(13.50 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)

Další bod mám eLegislativa. Vážení, ano, pan ministr představil zákon o úřednících samosprávných celků a polovinu času z toho mluvil o eLegislativě. Jak vypadá přílepek? Takto vypadá přílepek. Prosím vás, ty pozměňovací návrhy týkající se eLegislativy jsou přílepky. Opravdu ministerstvo nemůže připravit návrh zákona trošku jinak, než aby to přilepil k zákoně o úřednících samosprávných celků? Opravdu takto chcete dělat legislativu? Já se budu ještě vracet k zákonu o státní službě, ale to až potom, až to budeme projednávat, ale opravdu, přílepky ne. Byla jsem proti těmto přílepkům i minulém volebním období a jsem stále.

Nyní bych se vrátila k pozměňovacím návrhům, které jsem podala a ke kterým máte zjevně negativní stanovisko, protože nebyly na výboru podpořeny. Jedna věc se týkala toho, že jste snížili počty povinných školení úředníků na poloviční dobu, z 18 na 9 dnů. Já jsem navrhovala vyšší dny - prosím vás, týká se to za tři roky. Jestli se někdo domnívá, že není potřeba školit úředníky, já se domnívám, že je potřeba školit. Řeknete, že si tajemník rozhodne. Nerozhodne, dostane v rozpočtu jenom na těch 9 dnů. Proč by mu samospráva dávala víc peněz? Prosím vás, proč nechcete školit úředníky samosprávných celků? Já to nechápu.

Další pozměňovací návrh se týkal toho, že úředník nemůže být členem dozorového orgánu, například nějaké společnosti akciové, pokud ho tam nevyšle pouze ta obec, ale znemožňujete to i těm, kteří jsou například členové zastupitelstva v jiné obci a zastupitelstvo je chce vyslat, aby dozorovali nějakou městskou společnost. Ani to ten úředník nesmí. Vykonávat veřejnou funkci sice za určitých podmínek smí, protože tam je také omezeno, ale přesto mu nedovolíte plný výkon mandátu. Nechápu, zvláště když to dozoruje s prominutím toto ministerstvo STAN, že nechcete, aby skutečně zastupitel vykonával plný mandát, aby například mohl být - zrovna Dopravní podnik Prahy je docela špatný příklad - ale nějaké kulturní zařízení. Proč by nemohl úředník z vedlejší obce, když ho vyšle zastupitelstvo, jehož je členem, být například v dozorčí radě takové organizace? Já to opravdu nechápu, proč tomu dáváte zamítavé stanovisko. Pane ministře, domnívám se, že by bylo vhodné se opravdu k tomu vyjádřit. Pan ministr říká, že by rád, tak já mu ihned dávám šanci, končím svůj projev, aby mohl pan ministr něco říct.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy pan ministr se hlásí do rozpravy. Má dvě minuty, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Bezvadné, děkuju, paní předsedkyně. Paní poslankyně včera dokončila beze zbytku, tak dneska mně aspoň ty dvě minutky ještě na reakci nechala. Tak předně k tomu, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedkyně, co jste říkala prostě přece nikde není dogma, že služební zákon a třistadvanáctka mají být zrcadlové. Jsou to dva zákony, které jsou samozřejmě určeny pro rozdílná prostředí, a při té přípravě reagujeme i na konzultace s tím prostředím. Tenhle zákon byl dopodrobna v oblastech vzdělávání, v oblastech adaptačního procesu konzultován právě s obcemi a městy, a vůbec neříkejte - a já jsem opravdu devět let starostoval - že tajemník neví, jaký typ vzdělání jeho úředník potřebuje. Já naopak jako stát mu to diktovat nechci. Spoléhám na to, že samospráva prostě ví a zná potřeby svého úřadu lépe a každý tajemník, který je trochu osvícený, samozřejmě bude dbát na to, aby akreditoval a dal takové vzdělávací kurzy, které v jeho území pro ten jeho úřad mají a dávají jednoznačný smysl.

