(19.30 hodin)
(pokračuje Jana Hanzlíková)
Už jenom tyto změny zaměřené na seniory a lidi v předdůchodovém věku jsou za mě naprosto neadekvátní. Změny platí několik měsíců a už nyní vidíme, jak velké problémy přineslo toto zpřísnění podmínek lidem, kteří se rozhodli odejít do předčasného důchodu kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu. Takto přísně nastavené podmínky totiž naprosto nereflektují sociální situace jednotlivých lidí, takže některým lidem se odsunula těsně před ukončením pracovní aktivity možnost odchodu o dva roky a dalším, kteří sice odejít mohli, se natolik snížila výše důchodů, že se jim výrazně zhoršila životní úroveň a jsou nuceni žádat o sociální dávky, aby byli vůbec schopni pokrýt nejnutnější náklady.
Já jsem už při projednávání návrhu v roce 2023 jasně varovala, že se jedná o nepřijatelné zhoršení podmínek pro lidi, kteří se dostanou do natolik závažných životních situací, že jediné jejich řešení je opustit pracovní prostředí dříve než v řádném důchodovém věku. A zkušenosti lidí za těch několik měsíců ty obavy opravdu potvrzují. Je důležité si tady říct, že už tyto dva návrhy z minulého roku přinesly seniorům a lidem v předdůchodovém věku výrazné zhoršení kvality života.
Vláda mnohokrát garantovala, že negativní změny související s konsolidací státního rozpočtu budou spravedlivě rozloženy tak, aby významněji nezasáhly jednu skupinu obyvatel. Tak pokud se podíváme na změny, které již byly přijaty, a ty, které jsou dnes v projednávaném návrhu, tak tedy musím říct, že garance vlády jsou více než směšné. Ministr práce a sociálních věcí i vláda mluví o těchto návrzích jako o důchodové reformě. Víme, že to důchodová reforma není. A samozřejmě pokud by to tak bylo, tak by musely být dodrženy určité věci a určitá pravidla sociální politiky právě v oblasti vytváření reforem. Důchodová reforma totiž nikdy nesmí být tupě zpracována pouze z ekonomického hlediska. Nepřekročitelné pravidlo tvorby důchodové reformy je vyváženost ekonomického a sociálního náhledu. To znamená, že důchodová reforma je soubor změn, které mají za cíl zkvalitnit systém veřejných penzí. Při tvorbě nesmí absentovat sociální aspekty, které se týkají zajištění spravedlivého a dostatečného důchodového zabezpečení pro občany v důchodovém věku.
Sociální aspekt zahrnuje zohlednění různých sociálních skupin a především zajištění, aby reforma nepřinesla přílišnou nerovnost či nejistotu ve finanční situaci jednotlivců. Dalším sociálním hlediskem je zlepšení podmínek pro lidi pracující ve stáří a podpora flexibility při odchodu do důchodu. I kdybych se sebevíc snažila, sociální aspekt ve změnách, které již proběhly v roce 2023, nenajdu. A v tisku, který projednáváme dnes, je opět několik změn zcela postrádajících sociální rozměr a to je zásadní chyba.
Další chybou je, že vláda nedodržela pravidlo, že reforma musí být zpracována tak, aby chránila lidi, kteří jsou již v důchodovém věku nebo jsou blízko němu, aby nebyli postiženi nečekanými změnami. To poté vždy vede k nejistotě těchto lidí a jejich nedůvěře ve spravedlnost sociálního nebo důchodového systému. Reforma také nesmí zvyšovat nerovnost, protože pokud se zvýší nerovnost mezi různými skupinami obyvatel nebo se zhorší finanční situace těch nejzranitelnějších, je to jasná známka špatně nastavených změn důchodové reformy, které vedou k sociálnímu napětí a nejistotě. Změny v důchodovém systému nesmí být náhlé, nepromyšlené, nepodložené a nespravedlivé. Musí být navrhovány tak, aby nezpůsobovaly lidem v důchodu finanční problémy, ale naopak aby podporovaly zlepšování životní úrovně seniorů.
Tak to jsem si dovolila připomenout nejzákladnější pravidla sociální politiky v oblasti tvorby důchodové reformy nebo změny parametrů v důchodovém systému, jako je to ohledně tohoto návrhu, který projednáváme. Musím k tomu dodat, že změny navržené vládou, a to jak ty minulé, které jsme již přijali, anebo ty, které projednáváme, se těmito pravidly ani v nejmenším neřídí. A to je za mě opravdu velký problém.
Takže co je na těch návrzích špatně?
