Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(19.30 hodin)
(pokračuje Pavel Růžička)
Naopak v rovině čl. 1 ústavy je návrh v tomto směru v rozporu s postulátem právního státu. Dává bezbřehé možnosti postihu držiteli zbrojní licence. Na správním orgánu interpretací vládního ustanovení na dovozené porušení daného ustanovení může navázat odnětí zbrojní licence dle článku 36 zákona č. 119/2002. Odvolání proti odnětí licence nemá odkladného účinku. V případě dovození nezákonnosti soudem by se držitel zbrojní licence mohl domoci navrácení licence, například zrušení nezákonného rozhodnutí při běžných lhůtách správních soudů, přibližně po třech letech. V tomto směru jde o ustanovení potenciálně likvidační pro podnikatele, držitele zbrojních licencí i v případě následného soudního zásahu v jeho prospěch.
Tak a já bych tady řekl některé zkušenosti, které byly řečeny i na tom kulatém stolu. Já vám tedy vysvětlím, jak se kupuje zbraň. Nejdřív potřebujete získat nákupní povolení od Policie České republiky. Takže ten dotyčný člověk zajde na policii. Policie ve správním řízení mu vydá nákupní povolení. Jde k prodejci, tomu prodejci dá zbrojní průkaz a vybírá si zbraň. Když si vybere zbraň, prodejce ho zapíše do Centrálního registru zbraní, kde se mu propíše uvedené nákupní povolení. Kupující si zbraň odebere a dojde na policii a zbraň přihlásí. Takže policie v krátkém úseku toho dotyčného vidí minimálně dvakrát. Minimálně dvakrát. Já se ptám, pane ministře, při událostech na Filozofické fakultě pochybil někdo z prodejců, že se odkazujete a zpřísňujete tyto podmínky? To by mě zajímalo, jestli tam nějaká chyba byla.
Vy jste potom rozjel kampaň červené dlaždice. Já už jsem to komentoval od začátku, když jste s tím přišel, že to je naprostá hloupost. A já teď vysvětlím proč. Protože červená dlaždice, to je v CRZ toto okno (ukazuje papír), kde bylo pouze uvedeno, aby prodejce, když má nějakou pochybnost, volal na telefonní číslo. Já jsem udělal to, že jsem na to telefonní číslo zavolal, a ten dotyčný policista vůbec nevěděl, která bije, odkázal mě, ať volám na zbraně. Tak to fungovalo v tom prvopočátku. Teď jste to maličko vylepšili. Zase ta úvodní obrazovka prodejce, když si ji rozkliknu, tak tam na mě vyskočí neuvěřitelná, neuvěřitelná tabulka. To fakt musel navrhnout člověk, který s tím má neskutečný zkušenosti... Takže mně jako prodejci, když se bude zdát osoba divná, kterou bych chtěl nahlásit, tak já si to rozkliknu a řeknu mu: Prosím vás, pane, můžete mi říct, jak se jmenujete, abych si tady do tabulky vypsal vaše jméno? Můžete mi, prosím vás, říct datum narození? Můžete mi říct telefonní číslo? Maila? A ještě, prosím vás, potřebuju tady v té tabulce zakliknout - vy si chcete koupit zbraň a střelivo, na niž nemáte oprávnění? Nebo chováte se agresivně? - Víte, jak to probíhá? Když budu prodávat zbraň, někdo se bude chovat agresivně, tak mi určitě nebude sdělovat telefonní číslo a mail, jo, budu volat na 158. Toto jsou úplně zbytečné věci. Vy tu policii zatěžujete úplně zbytečnými věcmi. Tohle vůbec nedává smysl. Já jako prodejce jsem se s tím setkal dvakrát, když si nějaký Slovák bez zbrojního průkazu chtěl koupit malorážkové náboje a já jsem mu je odmítl prodat, protože neměl zbrojní průkaz český, tak jsem volal na 158, ať policie přijede, protože se choval agresivně. Ale za deset let jsem se s tím nesetkal. Obtelefonovával jsem si velké prodejce zbraní. Nikdo s tím žádný problém takovýhle nemá. Pokud má problém, volá na 158. Ale nebude tady vyplňovat nějakou nesmyslnou tabulku v době, kdy ho obtěžuje kupující.
