Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.30 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Druhou stranou mince je pak vysoká finanční a administrativní náročnost zaměstnávání osob v exekucích, zejména pro střední a malé zaměstnavatele a pro živnostníky. Toto musíme urychleně řešit. Není to přece nic tak složitého, ale musí se chtít, musí tahleta vláda chtít. Zvyšme tedy nezabavitelné minimum ze mzdy, přesuňme břemeno exekučních srážek ze mzdy na exekutory a hlavně, ukončeme lichvářský a nemravný charakter mnohonásobného navýšení původního dluhu v průběhu exekucí jejich zestátněním. Pomůžeme tím všem, včetně našeho důchodového systému, a nikoli zanedbatelným způsobem. Motivační podpora dobrovolného setrvání v zaměstnání občanů v důchodech, v řádných i předčasných, kde to nyní nejde vůbec - zase, ke škodě všech zúčastněných.
Toto téma vneslo do debat o změnách důchodového systému právě naše hnutí. Dosud byla motivace k dobrovolnému setrvání v zaměstnání i po dosažení důchodového věku prakticky nulová, pár desítek korun k důchodu navíc za rok práce bez jediného dne absence. My říkáme, že tato motivace musí být mnohonásobně vyšší. A proto vítáme, že do vládního návrhu byl zařazen námět SPD na snížení odvodů lidí, kteří dobrovolně budou pracovat i po dovršení svého důchodového věku, tak, aby benefit za tuto službu státu získali hned. Ale ta motivace musí být ještě výraznější. SPD jako jediný parlamentní subjekt navrhuje umožnit řádný, legální a pojištěný přivýdělek v klasickém zaměstnaneckém poměru i osobám pobírajícím předčasný důchod. Samozřejmě, tento výdělek musí být omezen, protože v opačném případě by se dosažení věku pro vznik nároku na předčasný důchod stalo pro každého občana v České republice i dnem faktického odchodu do důchodu. Ale logiku nedává ani současný stav, kdy si k předčasnému důchodu lze vydělat prostřednictvím nepojištěných dohod mimo pracovní poměr, ale ve standardním pojištěném zaměstnání nikoliv. Opět zde státu unikají každoročně desítky miliard korun na daních a odvodech.
Pojďme tedy nastavit rozumné parametry této možnosti souběhu zaměstnání a předčasného důchodu, například zastropujme měsíční výdělek nějakým koeficientem vůči aktuální výši minimální mzdy. Opět na tom vydělají všichni. Vysoké dodatečné roční rozpočtové příjmy lze získat i důsledným vymáháním daňových nedoplatků, které dle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jen za rok 2022 činily 100 miliard korun, a bojem proti daňovým únikům ve formě vyvádění nezdaněných dividend do zahraničí, anebo fiktivních a nadhodnocených vnitrofiremních transferů a převodových cen.
Z dlouhodobého hlediska je pak s ohledem na příjmy důchodového systému jednoznačně nejdůležitější provádění systémové prorodinné politiky a podpory porodnosti v pracujících rodinách, což do budoucna zajistí pozitivní demografický vývoj a dostatečný počet plátců daní a sociálního pojištění, ze kterého jsou důchody v našem průběžném systému financovány. Patří sem zvýšení daňových slev a daňových zvýhodnění pro pracující rodiče, řádně vychovávající své děti, systém výhodných manželských půjček a rodinných půjček se státní garancí a snížením dluhu při narození dalšího dítěte v rodině, státní podpora budování kapacit dostupného bydlení, vyšší porodné pro třetí, čtvrté dítě v pracujících rodinách, pokud alespoň jeden z rodičů - a to zdůrazňuji hlavně - pracuje. Dále rozšiřování kapacit školek a škol, kde je současná situace naprosto tristní, anebo široká nabídka částečných pracovních úvazků pro rodiče předškolních dětí v součinnosti státu a zaměstnavatelů. Zcela namístě je i snížení sociálního pojištění rodičům vychovávajícím nezaopatřené děti a v budoucnu vyšší koeficient výpočtu procentuální, tedy zásluhové složky důchodu těmto lidem za každé vychované dítě.
