(16.20 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Druhá varianta, o které mluví především poskytovatelé zdravotní péče, některé okresní nemocnice, ale i další, je, že lékař například proto, že je svobodný, z různých důvodů by měl mít možnost na základě vyjednávání, pokud s tím odbory budou souhlasit, velká odborová centrála souhlasit a ten lékař souhlasit, pokud bude chtít, sloužit víc než těch 416. Přijde mně to férovější, než aby musel obíhat nemocnice a takto to kumulovat. To je věc, kde nejsme zatím schopni dospět ke shodě, a uvidíme. (Předsedající: Čas.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Berkovcová, která interpeluje pana ministra Beka, ale ani jeden zde není přítomen, takže se dostáváme k další interpelaci pana poslance Strýčka na pana ministra Baxu. Pánové jsou oba zde, tímto dávám prostor panu poslanci. Prosím.
Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v eKLEPu byl zveřejněn váš návrh zákona, kterým se mění zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlasu a další související zákony. Dalšími zákony rozumějme zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, cituji, je "projevem snahy reagovat na technologický vývoj prostředí, v němž působí elektronická média", a rovněž cituji, "je nezbytné navýšit příjmy České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím systémových opatření".
Povinnost platby by se měla potom odvíjet od libovolného zařízení připojeného k internetu v rámci domácnosti, o uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi informovat poskytovatelé připojení. Podle jejich asociace hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen na sebe, ale i na zbytek společnosti uvalila těžko představitelné administrativní břemeno. Výsledkem bude chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivní výběr naopak sníží. Navíc se další náklady související s výběrem poplatků přenesou na nově zúčastněné osoby. Mimo jiné se podle asociace návrhem nabourává i soukromí uživatelů a návrh je nepřiměřeným zásahem do jejich soukromí.
Pane ministře, proč vám tento návrh nestál za to, aby proběhla širší diskuse za účasti regulátorů a odborníků a aby byl nalezen jiný udržitelný model financování veřejnoprávních médií? Není tady tajemstvím, že vámi uvedené ministerstvo v podstatě zamázlo většinu výhrad a výtek, které zazněly z odborných kruhů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Prosím.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Děkuji za slovo, vážený pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, děkuji za ten položený dotaz. Možná jej rozšířím na samý úvod o to, že takzvaná velká novela mediálních zákonů, zákona o České televizi, Českém rozhlasu a také souvisejících poplatkových zákonů a provozovacího zákona reaguje na to, že ekonomická situace obou veřejnoprávních médií se dostává na samotnou hranu vykonávání jejich funkční činnosti v souladu se zákonem. Je to dáno tím, že poplatky nebyly zvýšeny od roku 2005, respektive od roku 2008, televizní byl tehdy 135, rozhlasový 45, a také došlo k velké technologické proměně na mediálním trhu, obecně řečeno.
Samozřejmě, tento návrh zákona představuje bez diskuse jakési pomyslné kousnutí do kyselého jablka. Jedná se o navyšování koncesionářských poplatků, byť o částky, které jsou opravdu velmi nízké, o 15 korun u televize a 10 korun u rozhlasu měsíčně. Jedná se o poměrně velkou změnu v mechanismu koncesionářských poplatků, tedy už se neodvozuje zjednodušeně řečeno od televize a rádia, nýbrž od zařízení, která jsou schopna přijímat vysílání, což mohou být především mobilní telefony, tablety. I já velmi často veřejnoprávní média sleduji prostřednictvím těchto zařízení a takových lidí a domácností je určitě mnoho.
Na straně druhé jednoznačně chci znovu zdůraznit - pro velkou většinu plátců koncesionářských poplatků se tímto návrhem principiálně nic nemění, pouze tedy měsíčně, bude-li návrh schválen, budou platit o 10 korun více za rozhlas a 15 korun více za televizi, což je podle mě částka, která je rozhodně akceptovatelná, dokonce u televizního poplatku náš původní návrh na navýšení 25 korun se snížil na návrh o 15 korun. A jak říkám, velká většina stávajících poplatníků žádnou změnu vyjma tohoto navýšení nepozná.
