Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Já nevím, jestli hovoříte s těmi lidmi a vy vidíte ty problémy, jo, protože v podstatě tím, že se i tak velmi zpřísnily odchody do předčasných důchodů, tak tito lidé jsou nahnáni vlastně do situace, kdy opravdu, pokud už nezvládají pracovní aktivitu, tak nemají žádnou možnost. To je stále o tom, co já tady říkám - sociální náhled. Přece se nemůžou všechny parametry zpřísnit. A to se skutečně u těchhle lidí, těchto ročníků, stalo. Takže to mně přijde, že to je velmi nespravedlivé. A důchodový systém by neměl podporovat takové nespravedlnosti. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Marie Jílková, poté paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Marie Jílková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem trochu čekala, až bude po desáté hodině, protože se chci ještě dotknout problematiky porodnosti a plodnosti, a některá témata svádí k tomu, že je lepší je možná komunikovat až po dvaadvacáté hodině. Oni tady povětšinou vystupovali jenom muži k tomuhle tématu a popravdě, tady jsou i ženy, kterých se plodnost taky docela dost týká. Ono se ukazuje, že to jsou především ženy, kdo o tom rozhoduje, jestli další děti budou, nebo nebudou.

Já jsem tady slyšela od kolegyň z opozice to, kolik tomu rodičovství obětovaly. Je to tak. Já vám za to vlastně chci poděkovat, protože to vůbec nebylo lehké. A v době, kdy jsme děti měly, tak jsme tomu fakt obětovaly asi všichni (všechny?) docela dost, ušla nám spousta příležitostí - a vlastně nechci, aby to moje dcery měly úplně stejné. My můžeme dělat kroky pro to, aby to měly o kousek lehčí, aby nemusely úplně tak moc volit mezi kariérou a rodičovstvím, aby si nemusely vybírat, jestli musí zároveň studovat, nebo ne. A chci říct, že kroky v oblasti rodinné politiky tahle vláda dělá.

A je taky dobré se zeptat žen, co potřebují. Ony to říkají. Existuje několik výzkumů z poslední doby, kdy ženy, maminky a potenciální maminky říkají, co by potřebovaly. A ony by potřebovaly víc příležitostí pro to, aby mohly právě tyhle věci zkombinovat. Ale v nějakém systému, kdy nebudou muset být osm hodin matky a osm hodin pracovat. Tam jdeme právě těmi zkrácenými úvazky, tam jdeme tím, že teď prošel vládou zákon o dětských skupinách, který tohleto hlídání, které doplňuje zkrácené úvazky, bude rozšířeno i jinými formami. A tohle jsou věci, které konkrétně tahle vláda dělá.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Zuzana Ožanová vystoupí s faktickou poznámkou, poté je přihlášen pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Je ráda navážu, co tahle vláda dělá. Chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu. Když moje kolegyně Vildumetzová Mračková u zákona o státní službě v roce 2022 navrhovala zvýšení věkové hranice, kdy musí člověk, který je pod státní službou, ukončit svou práci a již nesmí ji dále vykonávat, tak jste to zabili. (Hlas mimo mikrofon.) Oni (to?) mají do 70 let. Teď navrhujete, že někteří už budou 70 let a 2 měsíce, 3 měsíce. No, co budou tedy dělat, když budou muset skončit na úřadu už v 70, ale do důchodu půjdou až za dva měsíce? To je pošlete na úřad práce?

