti úpravy § 33, v jehož důsledku je tato úprava v současné době neúčinná. Současně se navrhuje rozšířit osobní působnost daného ustanovení tak, aby kromě dětí občanů, které se narodily v zahraničí v letech 1949 až 1969, mohli občanství prohlášením nabýt i potomci těchto dětí v linii přímé až do čtvrté generace. Potomek ve třetí generaci do svého prohlášení bude moci zahrnout i své nezletilé děti a stanoví se náležitosti takového prohlášení. ***