Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(11.50 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
A jaký je dopad teď do toho rozpočtu tím, že minimálně 150 tisíc lidí šlo do předčasného důchodu, má daleko vyšší důchod a budou mít, ti lidé budou mít daleko vyšší důchod oproti těm lidem, kterým vlastně se to pak díky těm vašim krokům snížilo? Je to strašně jednoduché. Já pouze chci, abyste mi na toto odpověděl, protože já to prostě považuju jako vaše selhání ministra práce a sociálních věcí, protože vy jste na to měl reagovat bezprostředně, a vy jste na to nereagoval. A ještě jste ty lidi vyzýval k tomu, aby do předčasného důchodu šli. A vy pořád říkáte, že chcete, aby to bylo spravedlivé a transparentní, ale mně to spravedlivé a transparentní nepřipadá. Jestli tedy ten člověk, kdyby šel do řádného důchodu, tak by měl o čtyři pět tisíc méně, než když šel do toho předčasného důchodu. Tak mi prosím vysvětlete, co je na tom spravedlivého. A znovu říkám, že jsem přesvědčena o tom, že právě to je ten důvod, (Předsedající: Čas!) proč přinášíte ty návrhy. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vyčerpali jsme všechny faktické poznámky, takže můžeme přejít opět do obecné rozpravy a další přihlášenou je paní poslankyně Renata Oulehlová.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den všem. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My už tady opravdu třetí den řešíme novelu zákona o důchodovém pojištění. Hlavním argumentem je to, že vlastně se bude měnit počet pracujících, kteří budou pracovat na důchody těch důchodců. Já bych se ráda zastavila nad jednou věcí, a to je počet pracujících, a to, že bychom se měli zaměřit na to, že jsou lidé, kteří nepracují a kteří nepracují záměrně. K poslednímu dubnu bylo v evidenci Úřadu práce celkem 280 tisíc lidí. V situaci, kdy firmy zoufale shánějí zaměstnance a nedaří se, si myslím, že je to pořád ještě velké číslo. Dvě stě osmdesát tisíc, to je pro představu sice nejmenší, ale náš krásný Karlovarský kraj, tak jako kdyby jeden celý kraj nepracoval, což je pro mě opravdu číslo, které by býti nemělo.
Jsou lokality, zvláště tam, kde je sociální vyloučení, kde ta nezaměstnanost je poměrně vysoká. U nás je to například v našem okrese, jsou to městečka nebo města, která mají 10,7 % nezaměstnaných, máme tam ale i 14,3 % nezaměstnaných, což si myslím, že je na ten celorepublikový průměr opravdu vysoké číslo. Co je však pro mě alarmující, že nám celorepublikově narůstá počet lidí mladistvých, to znamená do 19 let, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Jenom pro zajímavost, mezi lety 2021-23 vzrostl počet těchto lidí o jednu třetinu, což také o něčem vypovídá. Myslím si, že ministerstvo by se mělo zaměřit i na toto, proč se tohle děje a jak je možné, že vůbec tito lidé jsou v evidenci úřadu práce a někteří jsou tam i několik let. Jenom v našem okrese je mladistvých do 19 let 180 a jsou měsíce, kdy počet těchto mladistvých je daleko vyšší než počet lidí 60+ v evidenci úřadu práce, což je také špatně. Vezměte si, že lidé 60+ už mají nějaké zdravotní problémy nebo nemůžou sehnat práci, protože je prostě nikdo nechce, protože jsou pro firmy staří, což je taky hrozné.
Co se týče té struktury mladých do 19 let, tak z těch 180, to bylo k poslednímu dubnu, je 111 se základním vzděláním a už jsou v evidenci úřadu práce, ale co je ještě horší, 61 těchto mladých lidí nemá ani dokončeno základní vzdělání. Pokud si zvyknou už být vlastně od 15 let v evidenci, tak já si myslím, že pokud něco neuděláme, tak oni už nikdy pracovat nebudou, a stejně tak jako jejich rodiče a prarodiče se budou snažit udržet prostě v té evidenci, jak jen to dlouho bude možné. Takže já si myslím, že opravdu bychom se měli zaměřit na to, že by měl co největší počet našich občanů pracovat, a zvláště ti mladí.
Já bych se ještě zastavila u takového, jak to vlastně mají ti starší zaměstnanci. Jaká můžou být rizika a jaké můžou být problémy? Určitě se mnou budete všichni souhlasit, že starší zaměstnanci mají mnoho pozitivních atributů, jako jsou například zkušenosti, loajalita, pracovní etika. To je prostě generace, která byla zvyklá pracovat a do té práce chodí. To může být pro zaměstnavatele velikou výhodou. Důležité však je, aby zaměstnavatelé vytvořili podpůrné podmínky a inkluzivní, aby to pracovní prostředí bylo pro lidi třeba například 60+ příjemnější a aby se zohledňovaly jejich potřeby.
Zaměstnávání těchto lidí opravdu může ale přinášet několik specifických rizik, která je třeba brát v úvahu. Já bych se ráda zmínila jenom o pěti z nich krátce, a to jsou v první řadě zdravotní problémy, jak už jsme tady mnohokrát slyšeli o tom věku dožití ve zdraví, takže to je, že starší zaměstnanci mohou mít více zdravotních problémů, které můžou ovlivnit jejich výkonnost a schopnost vykonávat třeba určité fyzicky náročnější úkoly opravdu jen s velkým sebezapřením a s velkým výkonem. A je důležité zohlednit i jejich třeba sníženou pohyblivost a zrakové či sluchové už jakoby znevýhodnění.
Dalším bodem je bezpečnost. Kvůli fyziologickým změnám mohou být starší pracovníci náchylnější k úrazům. Je důležité zajistit bezpečné pracovní prostředí a případně upravit pracovní postupy, aby se snížilo riziko nehod. Důležité je také zmínit stres a adaptace na změny. Starší zaměstnanci můžou mít problémy s adaptací na nové technologie, na přechody k jiným postupům. To jim může způsobovat zvýšený stres a tady je na těch zaměstnavatelích, aby opravdu je dobře proškolili, aby jim vytvořili ty pracovní podmínky, aby se s novou technologií mohli sžít.
Předposledním bodem je fyzická a psychická únava. Já si myslím, že už všichni - včetně mě, kdo po té padesátce, jak nám říkali lidé, tak opravdu ty síly ubývají a je to každým rokem horší. Takže s přibývajícím věkem může být náročnější udržet vysoké pracovní tempo práce, což může vést k únavě, vyčerpání a ti lidé opravdu potřebují vyšší časovou dotaci na regeneraci. ***