Ale ještě zpátky k zrcadlení té třistadvanáctky a služebáku. To jsou přece požadavky daných obcí, jestli o to mají zájem. Z MOČRu, SMS nikdo z nich při velmi podrobném připomínkovém řízení takový zájem neprojevil. Děláme zákon pro ně, neděláme zákon proti nim anebo jim navzdory.

Co se týká adaptace jako takové, tak v zákoně o státní službě je adaptační proces upraven jen rámcově, obsah i formu stanoví vždycky služební předpis. To samé si mohou upravit a upravují i územní samosprávné celky vlastními předpisy, na tom nic zvláštního není. Ve státní službě si stát může ohlídat, že půjde o výjimečné případy výjimek ze vzdělávání, u obcí si to stát prostě ohlídat jednoznačně nemůže. Hrozilo by zneužití.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane ministře, omlouvám se, ale musím vás přerušit, protože jak jsem avizovala, na tento čas, tedy 13.55. máme již pevně zařazen bod. Vaše vystoupení samozřejmě dokončíte, až se k tomuto bodu znovu dostaneme. (Ministr Rakušan: Děkuji, paní předsedkyně.) To znamená, já nyní přerušuji projednávání bodu číslo 130.

 

A naopak zahajuji projednávání bodu

 

142.
Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny

Děkuji tedy panu navrhovateli i zpravodaji z předchozího bodu a poprosím, aby se slova ujal místopředseda volební komise, poslanec Karel Haas, a seznámil nás s obsahem tohoto bodu.

A vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji vám mnohokrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý popolední čas. Já bych vás provedl - zastupuji zde našeho ctěného předsedu volební komise, kolegu Martina Kolovratníka jako místopředseda volební komise a provedl bych vás dnešním volebním bodem. Je to bod, kdy jsou navrženy změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny.

Volební komise obdržela ve stanovené lhůtě do 21. května 2024 do 12 hodin od jednotlivých poslaneckých klubů následující rezignace a nominace poslanců do orgánů Poslanecké sněmovny. Veškeré ty rezignace a nominace jsou zpracovány v usnesení volební komise číslo 129 ze včerejšího dne, to znamená z 21. května 2024. Shrnutí doručených rezignací a nominací je následující. Rezignace: stálá komise pro hybridní hrozby Ondřej Kolář, poslanecký klub SPOLU. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Michal Zuna (SPOLU). Následují nominace do orgánů Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu Michal Zuna (SPOLU), zahraniční výbor Helena Langšádlová (SPOLU), Stálá delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO, tady zdůrazňuji, že to je nominace na náhradníka této stálé delegace, Helena Langšádlová (SPOLU), Stálá komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace Michal Zuna (SPOLU), Stálá komise pro hybridní hrozby Helena Langšádlová (SPOLU), výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj (SPOLU).

Stručně vás seznámím s celým obsahem usnesení, ono je pouze dvoubodové. Právě onoho usnesení, včerejšího usnesení číslo 129 volební komise. Volební komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pověřila předsedu volební komise, poslance Martina Kolovratníka - z důvodu jeho nepřítomnosti ho zastupuji já - aby Poslaneckou sněmovnu seznámil s tím, že za prvé konstatuje, že obdržela od poslaneckých klubů následující návrhy na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny mnou před chvílí uvedené, jmenovitě uvedené rezignace a nominace, a za druhé s tím, že volební komise navrhuje plénu Poslanecké sněmovny veřejnou volbu pomocí hlasovacího zařízení, která může proběhnout nejdříve dne 22. května 2024, což právě dneškem naplňujeme.

Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že změny v ustanovených orgánech a komisích lze provádět pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, a volba se koná většinovým způsobem. Jednací řád Poslanecké sněmovny nestanoví způsob hlasování. Je tradicí, ústavní zvyklostí, že volba výborů, komisí a delegací probíhala vždy veřejným hlasováním. Navrhuji proto hlasování veřejné pomocí hlasovacího zařízení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP