Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(13.40 hodin)
(pokračuje Drahoslav Ryba)
To podle mě tedy opravdu není reforma, ale je to novela, pouze novela a parametrické změny.
Mám několik otázek. Proč říkáte, že důchody nás více zadlužují? Vždyť úplně stejně nás přece zadlužují všechny výdaje státního rozpočtu; od nákupu zbraní počínaje a státním aparátem konče. Tady jedna vsuvka. Mě by tedy opravdu zajímalo, včera jsem se dočetl v médiích, že finanční prostředky poskytly pouze čtyři země na nákup munice, a mě by zajímalo, že pokud tedy se nestane to, že ty ostatní země taky přispějí, kdo zaplatí ten zbytek té munice. Protože to budou obrovské miliardy, které to bude stát, a já nevím, kdo je zaplatí. V žádném případě se nejedná tedy o důchodovou reformu, ale o pouze dílčí změnu parametrů a několik dalších z pohledu důchodů relativně malých změn.
V celé důchodově reformě ale neřešíte navýšení příjmové stránky rozpočtu, například zvýšením daní z takzvané šedé ekonomiky, podporou ekonomiky a zlepšením její výkonnosti nebo vytvořením dalšího pilíře, ale ne takového, který už tady byl a kde bylo reálné riziko, že občané o tyto peníze přijdou, ale takového pilíře, za jehož hospodaření bude ručit stát. Říkáte, že už jsme to v České republice skutečně několikrát zažili. Ano, vláda Bohuslava Sobotky zrušila třetí důchodový pilíř. Ale proč? Protože občané měli s takovými, respektive obdobnými projekty svoje negativní zkušenosti.
Vezměme si například kuponovou privatizaci a Harvardské investiční fondy. Harvardské fondy vedené Viktorem Koženým jsou jedním z nejznámějších příkladů neúspěchů a podvodů spojených s kuponovou privatizací v České republice po pádu komunismu. Většina z vás si ještě asi pamatuje kuponovou privatizaci, proces, ve kterém mohli občané České republiky získat podíly ve státních podnicích pomocí kuponových knížek. Viktor Kožený, vystudovaný ekonom z Harvardu, založil Harvardské investiční fondy a lákal občany na slib jistoty desetinásobku zhodnocení, tedy že za každou investovanou kuponovou knížku obdrží desetinásobek její hodnoty. Tento slib přilákal obrovské množství lidí, což umožnilo Koženému získat kontrolu nad významnou částí privatizovaných podniků. Nicméně místo slibovaných výnosů většina investorů neviděla zpět ani korunu. Kožený totiž prostředky z fondu použil na osobní obohacení a zahraniční investice, které často selhaly. Významná část majetku fondů byla buď znehodnocena, nebo převedena do zahraničí, což vedlo k rozsáhlým ztrátám pro drobné investory. Mimochodem kvůli těmto činnostem byl právě Kožený později stíhán za podvody, nejprve tedy v České republice a později i v USA. Přestože byl zatčen na Bahamách, nikdy nebyl vydán do Česka ani do Spojených států k soudnímu procesu a žije si celkem v pohodě na Bahamách právě z těchto peněz drobných investorů. A toho se právě obávali lidé, že si budou většinu života spořit v soukromých fondech a potom si místo nich bude užívat nikdo jiný, třeba na Bahamách. To je pravý důvod neúspěchu tohoto důchodového pilíře.
Pan premiér ve svém vystoupení řekl, že kdyby vláda Bohuslava Sobotky nezrušila třetí důchodový pilíř, byli bychom dnes někde jinde. No, možná bychom tady byli stejně. Ale s velkou pravděpodobností by peníze z tohoto pilíře byly někde jinde, třeba právě na těch Bahamách. Hnutí ANO chce zavést další pilíř. To je pravda, ale takový, za který bude ručit stát, aby se něco podobného již nemohlo opakovat a aby lidé opět získali důvěru ve stát a ve financování.
Koalice říká, že Česká republika dává příliš mnoho finančních prostředků na důchody. Tak se na to podívejme. Je řada států, které dávají k podílu HDP mnohem víc; Itálie, Řecko, i to Řecko dává 15,7 procenta, které vy říkáte, že zkrachovalo, Francie 13,6, Rakousko 13, Polsko 10,6, Německo 10,2, Maďarsko 8,5. Česká republika se pohybuje někde kolem úrovně 7,7 procenta. A v té nejhorší době, kdy půjdou do důchodu Husákovy děti dle vašeho odhadu, analýzy, by se podíl k HDP pohyboval kolem 11,5 procenta a dále by opět klesl na 10,5 procenta, což je hodně států, které se pohybují i nad tímto podílem.