Ve všech těchto agendách máme v SPD konkrétní návrhy, mnoho z nich jsme již předložili i v legislativní podobě. Fialova vláda jde ovšem v oblasti rodinné politiky zcela opačným směrem, totiž v rámci konsolidačního balíčku zavedla od letošního roku dvě zásadní protirodinná opatření, když zrušila či omezila dvě klíčové prorodinné slevy na dani. Jedná se o zrušení takzvaného školkovného a o razantní omezení přístupu ke slevě na manželku či manžela pečujícího v domácnosti o děti či zdravotně postiženého člena rodiny. Rodiny s dětmi od tří let do nástupu do první třídy základní školy tak přišly letos o 43 740 korun čistého ročně, rodiny s dětmi do tří let pak o 18 900 korun čistého ročně. To je prorodinná politika v podání Fialovy vlády, která nemůže nemít negativní dopady na vývoj porodnosti i na budoucí podobu a stabilitu důchodového systému.
Zároveň je třeba ze strany státu vhodnými nástroji podpořit dobrovolné penzijní spoření a důchodové připojištění, jakožto i jiné formy zajištění občanů na stáří, tedy jít opačnou cestou, než jde tato vláda. To znamená, podpořit státním příspěvkem i nižší měsíční úložky než 500 korun měsíčně, přičemž k úvaze je i vyšší podpora tohoto typu spoření u mladých lidí a nízkopříjmových pracujících. A podobně postupovat i u stavebního spoření. Opět, jde o investici do budoucnosti.
Naprostým základem českého důchodového systému musí ovšem zůstat jeho funkční první průběžný pilíř garantovaný státem. My tvrdě odmítáme jakékoliv experimenty a hazardování se znovuzaváděním povinného spoření na důchod v privátních penzijních fondech. Hnutí SPD od počátku postupuje ve věci úprav důchodového systému konstruktivně a zodpovědně. Během uplynulého roku jsme se zúčastnili několika jednání tady s panem ministrem práce a sociálních věcí Jurečkou, kde jsme podrobně představili svoji koncepci důchodové reformy, včetně mnoha konkrétních návrhů. Některé z nich byly už akceptovány a vtělily (vtěleny?) do této projednávané novely zákona o důchodovém pojištění. Část z nich jsem už představila. A dále jde například také o zrušení krácení předčasných důchodů lidem, kteří odpracovali 45 let. Zatím je v návrhu mírnější krácení na polovinu, než je v současné době, ale to je za nás v SPD nedostatečné. My si myslíme, že ten, kdo nepřetržitě pracoval 45 let a po celou tuto dobu odváděl českému státu daně a povinné pojištění, nesmí mít starobní důchod přece krácený vůbec. Je to naprosto bezdůvodné a zcela nemorální.
Je rovněž férové z tohoto místa říci, že několik bodů z dnes projednávaného návrhu má naši podporu, respektive nemáme vůči nim výhrady zásadního charakteru, byť (být?) to nás, my bychom to třeba nastavili legislativně jinak. Jde například o fiktivní vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy v době, kdy občan pečuje o své první a druhé dítě do tří let, anebo o zdravotně postiženou osobu pobírající příspěvek na péči, o prodloužení doby, po kterou lze obnovit vyplácení vdovského důchodu či o možnost partnerů dobrovolně se rozhodnout pro společný vyměřovací základ manželů pro výpočet jejich budoucích důchodů.
Naopak, naši podporu nemá zmírnění podmínek pro nárok na takzvaný odložený starobní důchod lidem, kteří neodpracovali potřebný počet let, tedy zkrácení doby pro dosažení nároku na odložený důchod z pěti let po dosažení zákonného důchodového věku na dva roky. To jednak přináší zvýšení výdajů rozpočtu a současně to snižuje motivaci k práci u lidí, kteří se jí celoživotně vyhýbají, ačkoliv k tomu nemají žádné objektivní, například zdravotní, důvody. Jinými slovy, jde o bezdůvodné opatření, které my jasně odmítáme. ***