Za prvé. Návrh je zpracován z pohledu ekonomického a demografického, ale zcela chybí pohled sociální. Vláda předkládá změny bez ohledu na to, že dojde ke snížení kvality života budoucích seniorů a že vnáší do důchodového systému významné nespravedlnosti. Jsou to bohužel jen úsporná opatření, která mají ušetřit peníze státního rozpočtu bez ohledu na to, jak negativní dopad budou mít.
Za druhé. Jeden z největších problémů je to, že se změny dotýkají lidí, kteří jsou těsně před odchodem do důchodu. To je opravdu velká chyba. Stalo se to již u platných změn u předčasných důchodů, kdy se to dotklo téměř šedesátiletých lidí, kteří chtěli v dalším měsíci už odejít do předčasného důchodu, a ten jim byl o dva roky odsunut a znevýhodněn finančně tak, že někteří již do něho odejít nebudou moci vůbec. V dnes projednávaném návrhu se to týká dalšího prodlužování věku odchodu do důchodu a zpomalování růstu budoucích důchodů, kde se tyto negativní změny budou týkat už ročníku 1966, což jsou lidé, kterým je v tomto roce 58 let. To je opravdu velmi nefér vůči těmto lidem, kteří v tomto věku mají asi podle mě opravdu minimální možnost, nebo spíše nemají žádnou, se nějak na ty změny připravit a přizpůsobit se jim.
A za třetí. Obrovské selhání také je, že navržené změny vnášejí do důchodového systému nespravedlnosti, a to dokonce takové, že v rozdílu jednoho měsíce narození mají lidé významně odlišné podmínky.
A nyní tedy k jednotlivým návrhům, s kterými mám největší problém. Tak samozřejmě je to zvýšení důchodového věku. Znamená to, že se postupně bude zvyšovat tedy důchodový věk nad dnešní hranici 65 let, a to na základě toho, jak se bude v Česku u jednotlivých ročníků prodlužovat očekávaná délka dožití. Návrh je nastaven tak, že svůj penzijní věk zjistí po schválení legislativy nejen lidé, kterým v tom roce bude 50 let, ale také všichni do ročníku 1966, který jsem už tady zmínila a u kterého jako u prvního dojde k té změně. Nevím, jestli si všichni uvědomujete, že jsou to lidé, kterým v té době, kdy by tedy tento návrh vstoupil v platnost, tak jim bude 59 let, takže se jich ty změny dotknou pouhých šest let před odchodem do důchodu. Toto je přesná ukázka nedodržení základního pravidla pro tvorbu změn v důchodovém systému a také jasné porušení slibu ministra práce a sociálních věcí a vlády, že se změny nebudou týkat lidí v předdůchodovém věku.
Další velký problém vidím v tom, že se zde stále chybně pracuje jenom s údajem věku dožití, kdy průměrný věk je u mužů zhruba 75 a něco let a u žen více než 81. Pro správné nastavení věku odchodu do důchodu je naprosto zásadní řídit se také parametrem věku dožití ve zdraví a na tom v České republice nejsme vůbec dobře. Podle dat Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu se v průměru ve zdraví dožívají muži 61 let a ženy 62,5 roku, to znamená, že délka zdravého života Čechů se opravdu za 50 let téměř nezvedla. Statistiky uvádějí, že vážnější nemoc potkává nejčastěji právě lidi těsně po šedesátce. Je sice pravda, z demografických dat to jasně vidíme, že žijeme sice déle, ale ne ve zdraví. Tím, že se prodlužuje jen délka dožití, tak se vlastně prodlužuje i délka nemoci.
Je tedy jasné, a také už se o tom zmínili kolegové, že s přibývajícím věkem se nevyhnutelně zhoršuje i zdravotní stav většiny lidí. Zkušenosti ze zemí, kde přistoupili ke zvýšení věku odchodu do důchodu, ukazují, že prodloužení pracovní aktivity do vyššího věku vede k nárůstu nemocnosti, pracovních úrazů, a dokonce i předčasných úmrtí. Psychický stres způsobený tlakem na výkon v pokročilém věku má devastující zdravotní účinky. Posunutí věku odchodu do důchodu bez ohledu na dožití ve zdraví není nic jiného než způsob, jak ušetřit finance bez ohledu na sociální dopady. Zajímavé v tomto směru je stanovisko Ministerstva zdravotnictví, o tom už jsme tady slyšeli, ale také stanovisko České demografické společnosti, která upozorňuje na možná rizika v tomto předloženém návrhu. ***