A ještě vám prozradím, pane ministře, jednu věc. Jako ne každý, kdo stojí za tím pultem, tak má přístup do CRZ, tam je omezená skupina lidí, nemusí to být každý prodavač. Já jsem to třeba u sebe dělal tak, že jsem tam měl přístup jenom já. Jsem povinný střelivo tam zaevidovat do 48 hodin, takže jsem to třeba dělal jednou denně. Když chtěl někdo zbraň a chtěl si domluvit prodej zbraně, tak samozřejmě jsem tam byl a zapsal jsem tu zbraň okamžitě, protože jsem musel vytisknout doklad na převod zbraně a zapsat tu zbraň policii do CRZ. Takže nekomplikujte to. Pokud je problém, volejte 158, protože všechno ostatní je absolutně zbytečné.
To, že když si někdo koupí určitý počet nábojů, že to obchází kriminální policie a zjišťuje, proč si někdo koupil, já nevím, 300 nábojů... Kolega Lang tady o tom mluvil, pokud někdo střílí z větší dálky, tak si koupí stejnou šarži.
A víte, co mě třeba, pane ministře, mrzí? Vy se furt oháníte tou bezpečností, jak to chcete zkvalitnit. A proč tam na tom Ministerstvu vnitra nikoho nenapadlo, že zrušíme nákupní povolení prostřednictvím datové schránky, aby si to nemohl nikdo udělat dálkově, ale aby se na tu policii musel dostavit? Vy jste nad tím vůbec nepřemýšleli, vůbec jste nad tím nepřemýšleli. To tam máte lidi, kteří na to nepřijdou? Proč tuhletu povinnost, aby policista viděl a zhodnotil toho, komu je vydáváno nákupní povolení, tak proč to přehazujete na prodejce? Já to nechápu. Vy to chcete zkvalitňovat, ale nikoho nenapadne, že zrušíme vydání nákupního povolení pomocí datové schránky, aby tam každý přišel osobně. To je pro mě fatální chyba. To jste do toho zákona měli dát.
Když to vypíšu tady do té tabulky, když tam budu mít nějakého problémového zákazníka, paní Bačkovská mi řekla, že když nevím, tak to nemám vypisovat, takže tam napíšu jméno - nevím, datum narození - nevím, telefonní číslo - nevím, mail - nevím a odešlu to na policii. Za jak dlouho přijedou? Za den, dva, tři, pět? Prostě vymýšlíte tam opravdu hlouposti.
A ještě bych upozornil na to, kdy pan plukovník Prchal na tom jednání, vy jste tam nebyl, vy jste měl ten mítink s těmi svými voliči v Karviné zrovna, pan Letocha tam taky nebyl, protože ten byl on-line, tak ten to tam řekl: Červená dlaždice je pouze informace. Tam běží tomu prodejci, kdy ten CRZ bude odstavený a co se má dělat a popřípadě se upozorní, že je nová kategorie střeliva. Takže tohleto je taky absolutně špatně. A já se vůbec divím, protože minulé volební období jsme fakt jako s tou skupinou, kterou vede paní Bačkovská, spolupracovali, ta práce byla famózní, tady to prošlo jako nůž máslem, paní současná ministryně Černochová to perfektně zmanažerovala jako zpravodajka. A tady my se dohadujeme, tady vy nám říkáte údaje, které nejsou pravdivé, dáváte sem ustanovení, která se můžou vykládat různě, jsou na to různé právní výklady. My jako hnutí ANO chceme, ať je to jasné, ať je přesné, ať nemusí být žádné dohady. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Mašek v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, mnohé už tady bylo řečeno a já bych se chtěl vrátit lehce do minulosti. Předchůdcem dnes účinného zákona o zbraních, čili zákona č. 119/2002 Sb., byl zákon č. 288/1995 Sb. Hlavním důvodem pro jeho přijetí bylo zakotvení principu nárokového pojetí práva na nakládání se zbraní po splnění zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost. Dále pochopitelně zákon vyžaduje dosažení věkového (limitu) - kromě výjimek například školy, sportovci 18 let a pro skupiny D a E, které zbraň nosí, je přísnější, a to 21 let - tak také svéprávnost. Ta souvisí s tou zdravotní způsobilostí a uvedením řádného, tedy zákonem specifikovaného, důvodu žádosti o nabytí zbraně. Tento princip se u nás aplikoval již od roku 1990, kdy sice stále platil zákon č. 147/1983 Sb., ale tento komunistický zákon byl nahrazen zejména právě proto, že neobsahoval to nárokové pojetí práva a stále existoval prostor pro eventuální korupci a zvůli při rozhodování. ***