Pak je tu nějaká část, kterou odhadujeme zhruba, nebo Česká televize, Český rozhlas odhadují zhruba na 600 000 domácností, které dosud koncesionářský poplatek nehradí s odůvodněním, že nemají televizní a rozhlasový přístroj. S ohledem na technologický důvod, o kterém jsme hovořili, my navrhujeme změnu, která vlastně znamená, že budou znovu, pokud bude zákon schválen, tyto domácnosti osloveny s tím, že mají hradit koncesionářský poplatek, jeden poplatek za domácnost, pokud tedy disponují zařízeními, která mohou přijímat signál, respektive mohou vysílat. Tady veřejnoprávní média vznesla vlastně podnět k tomu, že by potřebovala k tomu mít určitou datovou základnu na ověření této skutečnosti. Dnes u poplatků hrazených z televize a z rozhlasu mají veřejnoprávní média přístup k poskytovatelům elektřiny, řeknu to takto zjednodušeně. Návrh, abychom tato data získávali prostřednictvím dat mobilních operátorů, jsme do toho návrhu zákona zařadili v pokročilejší fázi přípravy, byl v eKLEPu, takto jsme jej prezentovali i minulý týden na tiskové konferenci, a vzbudil nesouhlasnou reakci, pane poslanče, o které vy hovoříte, poskytovatelů těchto služeb, kdy měli nejprve obavu z toho, že jim vzniknou velké náklady. V zákoně je přímo ošetřeno to, v tom návrhu zákona, aby tyto náklady hradit nemuseli, že je to věc, kterou budou hradit veřejnoprávní média, tedy náklady vzniklé operátorům z toho, že budou poskytovat tato data.
Jiná věc je obecný nesouhlas mobilních operátorů - já tady používám zjednodušeně ten termín mobilní operátor - s tímto návrhem. My jsme připraveni s nimi jednat, v detailu se o této věci bavit. Myslím si, že můžeme dospět i k závěrům, které zrevidují ten náš původní návrh. Já už jsem to takto řekl veřejně tento týden v pořadu Ptám se já na Seznam Zprávy, a jakmile ta jednání proběhnou, uvidíme, zda k nějakému návrhu na změnu dospějeme, či ne. Je zatím přirozená snaha veřejnoprávních médií získat analogický přístup k informacím, jako mají u stávajícího modelu placení koncesionářských poplatků.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.
Poslanec Jiří Strýček: Já jenom v krátkosti. Pane ministře, nezlobte se na mě, ale mě opět zaráží ten chvat a způsob, kterým se vlastně ten zákon tlačí do Poslanecké sněmovny, protože já si pamatuji, že zhruba tak před rokem jsem viděl nějaký váš podcast, 16. 5. tuším to bylo, když jste zcela jednoznačně tvrdil, že koncesionářské poplatky se nebudou měnit, a nyní prostě úplně změna o 360 stupňů a navrhuje se tady zákon s účinností od 1. 1. 2025. Takže za mě - je to možná můj osobní názor - ale za mě je to prostě opět chvat k parlamentním volbám 2025, kdy je třeba trošku podpořit spřátelená média. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro pana ministra na odpověď. Prosím.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Pane poslanče, já tohle považuji za takový kolorit té debaty, který určitě, pokud dorazí návrh zákona do Sněmovny, ještě mnohokrát uslyšíme, o provládních médiích. Já jenom zrekapituluju to, že jsem v roce 2022 opakovaně veřejně zdůrazňoval, že nejsem pro placení koncesionářských poplatků, nicméně my jsme od podzimu roku 2022 založili takovou pracovní skupinu expertů i zástupců koaličních stran, kde jsme situaci ve veřejnoprávních médiích poměrně detailně rozebírali. Já jsem na základě toho svůj názor na toto téma přehodnotil a jsem přesvědčen o tom, že v souladu s programovým prohlášením vlády je zapotřebí zajistit udržitelnost financování veřejnoprávních médií prostřednictvím návrhu, jehož pilířem je zvýšení koncesionářských poplatků, byť o malou částku, a rozšíření okruhu koncesionářů i změna plateb u právnických osob. ***