My jsme tyto argumenty, že někteří lidé jsou schopni pracovat a chtějí pracovat, když je to jejich osobní rozhodnutí, i když je jim 70 a více let - to jste neposlouchali. Týká se to zákona o státní službě, ale týká se to také soudců. Tady jste neslyšeli. Ale najednou zvyšování odchodu věku do důchodu - v pořádku. Tak, prosím vás, proč to nejde ruku v ruce, když ke každému zákonu dáváte v poslední době různé přílepky? Tohleto by zrovna přílepek nebyl. Když chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu, proč (?) tyto limity? Třeba Úřad pro jadernou bezpečnost má problém s tím, že ti odborníci, sedmdesátiletí, odejdou a - s prominutím - nemají tolik mladých za ně jako náhradu. Proč jste tam nesouhlasili? Tady chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu, ale tam jste nechtěli zvýšit tyto věkové hranice. V tomto jednom volebním období. Já se nevracím do daleké minulosti, já se vracím do roku 2022.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já navážu na kolegyni Zuzanu Ožanovou. Vy jste skutečně taková koalice rozporů. Mě na to přivedl pan poslanec Kohajda, který - doufám, že ještě bude reagovat, byť řekl, že ne, ohledně třetího pilíře. No, vy zároveň po lidech chcete, aby si spořili - a to bylo to zvýšení té motivace - to jsem ocenil, to jsme podpořili - ale zároveň vy děláte všechno pro to, aby lidé dlouhodobým produktům, u kterých stát se nějakým způsobem na tom podílí, ať už příspěvkem, nebo tím, že se to dá odečíst z daní, tak vy ty lidi znejisťujete tím, že měníte pravidla uprostřed. My to napadáme dvakrát u Ústavního soudu, stavební spoření po 30 letech, produkt, vy úplně zničíte a u penzijního připojištění jste to udělali u lidí pobírajících důchod, že jste už u běžících smluv změnili pravidla. Ty lidi jste tam zamkli, nemůžou odejít, protože když odejdou, tak přijdou o státní příspěvek i zpětně, takže tam musí setrvat. Jednoznačně útok na spotřebitele, na možnost odejít z toho systému, ale znejistění, ti lidé nebudou věřit dlouhodobým produktům, když vy měníte pravidla - místo, abyste to udělali od nových smluv - to bych pochopil. A vy zároveň po těch lidech chcete, aby si spořili. Proč by to dělali, když nevědí, jestli vy třeba za rok zase nepřijdete s nějakou změnou zpětně? A můžete stokrát říkat, že to je nepřímá retroaktivita. To je ten problém. Takže vy si protiřečíte. Ti lidé nemají potom motivaci spořit do něčeho, u čeho nevědí, jestli za 20 let si na to budou moct sáhnout, anebo vy jim to třeba dodatečně zdaníte. To je ten problém.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Kubíček s faktickou poznámkou.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, paní předsedající. K panu poslanci Kohajdovi, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, já vás nepovažuji za hloupého, (ale) za velmi chytrého. Vy jste tady použil takzvaný falešný argument, protože oba důchodové systémy, které jste citoval, jsou založeny především na privátních fondech. Tak to je prostě dané. My privátní fondy nemáme a v indexu nákladovosti na fondu jsme druzí, druzí v řadě. Litva má vyšší, 1,5 %, nákladů na vydělanou tisícikorunu a my jsme 1,47. Například to Nizozemí je 0,1 %. A ta otázka další, která je, tak jsou tři pilíře - oni mají tři pilíře. První pilíř je ten průběhový. Druhý pilíř je povinný, který je dobrovolný a povinný, ale když do něj vstoupíte, nemůžete vystoupit. A pouze třetí pilíř je v rámci svého rizika, které já jsem ochoten podstoupit, tak je volný a průběžně udělaný. Takže, prosím, (pojďme?) se bavit o těchto záležitostech.

Já jsem v důchodové komisi byl a fungovalo to tak, že pravice říkala: dáme základní důchod 4 000 a všechno ostatní necháme trhu. Pak byla levice a levice říkala: ne, ne, to vyřešíme progresivním zdaněním v 10 pásmech. Takhle to vždycky bylo. A my se tady dneska dostáváme k jedné věci. My jsme nevyřešili tyto fondy, ale už se mačkáme do toho, abychom zvyšovali odchod do důchodu. A, prosím vás, tahle skupina obyvatel nemůže zaplatit dluhy této vlády.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová a připraví se paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Kolegyně, kolegové, opravdu už jenom velice stručně, protože o co jde, je, že my ukončujeme takový ten přístup všechno nebo nic. Tak jako částečné úvazky, které podporují i lidi 55+ slevou pro zaměstnavatele, přispívají k tomu, aby člověk v okamžiku, kdy si říká, že by si přece jenom mohl už dovolit zvolnit pracovní tempo tak, aby měl právě opravdu reálnou možnost například pracovat čtyři dny v týdnu ke konci své pracovní kariéry namísto pěti. To je reálný požadavek, reálná potřeba a je to něco, co jsme už zavedli a co podporujeme.

Stejně tak, co je velice podstatné, je tahle podpora na straně rodičů pečujících o malé děti. Proč já to tady teď říkám? Protože tak jako všechno v životě bývá poměrně dost povlovné (pozvolné?) a postupné, tak určitě je budoucností i pracovního trhu, i toho důchodového věku, že věci budou povlovnější (pozvolnější?) a postupnější, než bývaly - ne, že člověk do posledního okamžiku pracuje na 100 procent a potom jde najednou na nulu. ***