(19.40 hodin)
(pokračuje Jana Hanzlíková)
Další nedostatek bodu prodlužování věku odchodu do důchodu je absolutní ignorace vývoje trhu práce v budoucích letech, ale i současná situace zaměstnávání osob starších 55 let. Z mnohaletých zkušeností ze zahraničí víme, že pokud reformy nezohlední nové výzvy, jako jsou změny v pracovním trhu nebo technologický pokrok, tak takové reformy jsou potom v praxi nerealizovatelné, přinášejí negativní sociální dopady a navíc stejně většinou nepřinášejí zamýšlený účel, v tomto případě tedy ušetření financí ze státního rozpočtu. Velkým problémem je, že se mění parametry bez přihlédnutí ke změnám struktury trhu práce v budoucnu a ignorují se změny v souvislosti s vývojem umělé inteligence. To v budoucnu značně ovlivní možné uplatnění starších osob na trhu práce. Ze zprávy Světového ekonomické fóra vyplývá, že trh práce bude v následujících letech ovlivňovat technologický vývoj, umělá inteligence a mnoho dalších faktorů. To povede k tomu, že trh práce projde velkými změnami. Podle zprávy už v příštích pěti letech se obmění téměř čtvrtina pracovních míst.
Velké změny na trhu práce jsou vždy největším problémem pro specifické skupiny, jako jsou starší lidé a lidé s hendikepem. V této souvislosti musím připomenout, že i v současné době se v prostředí pracovního trhu stále setkáváme s tím, že starší lidé čelí řadě předsudků a problémů, stále chybí reálná nabídka zkrácených nebo jiných flexibilních úvazků, které starším lidem sice pomáhají zůstat na trhu práce, ale není to pro ně dobré řešení, protože když přihlédneme k tomu, tak se jim vlastně před důchodem sníží výrazně příjem, což pak nepříznivě ovlivní výši budoucího důchodu.
I nyní, v době té nejnižší nezaměstnanosti, je mnoho lidí s věkem kolem 60 let, kteří mají při hledání zaměstnání velké problémy. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují mladší uchazeče. Často mi tito lidé říkají, že ani nedostanou pozvánku k pohovoru i přesto, že hledají práci pod svou kvalifikací. Přes 85 % Čechů starších 55 let má zkušenost, že jejich věk jim brání při hledání nového zaměstnání. Mám velké obavy, že prodloužení věku do důchodu bude znamenat, že více starších lidí skončí buď v evidenci úřadu práce, na nemocenské nebo budou nuceni žádat o invalidní důchod, pokud samozřejmě budou mít tak závažný zdravotní stav. K tomu se vyjádřil veřejný ochránce práv a myslím si, že bychom měli brát v potaz jeho názor, protože to je právě on, komu přistávají potom na stole ty neřešitelné sociální situace lidí.
Cituji: "Důchodová reforma není jen kyselé jablko, ale také hlavolam, který dost možná žádné řešení nemá. Všichni ekonomové na základě svých výpočtů doporučují zvýšení věku odchodu do důchodu, protože se prodlužuje doba dožití. Jenže to neznamená, že se zároveň prodlužuje doba produktivního věku, kdy je možné podávat pracovní výkony. V pětašedesáti prostě nemůžete pracovat stejně intenzivně jako ve třiceti. Už dnes jsou lidé v předdůchodovém věku nejhůře zaměstnatelnou skupinou obyvatelstva. Čili výsledek prodloužení věku odchodu do důchodu bude jen ten, že většina starších občanů skončí v evidenci úřadu práce a budou na podpoře. Problém se nevyřeší, jen se přesune na jiné místo." Konec citace.
Zvýšení důchodové věku a k tomu přehnané zpřísnění podmínek předčasných důchodů bude pro určitou skupinu lidí znamenat, že budou muset pracovat déle, často za cenu zhoršení svého zdraví a kvality života. Důchodový věk musí zůstat takový, aby lidé měli možnost důstojně a ve zdraví, alespoň v relativním zdraví, odejít z pracovního života a užít si také své stáří. Ekonomické argumenty pro zvýšení důchodového věku nesmí převážit nad sociálním hlediskem.