Vláda také říká, že naši důchodci si žijí nad poměry. Tak se opět podívejme na fakta. Poměr důchodu k průměrné čisté mzdě: Maďarsko 94 procent, Portugalsko 90,3 procenta, před námi je i Lucembursko, Rakousko, Nizozemsko, Itálie, Francie, dokonce i Slovensko s 69,4 procenta. Česko - v této chvíli uvádí Eurostat 65,2 procenta.
No a potom na závěr ještě jednu vsuvku. Já jsem tady se snažil po většinu času být a když jsem tady nebyl v sále, tak jsem se to snažil poslouchat z přenosů, které tady v Poslanecké sněmovně jsou. A musím říct, že jsem tedy úplně nebyl spokojen nebo aspoň jsem nepochopil, možná je to nepochopení, to, kdy opravdu pan premiér říká, že vláda se snaží udělat to, aby lidé byli v důchodu zhruba 21 a půl roku. Já tedy jsem ten výpočet nepochopil, byť si myslím, že v matematice jsem dosti zdatný, vystudoval jsem technickou vysokou školu. Ale jestliže věk dožití dle OSN v roce 2050 bude - predikce je 82 až 86 let, predikce Českého statistického úřadu je 82 až 87 let, když to vezmu hodně zhruba, tak lidé v roce 2050 budou umírat v průměru ve věku 84 let. Jestliže řekneme, že budou umírat, a my to neříkáme, to říká OSN, to říká Český statistický úřad, že lidé se budou dožívat 84 let v roce 2050 a říkáme současně, pan premiér říká, že chceme, aby věk člověka, který bude v důchodu, čili aby si odžil v tom důchodu 21 a půl roku, tak 84, kdy budou umírat v tom 2050, bez 21 a půl tedy, je zhruba 63. To znamená, že lidé by v této - pokud bychom chtěli dodržet tuto premisu, měli do důchodu odcházet v 63 letech. Nevím, ať počítám, jak počítám, pokud 21 a umřou lidi v 84, je to furt 21. Jestli mě někdo přesvědčí o opaku, budu určitě rád.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a mám zde dvě faktické poznámky. První pan ministr Jurečka a připraví se pan poslanec Nový. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já v rychlosti zareaguji na tři poznámky k předřečníkovi, panu poslanci Rybovi. Ta první věc; včera jsme si tady jasně vysvětlili, bavíme se o předpokládané době dožití té dané populace, toho daného ročníku, která bude vstupovat do toho důchodového věku. Uváděl jsem tady i ty příklady u konkrétních poslanců, kteří se ptali pro které ročníky narození, je to uvedeno v tom materiálu, podle čeho se na to podívat. Je tam garance minimálně 21 a půl roku průměrné doby pobírání důchodu.
Druhá poznámka. Prosím, můžete ocitovat, kdo z členů vlády řekl, že si naši důchodci žijí na poměry? Řekl jste to tady několikrát. Můžete říct zdroj a kdo to řekl? Nikdo z nás to neřekl. Hovořili jsme o tom, že valorizace důchodů dokázaly zajistit životní úroveň tak, že výše důchodů a jejich růst byl nad inflací. Takto jsem já o tom vždycky hovořil, i moji kolegové z vlády.
Třetí poznámka. Pochopil jsem správně to, že když jste byl velitelem hasičů, tak v tom období vlastně byla většina ministrů financí za hnutí ANO a vy jste si stěžoval, že v tu dobu museli chodit kolegové z Hasičských záchranných sborů z řady krajů žebrat o peníze na kraje? Tak jsem vás pochopil, jak jste to říkal. Děkuji za vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Nový, pak následuje paní poslankyně Peštová a pak se hlásí ještě pan poslanec Ryba. Takže nyní prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo, paní předsedající. Také se obrátím vaším prostřednictvím k mému předřečníkovi. Protože tady není pan poslanec Kohajda, tak budu reagovat za něj ohledně té inflace. Minulý komunistický režim se chlubil tím, že vyřešil dva největší problémy tržních ekonomik, a tím byla právě inflace a tím byla nezaměstnanost.***