Pak druhý parametr, se kterým mám velký problém, je snižování výše budoucích důchodů. Toto snížení, jak už jsem říkala, se týká lidí, kterým bude v roce, kdy tyto změny vejdou v platnost, 59 let. Velmi důležité za mě je také říct, v jaké době a za jakého stavu vlastně společnosti vláda navrhuje tyto změny. Těsně nad hranicí chudoby jsou v České republice asi 2 miliony lidí. Pod touto hranicí milion lidí. 1,3 milionu lidí je ohrožených ztrátou bydlení, více než 2 miliony trpí materiální deprivací. To jsou jenom některá čísla ze zprávy o stavu chudoby v Česku Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Podle zprávy jsou chudobou nejčastěji zatíženi senioři a matky samoživitelky. Samozřejmě za tím stojí zdražování a vysoká inflace, kdy víme, že se ceny zvedaly až o 33 %.
Musím říct, že velmi alarmující je, že v České republice je neuvěřitelných 35 % lidí, kteří nedokážou nic uspořit na stáří. Takže to jsou lidé, kteří jsou potom plně závislí na důchodu ze státního rozpočtu. K té chudobě seniorů se velmi dobře vyjádřila předsedkyně Rady seniorů. "Chudých důchodců přibývá nejrychleji ze všech věkových skupin. Často těžko hledají peníze na nájem, opravu domu nebo dokonce na základní potraviny. Finančně se propadají zejména osaměle žijící důchodci, většinou ženy." Konec citace. Jak jsem již říkala, 86 % českých seniorů je finančně plně odkázaných pouze na důchodový systém. To by pro mě bylo tedy velmi alarmující.
Takže změny, které tady řešíme, vlastně tu situaci ještě zhorší. Musím říct, že jsme tady mnohokrát slyšeli výši, vlastně procenta, která se vydávají na důchody v České republice vůči HDP, kdy je to asi zhruba 8 %, a víme, že průměr Evropské unie, ale i u ostatních států je mnohem vyšší, a víme, že v těch letech, kdy je ekonomy propočítáno, že by byl důchodový systém v těch největších finančních problémech, bychom se jako Česká republika dostali na nějakých 11,5 %, což tedy za mě není absolutně nějaká neřešitelná situace.
Takže vzhledem k tomu, co jsem tady vše přednesla, tak se přidávám k návrhu na zamítnutí tohoto sněmovního tisku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, paní poslankyně. A než se připraví pan poslanec Novák, tak s faktickou poznámkou chce na průběh rozpravy reagovat paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na předřečníky, kteří tady byli přede mnou, nebo kteří tady nebyli přede mnou. Myslím si, že tento zákon tady předkládá vláda, je velice důležitý pro ni, proto tam taky dali i pevné hlasování prvního čtení. A já si myslím, že tento zákon si zaslouží, aby tady neseděl jenom jeden ministr, nebo respektive dva ministři, ale já to pokládám tak, že pro evropské záležitostí, nezlobte se na mě, pane ministře, tady pan ministr... byly tady pokládány i otázky nejen na ministra práce a sociálních věcí, i na ministra vnitra, takže já dávám návrh na přerušení do té doby, než se aspoň vrátí nějaká úctyhodná část poslanců vládnoucí koalice, ale alespoň polovina vlády. To znamená, já dávám přerušení do té doby, než se tu staví minimálně sedm členů vlády. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže ta jednoznačná podmínka, paní poslankyně, je sedm členů vlády v sále. Chápu to správně? Mám to poznamenáno. Je to návrh na přerušení. Já proto přivolávám kolegyně, kolegy do předsálí. A vnímala jsem, že se hlásí pan ministr Marian Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já dávám protinávrh, aby to přerušení bylo pouze do 19.52, protože je evidentní, že já tady poctivě celou dobu sedím, poslouchám, budu připraven reagovat, dělám si poznámky, a myslím si, že tady není důvod, tak proto ten protinávrh. Byla tady celá řada jiných klíčových materií, včetně i těch důchodových. Já si myslím, že je klíčové, když sedí ten gesční ministr. Takže tento protinávrh jsem tedy předložil.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Protinávrh zazněl. Děkuji. Potom jsem vnímala přihlášku pana poslance Michala Zuny. Prosím. A prosím opravdu protinávrh. ***
